V období středověku lidé ještě neznali příčiny všech nemocí, a proto mnohdy ani jejich léčba nebyla úspěšná. Některé léčebné postupy mohly pacientům skutečně pomoci, jiné nám dnes mohou připadat poněkud kuriózní.
Velice zajímavé zprávy o středověké medicíně se nám dochovaly do dnešních dnů z pera Jana z Jenštejna, kancléře krále Václava IV. a pozdějšího pražského arcibiskupa. Jeho osobní zážitky ho vedly k zamyšlení o způsobu léčení, přičemž vyslovil názor, že by bylo nejvhodnější volit léčebné metody s ohledem na prostředí, ze kterého nemocný pochází:
„Co budu vypravovati, stalo se mi, když jsem dlel na studiích v Montpellier, kde jest na celém světe nejslavnější studium lékařské a nacházejí se tam výborní lékaři. Ochuravěl jsem a byl jsem těžce nemocen celý týden. Mezi jinými význačnými lidmi navštívil mne lékař, jménem Johannes Jacobi, kterého potom (ještě za mého pobytu na studiu v Montpellier) král francouzský Karel pro jeho uhlazenost povolal do Paříže za svého osobního lékaře. Ten, když jsem ležel těžce churav a on sám zoufal nad mým životem, nařídil mi dáti jakýsi příkrm, víno však mi zakázal píti, leč jednou nebo dvakrát, a to na polovic rozředěného vodou. Ale má nemoc se stále více zhoršovala. Jednoho dne se stalo, že mi jakýsi student, když nikdo jiný nebyl přítomen, dal jídlo i nápoj, jehož se mi zachtělo; snědl jsem sotva dvě lžíce příkrmu, ale vypil jsem osm číší silného vína. I stalo se, že jsem se dokonale uzdravil. Zanedlouho pak přišel ke mně onen lékař, a ohledav můj puls, počal užaslý volat: Jest zdráv, jest zdráv! A ihned se náramně počal vyptávati, jakým způsobem jsem se vyléčil. A když jsme mu vyprávěli, co se stalo, začal říkati: Běda, běda nám! Neboť se často mýlíme, léčíme domácími léky cizince, kteří se od nás zcela liší mravy, způsobem života, polohou a jinak.“
Jan z Jenštejna se ani nebál kritizovat lékaře své doby. Dokonce tvrdil, že mnozí lékaři své pacienty spíše zabíjejí, než aby je uzdravili! Nutno podotknout, že v některých případech byla tato silná slova skutečností. Jan z Jenštejna navíc nebyl jediný, z jehož pera se nám dochovaly stížnosti na středověké lékaře, kteří za své léčení neváhali přijmout značný finanční obnos, aniž by nemocného uzdravili. Navíc neváhali podvádět, když „obyčejné“ léky obohatili pouhými vonnými esencemi a vydávali je za předražená léčiva.
Onemocnění ve středověku s sebou tedy neslo značnou finanční zátěž. Služby tehdejších lékařů byly drahé, stejně tak léky. Ostatně do dnešní doby se situace moc nezměnila, i dnes za léčiva utratíme nemalé částky. Není proto divu, že se chudí lidé spoléhali na léčivou sílu bylinek nebo třeba zaříkávání a podobných magických praktik. Zhotovovány byly i zvláštní ochranné amulety, které měli mít nemocní neustále u sebe, což jim mělo zajistit uzdravení. Pokud výše uvedené selhalo, modlili se lidé o pomoc ke světcům, k jejichž hrobům a ostatkům také podnikali nemocní nebo jejich příbuzní daleké cesty, často s úplatky a milodary. Nebylo ani žádnou výjimkou, když se putovalo za několika svatými, což bylo opět značně finančně náročné. Člověk chtěl mít ale zkrátka opravdovou jistotu, že bude zdravý. Pokud byl nemocný upoután na lůžku a nemohl dalekou cestu podniknout sám, stačilo mu ke světci složit slib. Pokud se pak nemoci zázrakem skutečně zbavil, musel slib dodržet, jinak by ho svatý potrestal tím, že by na něj chorobu znovu seslal.
Obávanou středověkou chorobou byl mor. Z období středověku i raného novověku se dochovalo značné množství obsáhlých lékařských spisů i příruček, kde jsou uvedeny způsoby léčení této nemoci i preventivní opatření, která však nebyla příliš účinná. Doporučováno bylo třeba vykuřovat dům nemocného dobromyslí, bobkovým listem nebo růžovým květem. Proti nemoci měla ochránit i konzumace fíků, pelyňkového či jalovcového odvaru, černé ředkve či vlašských ořechů. Preventivním opatřením byla prý i topinka s octem, cibulí a vepřovou nebo hovězí pečení. Ve středověku se totiž věřilo, že kdo netrpí hladem a dopřeje si dobré jídlo, na toho žádná nemoc nemůže. Podvýživa pochopitelně mohla být příčinou některých chorob, ovšem samotné jídlo nemohlo sloužit jako lék.
Související
Nicholas Winton se narodil před 115 lety. Zachránil stovky židovských dětí před nacisty
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
historie , medicína , bylinky , nemoci , lékaři
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Dlouho očekávaný rozsudek padl. Soud rozhodl o odvolání Juliana Assangeho
před 57 minutami
Prokurátor ICC požádal o zatykače na Netanjahua a šéfa Hamásu
před 1 hodinou
Černý kašel v ČR: Situace se podle SZÚ ustálila. Hlášeno další úmrtí seniora
před 1 hodinou
Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr
před 2 hodinami
Stav Fica je po atentátu stabilizovaný. Komunikuje a zlepšuje se
před 2 hodinami
Policie eviduje další falešné vstupenky na hokejové MS. U O2 areny zadržela dva lidi
před 2 hodinami
Svět reaguje na smrt Raísího: Pákistán vyhlásil den smutku, kondoluje Rusko i Hamás
před 3 hodinami
Izrael popřel, že by se podílel na smrti íránského prezidenta Ebráhima Raísího
před 3 hodinami
Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby
před 4 hodinami
Biden pracuje na trvalém míru, který by zahrnoval vytvoření palestinského státu
před 5 hodinami
Vrtulník s Raísím našel turecký dron. Rusko zapojilo do pátrání desítky specialistů
před 5 hodinami
Pád vrtulníku s Raísím sleduje celý svět. Řada zemí nabídla Íránu pomoc
před 6 hodinami
Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?
před 6 hodinami
Íránský prezident Ebráhím Raísí zemřel při pádu vrtulníku. Uhořel i ministr zahraničí
před 7 hodinami
Počasí: Předpověď na pracovní dny. Nejtepleji bude hned na úvod
Aktualizováno včera
Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem
Aktualizováno včera
Írán se obává o prezidenta Raísího. Prezidentský vrtulník havaroval
včera
RECENZE: Nesoudný produkt Společně sami se neměl dostat do kin
včera
Stanjura by uvítal odchod Pavla Novotného z ODS
včera
Kvůli Nečasovi musel skončit v národním týmu jeden z náhradníků. Černý Petr padl na Kovařčíka
To, že se zapsal na soupisku národního týmu útočník Martin Nečas prakticky hned po jeho příletu do Prahy a hned v sobotu večer nastoupil do utkání s Velkou Británií, mimo jiné znamená, že trenérský štáb v čele s Radimem Rulíkem se musel rozhodnout, se kterým z náhradníků se rozloučí. Nakonec se tak na domácím MS nepředstaví Michal Kovařčík.
Zdroj: David Holub