Pokud Dora Berahová něčeho na sklonku života lituje, pak je to skutečnost, že nepředala svým dětem jazyk, jímž už 500 let mluví istanbulští Židé: judeo-španělštinu. Té dnes hrozí, že s ní už nikdo nebude hovořit, píše agentura AFP.
"Zůstanou po nás ještě lidé, kteří budou tuto řeč ovládat?" táže se devadesátnice a probírá se tlustým fotoalbem. "Nepochybně jich bude už jen velmi málo. Je možné, že jazyk zanikne," říká.
Hrstka těch, kdo judeo-španělštinou mluví, se snaží zachránit tento pilíř identity židovské komunity v Turecku, která je se svými 15.000 členy největší v muslimském světě.
Judeo-španělština je směsicí středověké kastilštiny, hebrejštiny a dalších jazyků jako je turečtina, arabština a řečtina. Zrodila se po vyhnání Židů ze Španělska v roce 1492. Tito Židé odešli většinou do Osmanské říše.
Jazyk se předával z generace na generaci a dosáhl svého rozkvětu v 19. století. Pak upadal a u židovské komunity v Osmanské říši jej postupně nahradila francouzština.
Po zhroucení Osmanské říše proces urychlila politika asimilace menšin, kterou zahájila Turecká republika. "Občane, mluv turecky!" hlásaly ve 30. letech minulého století úřady.
Jestliže paní Berahová nenaučila judeo-španělštině své děti, pak to bylo proto, aby se zapojily do společnosti. "Chtěli jsme, aby byli úspěšní," říká.
Judeo-španělština, také nazývaná judesmo nebo spanyolit, je více známá pod názvem ladino, ačkoli toto označení není přesné, neboť se tak původně nazýval psaný jazyk používaný španělskými rabíny k vyučování posvátných hebrejských textů.
Podle UNESCO tak ještě ve světě mluví 100.000 osob, většinou v Izraeli, kam desetitisíce Židů z území bývalé Osmanské říše v posledních desetiletích emigrovaly.
Judeo-španělština rovněž přežívá pod různými názvy v malých židovských komunitách na Balkáně a ve Středomoří, například v Maroku, kde se nazývá haketia.
Na rozdíl od jiných komunit sefardských Židů ve Středomoří, které byly postiženy holokaustem, například v Soluni, v Istanbulu jazyk přežil. Avšak většina těch, kdo jím hovoří, je dnes velmi stará.
Perspektiva zániku judeo-španělštiny vyvolala snahy o její zachování mezi některými Židy v Istanbulu, kteří jsou pod tlakem od útoků na dvě synagogy v roce 2003.
Karen Sarhonová záchraně tohoto jazyka věnovala svůj život. Jednašedesátiletá energická žena stojí v čele Centra pro výzkum sefardské kultury za Osmanské říše a řídí měsíční přílohu deníku židovské komunity v Turecku Salom. Konstatuje, že v posledních letech o judeo-španělštinu vzrostl silně zájem. Zároveň připouští, že předávání jazyka z generace na generaci brzdí zájem o jazyky, které jsou v globalizovaném světě užitečnější, jako je angličtina nebo moderní španělština.
Vnuk paní Berahové, Can Evrensel Rodrik, patří k těm mladým odhodlaným lidem, kteří převzali štafetu. Tento biolog již jako dítě přiměl své prarodiče, aby ho naučili jazyk, jímž žádný z jeho bratranců nemluví.
Aby tento jazyk učinil přitažlivějším, zejména pro mladé, chce založit rozhlasovou stanici, přeložit videohru nebo učit děti ladino již od jeslí.
Mnozí turečtí Židé soudí, že ladino je poslední nitkou, která je spojuje s jejich dávnými předky, kteří byli vyhnáni z Pyrenejského poloostrova.
"Odmalička mi opakovali, že jsme přišli v roce 1492 ze Španělska," vysvětluje Can Evrensel Rodrik. "Jestliže zahyne judeo-španělština, zmizí velká část toho, co jsme, velká kultura a velký jazyk," dodává.
Související
Bez znalosti ruštiny nemůžeme efektivně pomáhat potřebným, ale také čelit hrozbám dezinformací, říká rusista Andrejs
Učitelé jazyků nesouhlasí s tím, aby byl druhý cizí jazyk v ZŠ volitelný
jazyky , židé , Istanbul , Turecko
Aktuálně se děje
před 51 minutami
Západ se bojí, říká Zelenskyj s ohledem na válku na Ukrajině
před 1 hodinou
MS v ledním hokeji: Češi nepovolili Rakušanům další překvapení. Porazili je 4:0 a čtvrtfinále mají jisté
před 2 hodinami
Počasí bude o víkendu deštivé, ukazuje předpověď
včera
Zelenskyj podepsal zákon, který umožňuje odsouzeným sloužit v ukrajinské armádě
včera
Izraelská armáda během operace v Pásmu Gazy objevila těla tří rukojmích
včera
Atentátník nebyl liberál ani extremista. Slovensko dementuje nepravdivé informace na internetu
včera
Polovina Poláků souhlasí s tím, aby se ukrajinští muži vrátili bojovat na Ukrajinu
včera
Třináct zemí včetně EU vyzvalo Izrael, aby neprováděl ofenzivu ve městě Rafáh
včera
Vatikán vydal normy, jak posuzovat nadpřirozené jevy
včera
Putin tvrdí, že Rusko zatím neplánuje obsadit ukrajinské město Charkov
včera
EU následuje Česko. Uvalila sankce na Voice of Europe, posvítila si i na ruská média
včera
Pekarová Adamová vyrazila do Pobaltí. Lotyšsko dá čtvrt miliardy na munici pro Ukrajinu
včera
Po Ficově atentátu se na sítích šíří nenávist. Případy řeší policie i v Česku
včera
ODS rozhodne o osudu Pavla Novotného až po eurovolbách
včera
Princ William obstál v těžké zkoušce. Spekulace jeho ženě na zdraví nepřidaly
Aktualizováno včera
Fico prodělal další operaci. Jeho stav je stále vážný, co bude dál ukáží až příští dny
včera
Izrael v Haagu popřel genocidu: Je tam tragická válka, nedochází tam ale ke genocidě
včera
Ruská armáda se u Charkova protlačila o 10 kilometrů. Ukrajinské jednotky ofenzivu zastavily
včera
SACEUR: Ruská armáda nemá dost sil na průlom v Charkovské oblasti
včera
Pellegrini: Fico si útok pamatuje a po atentátu byl při vědomí. Ve hře je převoz do Bratislavy
Lékařské konzilium by mělo v pondělí rozhodnout o další léčbě postřeleného slovenského premiéra Roberta Fica, který po středečním atentátu podstoupil ve fakultní nemocnici v Banské Bystrici pětihodinovou operaci.
Zdroj: Libor Novák