K nejhorším zločinům proti lidskosti patří genocida. Tento pojem bývá spojován zejména s nacistickým režimem, ovšem ještě dříve se genocida odehrála na Ukrajině. V letech 1932 až 1933 tam Stalin nechal miliony lidí zemřít hladem.
Lidstvo v průběhu dějin zasáhlo mnoho vln hladomorů. Populace hromadně vymíraly hladem v důsledku přírodních katastrof a následné neúrody, nedostatek potravin také mohl souviset s probíhajícími válečnými konflikty. Vůbec nejhorší příčinu hladomoru lze spatřovat v jeho úmyslném vyvolání, k čemuž došlo za éry Stalina na Ukrajině. Diktátor tak nechal záměrně miliony nevinných lidí vyhladovět.
Masová industrializace a kolektivizace – za tento Stalinův záměr zaplatily životem miliony lidí. Na počátku třicátých let minulého století v důsledku hospodářské krize výrazně klesly ceny obilí, které patřilo mezi hlavní komodity prodávané Sovětským svazem do zahraničí. Finanční prostředky získávané vývozem této suroviny investoval tehdejší režim do industrializace. Ta však probíhala na Stalinovy požadavky velice pomalu a rozvoj v této oblasti se ještě zpomalil právě v souvislosti s krizí. Stalin se situaci rozhodl vyřešit způsobem kolektivizace zemědělství. Rolníci se pochopitelně brzy začali bouřit, jejich odpor byl násilně potlačován. Odpůrce čekalo věznění, deportace do „krutých krajů“ Sovětského svazu, kde s nimi bylo nelidsky zacházeno. Kdo nezemřel zde, byl popraven. Lidem se zabrala nejenom zemědělská půda, ale také úroda i zásoby osení na další období. Někteří zemědělci přišli prakticky o všechno, čím se živili. Následek této politiky byl katastrofální – hladomor. Jeden z nejhorších v moderních dějinách.
Hladomor ve třicátých letech vypukl v celém Sovětském svazu, nejvíce zasaženo bylo území Ukrajiny. Proč zrovna Ukrajina? Právě ukrajinské obyvatelstvo projevovalo vůči bolševikům největší a nejčastější vzdor.
První oběti byly zaznamenány v roce 1932, následující rok hladomor vyvrcholil. Protože se jednalo o záměr tehdejšího režimu, hladovějícím lidem nikdo nepomohl. Stalin naopak popíral veškeré „spekulace“ o hladomoru. Dle odhadů přitom denně hlad zahubil celé vesnice! Smutnou skutečností je, že Stalin nedokázal prodat veškerou zabavovanou úrodu, která tak ve skladech podléhala zkáze místo toho, aby nakrmila trpící obyvatelstvo země.
Hlad, strach, zoufalství a bezmoc. To se stalo v letech 1932 a 1933 každodenní realitou obyvatel Ukrajiny. Svědectvím tehdejších hrůz jsou mimo jiných pramenů dochované dopisy lidí, které situace přímo zasáhla. Takovéto psaní poslala třeba jistá žena z Ukrajiny své matce do Československa:
„My jsme ještě živi, jenom jsme hodně slabí, protože není co jísti a budeme asi musíti z hladu umříti (…) Chleba jsme neviděli již pět měsíců a nyní jsme nuceni již prodávati poslední šaty, abychom to nějak vydrželi, než přijde nějaká pomoc od Vás. Jíme zdechlé koně a psy a prázdné plevy z obilí. Nechtěla jsem Vám to psáti, protože vím, jak se trápíte, ale již to není k vydržení, jaký je zde hlad. Lidé umírají ve vesnicích po deseti, i po dvaceti denně. Člověk cítí stále jenom hlad, a jen chodí a hledá něco k snědku. Prosím Vás snažně, abyste řekla všem známým a dobrým lidem, aby nám něčím přispěli, jinak musíme zemříti hladem a smrt hladem je tak těžká. (…) Kdybyste viděla, drahá maminko, kolik u nás umírá lidí hladem. Lidé vykopávají mrtvoly a jedí je – hrůza je to. U nás mnoho Čechů zemřelo, i Rusů. Vozili je vozama na hřbitov. Dětí-sirotků bylo tolik, že si s nimi nevěděli rady. Tak je sehnali do jedné stodoly a tam je spálili.“
Bez nadsázky bývá hladomor v letech 1932 až 1933 označován jako jedna z národních ukrajinských tragédií a oficiálně byl prohlášen za genocidu.
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
historie , Ukrajina , Rusko , hladomor , Josif Stalin
Aktuálně se děje
před 43 minutami
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
před 1 hodinou
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
před 2 hodinami
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
před 2 hodinami
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
před 3 hodinami
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
před 4 hodinami
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
před 5 hodinami
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
před 6 hodinami
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
před 6 hodinami
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
před 7 hodinami
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
před 8 hodinami
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
před 9 hodinami
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
před 10 hodinami
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 17 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví.
Zdroj: Jan Hrabě