Dne 21. června 1621, tedy před 400 lety, se konala staroměstská exekuce, poprava 27 vůdců stavovské rebelie. Mezi popravenými byl i Jan Jessenius – lékař, který vstoupil do dějin především provedením vůbec první veřejné pitvy na našem území.
Budoucí lékař, filozof, politik, ale i aktivní účastník stavovského povstání přišel na svět dne 27. prosince 1566 ve Vratislavi do protestantské rodiny. V tomto městě získal vzdělání na gymnáziu, poté odešel studovat filozofii a medicínu na univerzity do Wittenbergu, Lipska a italské Padovy, kde se tehdy nacházela věhlasná lékařská fakulta. V roce 1591 se stal doktorem medicíny, téma jeho závěrečné práce znělo O onemocnění žluči při třídenní zimnici. Ve stejném roce obdržel také doktorát z filozofie s prací O nároku lidu na odpor proti tyranům.
Po absolvování vysokoškolského studia se Jessenius vrátil do Vratislavi, kde po krátkou dobu vykonával lékařskou praxi. Poté se přesunul do Drážďan a zde působil jako osobní lékař saského kurfiřta. Stále se věnoval studiu v oboru medicíny a roku 1594 se stal profesorem chirurgie a anatomie na wittenbergské univerzitě. V roce 1597 zde zastával post děkana lékařské fakulty, později i rektora univerzity. Tehdy pronikl nejenom do světa medicíny, ale také filozofie, literatury či diplomacie.
Červen roku 1600 trávil Jan Jessenius v Praze. Tehdy zde také realizoval něco dosud nevídaného a také nepřípustného – první veřejnou pitvu. Uskutečnila se na Rečkově koleji Karlovy univerzity. Lékař tehdy pitval mrtvolu oběšence, zákrok doplnil odborným výkladem, který byl později vydán knižně. Díky tomu se dodnes dochoval velmi přesný popis této události. Víme tedy, že Jessenius tělo pitval několik dní, od 8. do 12. června, což jistě v horkém letním počasí vyžadovalo značnou odolnost lékaře i přihlížejících a také správně zvolený postup. Jessenius průběh pitvy proto musel provést s ohledem na okolní podmínky i skutečnost, že tělo nebylo možné žádným způsobem konzervovat a hrozilo poškození orgánů a tkání. Nejprve bylo tedy nutné vyjmout orgány dutiny břišní. Druhý den se profesor věnoval srdci a plicím, o den později přišel na řadu krk, čtvrtý den výplň lebky, především mozek. Poslední pitvanou částí těla byly končetiny. Tato první demonstrační pitva byla velmi kladně přijata odborníky z oboru, v ostatních kruzích naopak odsouzena. Jessenius za svůj život uskutečnil ještě dvě veřejné pitvy, těla žena a těla dítěte.
V dějinách lékařství má však důležitější místo než provedení první veřejné pitvy Jesseniovo dílo s názvem Institutiones chirurgicae vydané v roce 1601. V něm se lékař zabýval chirurgickými postupy, přičemž kladl důraz na anatomii lidského těla. V době vzniku spisu přitom chirurgické zákroky neprováděli zpravidla vystudovaní lékaři, ale lazebníci. Jessenius tak tehdejší medicínu posunul na vyšší úroveň, někdy se o něm hovoří jako o zakladateli chirurgie.
Roku 1601 se Jan Jessenius usadil v Praze a začal se zde angažovat také politicky, což se mu nakonec vymstilo. Spojil se s uherským králem Matyášem, protože nesouhlasil s vládou Rudolfa II. Když však Matyáš Habsburský nastoupil na trůn a pokračoval v protireformačním způsobu vlády, Jessenius se odvrátil i od něj a odešel z Prahy. Do města se vrátil až roku 1617, kdy spory mezi katolíky a protestanty nabývaly na síle. Tehdy spravovaly Karolinum Karlovy univerzity protestantské stavy, které v říjnu 1617 zvolily Jessenia rektorem. Tak se lékař dostal nejenom do vedoucích pozic univerzity, ale také stavovského povstání.
Jan Jessenius byl za urážku majestátu dne 21. června 1621 na Staroměstském náměstí popraven. Nejprve mu byl vyříznut jazyk a poté mu kat Jan Mydlář sťal hlavu. Jeho tělo bylo následně rozčtvrceno a vpleteno do kola. Jak napsal autor Kroniky mladoboleslavské, Jessenius „čtvrtil lidi a nakonec byl sám rozčtvrcen.“
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
historie , staroměstská exekuce , Staroměstské náměstí , Jan Jessenius
Aktuálně se děje
včera
Trump slíbil, že pokud vyhraje volby, zajistí Gershkovichovo propuštění
včera
EU se chystá na maďarské předsednictví. Michel vysvětlil, proč se ho neobává
včera
Hackeři nabourali web KGB, zveřejnili nabídky na spolupráci z Česka
včera
Estonsko obvinilo Rusko z rušení GPS signálů
včera
Rusko tvrdí, že v úterý sestřelilo šest taktických raket ATACMS
včera
Zatykač na Putina podporujete, na Netanjahua ne. Kreml obvinil USA z pokrytectví
včera
Pálení čarodějnic dříve a dnes. Jak se změnil tento zvyk napříč historií?
včera
Další odchod z EU? Šance jsou malé, neodejde Polsko ani Maďarsko
včera
Trump dostal u soudu tučnou pokutu za veřejné vyjadřování
včera
Před 20 lety se EU masivně rozšířila. Michel naznačil, kdy dojde k dalšímu přijímání států
včera
Tusk: Bezpečnost Evropy závisí na Polsku. Západ nás neochrání
včera
Netanjahu: Jdeme si pro vítězství. Izrael podnikne invazi do Rafahu bez ohledu na příměří
včera
Pálení čarodějnic komplikuje suché počasí. Začal platit zákaz rozdělávání ohně
včera
Do důchodu později. Vláda schválila odchod do penze po 65. roku života
včera
Muž s mečem zaútočil na lidi v Londýně
včera
Výrazně se sníží důchody, nebo porostou daně. Jurečka popsal, co bez reformy hrozí Česku
včera
S fake news se setkalo 45 procent Čechů. Kterým lžím lidé věří nejvíce?
včera
Jednotky izraelské armády porušují lidská práva, tvrdí USA. Zvažují sankce
včera
Statisíce lidí přijdou o práci, milion míst změní digitalizace, varuje Jurečka
včera
Při lyžování v rakouských horách zahynul Čech
V pondělí tragicky zahynul 66letý Čech při lyžování v rakouském horském středisku Kaprun. Uvedla to agentura APA, která uvádí, že Čech nepřežil srážku s 53letým Nizozemcem.
Zdroj: Libor Novák