Roku 1817 zasáhl střední Evropu hlad, který měla na svědomí dlouhodobá neúroda obilí. Naši předci proto před více než 200 lety v dobách velké bídy museli hledat jiné zdroje obživy. Proto se snažili využívat všemožné náhražky obilí a živili se třeba houbami, veverkami nebo žábami.
Nouze dokáže být člověku velkou učitelkou. Právě ta stála za spoustou užitečných vynálezů i dobrých nápadů. Nouze o potraviny donutila člověka hledat něco k snědku i tam, kde by ho to v dobách dostatku ani nenapadlo. To se stalo i před více než 200 lety, kdy střední Evropu postihla neúroda obilí. Lidé si s tímto problémem velice rychle poradili tím způsobem, že začali mouku vyrábět z kůry stromů, z kořínků rostlin, brambor nebo ze dřeva. Poměrně chutný chléb prý bylo možné upéct z mouky namleté ze směsi sušených jetelových květů a sušeného mechu. Z brambor se dělala mouka několika způsoby. Mohly se očistit a nechat usušit „na větru a slunci“, poté se mlely na mouku. Tu šlo vyrobit i z brambor vařených, které se nakrájely nebo nastrouhaly na tenké nudličky. I ty se musely nechat usušit, následně se z nich snadno semlela mouka. Bramborová mouka se zpravidla míchala s určitým množstvím mouky žitné, a chléb se tak prý zaručeně povedlo upéct. Nejenom chléb, ale také koláče, knedlíky nebo kaše se daly připravit z mouky ze dřeva, nejlepší údajně byla ze dřeva březového. Některé dochované dobové prameny však hovoří o tom, že březová mouka je vhodná spíše pro krmení dobytka než na pečení lidské stravy.
V novinách z hladového roku 1817 můžeme najít řadu doporučení, jak využít coby zdroj potravy lesy. Denní tisk tehdy přinášel mnoho laciných receptů z hub – například na houbovou polévku, nádivku nebo smaženici. Nejjednodušší a nejlevnější houbový pokrm představovaly čerstvé houby na másle, které se připravovaly takto:
„Musíš též houby tence pokrájet, v studené vodě přemýt, z vody vymačkat a dej je s kouskem másla a trochu solí, trochu kmínem na rendlík, nech je na uhlíčku dusiti, neb pustí mnoho vody, a proto musíš je, mají-li záživné a zdravé býti, tak dlouho na uhlí dusit, až se všecka tato voda stráví; pak přidej ještě kousek másla, trochu zelené petržele, drobně pokrájené, trochu pepře, nech to ještě chvilku dusiti, nesmějí však tak vysmahnouti, až by samé máslo viděti bylo; tu raději lžičku horké vody po chvilkách podlívej, a opět chvilku státi nech. Chceš-li to rozmnožiti, dej k tomu několik rozmíchaných vajec, nech to jen ještě tak dlouho na uhlíčku, až mezi ustavičným mícháním vejce ztuhnou, dej to na mísu na stůl, a několik čerstvě nakopaných, vařených zemčátek k tomu.“
Do lesa se nechodilo pouze na houby, ale také pro jiný zdroj obživy – pro maso. Dnes nám může připadat poněkud zvláštní, že mezi nejčastěji lovená divoká zvířata pro maso patřily veverky. Prokazatelně je lidé jedli již v 15. století, o čemž svědčí několik dochovaných dobových kuchařských předpisů. V lesích se to ve středověku i v 19. století veverkami jen hemžilo, tato malá zvířátka představovala snadnou kořist a navíc bylo jejich maso lahůdkou, kterou si mohla dopřát šlechta i prostý lid. Veverky se podávaly pečené se světlou či tmavou omáčkou, často s ovocem nebo rozinkami.
Příroda poskytovala člověku k snědku také žáby, které se konzumovaly v době bídy před 200 lety, zároveň však byly pochoutkou, jež platila i za zdravé maso. Měly se ovšem jíst pouze žáby zelené, hnědí tvorové a ropuchy se v kuchyni nevyužívaly. Oblíbená byla třeba žabí polévka.
Související
Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník
Audrey Hepburnová, hvězda stříbrného plátna a módní ikona, by dnes oslavila 95. narozeniny
historie , potraviny jídlo , hlad , Houby
Aktuálně se děje
před 45 minutami
Po Ficovi je v ohrožení další evropský premiér. Tuskovi vyhrožovali smrtí
Aktualizováno před 1 hodinou
Na Slovensku se začalo rozhodovat o osudu atentátníka na Fica
před 2 hodinami
Problémy lodi Starliner pokračují. Start k ISS se znovu odkládá
před 2 hodinami
Příjezd Pastrňáka se Zachou by národní tým přivítal. Chystá se telefonát
před 3 hodinami
Ficův stav se zásadně nemění. Kaliňák ale zmínil pozitivní prognózu
před 3 hodinami
V sobotu národní tým posílí ze zámoří Nečas. Do Prahy by mohli přijet také Pastrňák se Zachou
před 4 hodinami
Ukrajinci prchají z Charkovské oblasti před ruskou armádou. Jsou jich tisíce
před 4 hodinami
Aktuální počasí: Bouřková předpověď na víkend. Hrozí dnes i zítra
před 6 hodinami
Putin předstírá zájem o mírová jednání. Jde mu o jediné, tvrdí analytici z ISW
před 6 hodinami
Britové i po vyrovnaném duelu s Dánskem stále bez bodu. Němci opět nastříleli osm branek
před 7 hodinami
Fiala ocenil reakci odborů. Vyhlíží návrat k jednacímu stolu
před 7 hodinami
Západ se bojí, říká Zelenskyj s ohledem na válku na Ukrajině
před 7 hodinami
MS v ledním hokeji: Češi nepovolili Rakušanům další překvapení. Porazili je 4:0 a čtvrtfinále mají jisté
před 9 hodinami
Počasí bude o víkendu deštivé, ukazuje předpověď
včera
Zelenskyj podepsal zákon, který umožňuje odsouzeným sloužit v ukrajinské armádě
včera
Izraelská armáda během operace v Pásmu Gazy objevila těla tří rukojmích
včera
Atentátník nebyl liberál ani extremista. Slovensko dementuje nepravdivé informace na internetu
včera
Polovina Poláků souhlasí s tím, aby se ukrajinští muži vrátili bojovat na Ukrajinu
včera
Třináct zemí včetně EU vyzvalo Izrael, aby neprováděl ofenzivu ve městě Rafáh
včera
Vatikán vydal normy, jak posuzovat nadpřirozené jevy
Vatikánské Dikasterium pro nauku víry vydalo nové normy pro posuzování údajných nadpřirozených jevů. Nový dokument vstoupí v platnost v neděli 19. května, informoval zpravodajský web Vatican News.
Zdroj: Libor Novák