Epidemie španělské chřipky udeřila v době první světové války. Jako první zasáhla vojáky na frontách, kde se nemoc rychle a snadno šířila. Odtud se také dostávala mezi civilní obyvatelstvo.
Od léta do podzimu roku 1918 španělská chřipka řádila na frontách první světové války. Zpočátku nemoc zasáhla vojáky jen mírně. Zhruba u jedné třetiny vojáků se objevily příznaky, jako je zimnice a vysoká horečka, která nejčastěji po třech dnech náhle klesla. Častý byl rovněž suchý kašel, nikdy naopak nebyla zaznamenána rýma nebo bolest v krku. K úmrtí nemocných zprvu nedocházelo. Průběh onemocnění se u jednotlivých vojáků na frontě tak moc podobal, že se ujalo mezi muži označení „kamarádská chřipka“. V polních nemocnicích sice umírali vojáci s horečkami a zápalem plic, tyto zdravotní komplikace však byly dávány spíše do souvislosti se závažnými zraněními nebo amputacemi. Plicní potíže se také spojovaly třeba s používáním bojových plynů než se španělskou chřipkou.
Lékaři si všimli brzy šíření nové nemoci mezi vojáky a snažili se nákaze zamezit, a proto se také pokoušeli přijít na to, jakým způsobem se španělská chřipka může mezi jednotlivými oddíly šířit. Jeden z válečných hygieniků v armádní bakteriologické laboratoři jménem Vladislav Švestka tvrdil, že nákaza se přenášela vzduchem od jedné jednotky ke druhé. Do Časopisu lékařů českých tehdy napsal příspěvek: „V posledních týdnech měl jsem příležitost pozorovati přes 500 onemocnění „španělskou nemocí“ v okruhu našeho sboru. Onemocnění toto nebylo přeneseno jak obyčejně z etapy do fronty, nýbrž naopak z fronty do etapy. Ostatně nebylo nám tajno, že nepřátelské sbory jsou již delší dobu touto epidemií ve značné míře postiženy. Poněvač zavlečení infekce zajatci v tu dobu nepřicházelo dobře v úvahu, dalo se v tomto případě pomýšleti hlavně na infekci vzduchem, k čemuž hlavně pravidelný vít z jihu „ora“ asi značně přispěl.“
Ačkoliv se chřipka označuje jako “španělská“, ve Španělsku se poprvé neobjevila, i když se to tak zpočátku jevilo z toho důvodu, že právě ze Španělska pocházelo o nemoci nejvíce zpráv. V jiných zemích se kvůli snaze o zabránění paniky o novém onemocnění veřejnost neinformovala. Španělská chřipka měla svůj původ zřejmě na území Číny, kde byli první nemocní zaznamenáni již na konci roku 1917. Epidemický ráz chřipky nastal na jaře roku následujícího, a to ve vojenském táboře Camp Funston v americkém Kansasu. S pohybem nakažených vojáků se nemoc přenášela dál.
Španělská chřipka se šířila z Ameriky a následně ze západní fronty do střední Evropy, odtud dále směrem na východ a na jih. Vojáci pak onemocnění přiváželi z fronty i do svých domovů, a epidemie tak propukla i mezi civilním obyvatelstvem. Protože španělská chřipka zasáhla mnoho vojáků v samém závěru války, znemožnila některým z nich návrat domů. Zaznamenány byly případy, kdy nemocní vojáci v horečkách utíkali zoufale z nemocnic domů, čímž však docházelo nejenom ke zhoršení jejich zdravotního stavu, ale také k šíření nemoci. Právě na podzim roku 1918 se španělská chřipka ukázala ve své kruté podobě – způsobovala závažné zdravotní komplikace a často i úmrtí.
Nové onemocnění šířící se mezi vojáky zaznamenala také válečná propaganda. Nejprve se objevovaly „dobré“ zprávy, že armáda protivníka je zasažena vážnou chorobou, která je smrtelná, a snižuje tak počty bojeschopných vojáků. Později se zveřejnila zpráva obviňující nepřítele za vypuknutí epidemie španělské chřipky a jejího šíření, někdy byla německá strana dokonce osočována, že pomocí smrtelné choroby chce vést jakousi biologickou válku. Články informovaly o nasazování infikovaných ryb německými ponorkami do moří nebo o německé výrobě aspirinových tablet s infekcí španělské chřipky. Mnohdy se španělská chřipka dokonce označovala jako německý mor. Teprve několik let po skončení války vyšlo najevo, že onemocnění se objevilo poprvé již na konci roku 1917 v Číně a mezi vojáky se dostalo z Ameriky.
Související
Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník
Audrey Hepburnová, hvězda stříbrného plátna a módní ikona, by dnes oslavila 95. narozeniny
historie , nemoci , španělská chřipka , I. světová válka
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí příští týden: Teploty v maximech vystoupají až na 24 stupňů
před 7 hodinami
Vítězem Eurovision Song Contest 2024 se stal švýcarský nebinární zpěvák Nemo
včera
Češi slaví druhou výhru. K obratu proti tvrdým Norům zavelel jubilant Červenka, jenž vyrovnal Jágra
včera
Vlna veder decimuje Mexiko. Rekordy pokořeny v 10 městech, včetně Mexico City
včera
Kolika let se dožívají lidé v EU? Česko je na tom výrazně lépe než Slovensko
včera
Ukrajina posílí své vojáky v Charkovské oblasti, kde ruské invazní síly zahájily ofenzivu
včera
Hamás: Rukojmí Nadav Popplewell zemřel na zranění, která utrpěl při izraelském náletu
včera
Kim Čong-un má novou zbraň. Dohlížel na ostrý test
včera
WHO: Globální pandemickou dohodu se nepodařilo uzavřít
včera
Budou Češi volit poštou? Návrh je těsně před hlasováním
včera
Potvrzeno daty: přes 200 tisíc Čechů nemá problém s pitím během pracovní doby
včera
Rafah opouští kvůli invazi statisíce lidí
včera
MS v ledním hokeji 2024: Policie odhalila stovky falešných vstupenek
včera
Británie si připsala nejtěsnější prohru s Kanadou v historii MS, Kazaši přehráli Francii
včera
Pavel: Rusko bude pořád představovat hrozbu. Nespokojí se jen s částí Ukrajiny
včera
Švédové si v bitvě gigantů ostravské skupiny poradili s Američany, porazili je 5:2
včera
Izrael zřejmě využil americké zbraně k porušování mezinárodního práva
včera
Osa zla chce změnit současný světový řád. Evropa podceňuje ruské vlivové operace, varuje poslanec Exner
včera
Nizozemský zpěvák Joost Klein byl vyhozen z Eurovize pár hodin před finálovým večerem
včera
Největší solární bouře za 20 let narušila funkci družic Starlink
Společnost Starlink dodávající satelity, kterou vlastní společnost SpaceX, v sobotu varovala před zhoršenými službami zapříčiněnými největší geomagnetickou bouří za posledních dvacet let, která je způsobena sluneční aktivitou. Uvedla to agentura Reuters.
Zdroj: Libor Novák