Od pravěku vedly přes naše území důležité stezky, které spojovaly sever s jihem a východ se západem. Mezi nejznámější středověké dálkové cesty patří jistě Zlatá stezka, vedoucí z Prahy několika směry do Pasova. Kdy tato stezka vznikla a proč získala své pojmenování?
V pravěku vedla přes naše území významná spojnice mezi severem a jihem, zvaná Jantarová stezka. Zatímco z jihu byly dováženy luxusní výrobky středomořských dílen, ze severu putovaly jak suroviny v podobě medu, kožešin, tak nejspíše také otroci. Nejvýznamnější komoditou severu byl však jantar. Od něho také cesta dostala své pojmenování.
Právě nejdůležitější komodita, případně směr cesty, či významné město na trase, dávalo starým zemským a dálkovým cestám jméno. Na našem území jmenujme například Vitorazskou či Libickou stezku. V případě tzv. Zlaté stezky se je však původ jejího jména přeci jen odlišný.
Na její téma vznikla v minulosti již početná řada studií i knih, díky nimž se dnes lidé mohou seznámit nejen s původem jména a historií stezky, ale také například s lidmi, kteří po ní putovali, s místy, které ve spojení s cestou vznikaly apod.
Historie Zlaté stezky je dlouhá. Některé její směry pravděpodobně navázaly na starší, pravěké cesty. Zlatou stezku jako takovou můžeme dle písemných pramenů datovat do 11. století. Díky listině římského krále Jindřicha II. ze dne 19. dubna 1010, v rámci níž daroval ženskému klášteru Niedernburg v Pasově poplatky z mýta na cestě do Čech, máme doloženou nejen stezku, ale i eminentní zájem zástupců nejvyšších společenských vrstev, kteří ze zmíněného mýta mohli těžit. To potvrzuje i fakt, že v roce 1088 přenechal český král Vratislav II. obdobné poplatky na cestě z Prachatic do Pasova pražské vyšehradské kapitule. Právě důležitost a výnosnost se pro tuto stezku stala určující a propsala se až do jejího názvu.
Správu a kontrolu nad stezkou v prvních stoletích měl evidentně panovník a následně církev. Na německé straně to bylo od 12. století pasovské biskupství. Právě Pasov se stal hlavním jižním výchozím bodem, který stezka spojovala s Prahou, respektive Českým královstvím.
Na české straně se o zisk po určitou dobu dělil panovník a církev, avšak po husitských válkách vystřídala vyšehradskou kapitulu světská moc, především nejvýznamnější jihočeský rod, Rožmberkové.
Nejvýznamnější období Zlaté stezky lze klást do 14. až 16. století. Z obchodu, tedy z prosperity a bohatství, pochopitelně chtělo těžit více míst, což vedlo k postupnému rozvětvení jednotlivých tras. Zlatá stezka tak postupně získala tři hlavní směry. Kromě nejstarší cesty přes Prachatice (respektive dnešní Staré Prachatice), vedla další větev přes Vimperk a Kašperské Hory.
O vimperské Zlaté cestě pochází první písemná zmínka z roku 1312, je však jistě mnohem starší. Vypovídá o tom mimo jiné existence vimperského hradu, jenž zde stál nejspíše od pokročilé 2. poloviny 13. století. Jeho funkce byla jasná. Byl nejen prostředkem demonstrace moci a ekonomických možností svého stavitele, kterým byl zřejmě král Přemysl Otakar II., ale také strážním bodem nad důležitou stezkou.
Podobný vývoj zažila i tzv. kašperskohorská stezka, která vznikla během 14. století. K její ochraně, stejně jako k ochraně místních zlatých dolů, nechal císař a český král Karel IV. vystavět hrad Kašperk.
Zlatou stezku, respektive její jednotlivé větve, střežilo v šumavském pohraničním hvozdu hned několik hradů. Kromě výše zmíněných například také Kunžvart. K tomu je nutné připočítat hrady na německé straně, například Wolfstein,
Význam stezky upadl kolem poloviny 17. století po konci třicetileté války, jejíž průběh do jisté míry odřízl České království od zbytku Evropy.
Takzvaní soumaři přepravovali z německých zemí drahé látky, jižní plody, koření a víno. Opačným směrem proudilo hlavně obilí, chmel, med, vlna, kůže či pivo. Nejvýznamnějším artiklem, který po stezce putoval, byla sůl z rakouských solných dolů. České země jí měly nedostatek, a tak se musela dovážet. Zde je nutné říci, že ve středověku se sůl nepoužívala jen k dochucení jídla, ale také jako jediný známý konzervační prostředek na potraviny.
Právě důležitá a drahocenná sůl přinesla stezce, po které putovala, její pojmenování. Ve středověku sice nesla označení solná či pasovská, ale od 16. století se ujal název Zlatá, právě díky výnosu, který tato stezka přinášela.
1. května 2024 13:10
Svátek práce se slaví již 135 let. Jak se za tuto dobu proměňovala jeho podoba?
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
historie , Obchody , středověk , šumava , jižní čechy , Praha
Aktuálně se děje
včera
Trump naznačil, zdali by tentokrát uznal porážku ve volbách s Bidenem
včera
RECENZE: Kaskadér v čele s křehkým Goslingem je ideální letní zábavou z idealizovaného filmařského zákulisí
včera
NATO se snaží čelit ruské hybridní válce. Moskva cílí i na Česko
včera
V ZOO Praha se narodil orangutan. Mládě se má čile k světu
včera
Liverpool už má náhradu za Kloppa. Nový kouč si z Feyenoordu může přivést i slovenského fotbalistu
včera
Užitečný idiot, ruská onuce. Morawiecki to schytal za slova pro maďarský týdeník
včera
Pavel přijal demisi ministryně Langšádlové, nahradit ji má Tuleja
včera
Rána pro Putina: Ukrajinci ničí rafinerie, Rusům došly zásoby paliva
včera
Fiala uvedl do funkce nového ředitele NBÚ. Je jím Čuřín
včera
Gazprom skončil ve ztrátě 160 miliard korun. Poprvé od roku 1999
včera
Koubek se rozhodl. I v příští sezóně bude nadále trénovat Viktorii Plzeň
včera
Kuleba řekl, kdy by Ukrajina mohla začít jednat o míru s Ruskem
včera
Rusko poslalo během března na Ukrajinu stovky raket, dronů a tisíce bomb
včera
Vlak bez strojvedoucího se rozjel ze stanice. Jízda skončila vykolejením
včera
Ruská armáda na Ukrajině postupuje. Obsadila další vesnici
včera
Upozornil na problémy při výrobě a zemřel. Boeing obestírají záhadná úmrtí whistleblowerů
včera
Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu
včera
Trump: Paříž a Londýn už jsou k nerozeznání. Otevřely dveře džihádu
včera
OSN: Obnova zničeného Pásma Gazy může trvat až do příštího století
Aktualizováno včera
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
Rusko v moskevském památníku s názvem Park vítězství odhalilo novou venkovní expozici, která však nemá nic společného s vítězstvím ve druhé světové válce, které se zde obvykle slaví. Pro veřejnost jsou zde vystavena vojenská vozidla a technika západních armád, která byla ukořistěna ruskou armádou ve válce na Ukrajině, kterou Rusko způsobilo. Tyto válečné trofeje slouží jako demonstrace síly a Rusko se rozhodlo je zde prezentovat veřejnosti.
Zdroj: Radek Novotný