Velikonoční svátky v Praze roku 1389 zasáhla tragická událost, která vstoupila do dějin pod označením „krvavé Velikonoce“. Tehdy byla vyvražděna většina obyvatel pražské židovské čtvrti.
Židovské Velikonoce
Židovské oslavy jara se nazývají Pesach. Jedná se o jeden z nejvýznamnějších židovských svátků a také ten z nejstarších. Připadá na dobu okolo prvního jarního úplňku, tedy přibližně na čas křesťanských Velikonoc. Začíná trojici židovských poutních svátků a je oslavou odchodu Židů z egyptského otroctví, tedy počátku jejich svobody. Zároveň v sobě Pesach zahrnuje starobylé slavení příchodu jara, při nichž pastevci vyháněli svá stáda zvířat poprvé na pastvu. Tehdy bývalo zvykem při této příležitosti obětovat malého beránka ze stáda, jehož prolitá krev měla ochraňovat před působením zlých sil. Zároveň tato oběť symbolizovala mučednickou smrt Ježíše Krista. Pastýři pak společně večeřeli jehněčí pečeni.
Pesachu se někdy říká svátek nekvašených chlebů – to proto, že je během jeho trvání zakázáno jíst kvašené pečivo. Nekvašený chléb pojídaný v těchto dnech slouží Židům jako připomínka dávného velmi rychlého odchodu z Egypta, kdy ani těsto na chléb nestačilo vykynout.
Krvavé Velikonoce roku 1389
Židé patřili v minulosti k perzekvovaným skupinám obyvatelstva, a to i na našem území, kde ovšem na rozdíl od jiných zemí nedocházelo k častým násilným pogromům. Výjimku představuje událost z roku 1389, která je označována jako „krvavé Velikonoce“.
O velikonočních svátcích roku 1389 došlo k tragédii mezi pražskými Židy. Ve středověku si křesťané právě o Velikonocích vybíjeli zlost na židovském obyvatelstvu, protože mu odpradávna připisovali vinu za ukřižování Ježíše Krista. Velikonoce, tedy čas, kdy se připomíná Kristovo utrpení na kříži, tak představovaly ideální dobu k potrestání Židů za toto provinění. Papež i městské správy se tehdy snažily mírnit napětí mezi křesťany a Židy celou řadou nařízení, která omezovala život v židovských čtvrtích. Například o Velkém pátku platil pro Židy přísný zákaz vycházení ze svých domovů.
Žádná omezení však nezabránila potyčce mezi křesťany a Židy, která roku 1389 v Praze vyvrcholila v masové zabíjení. Co se tehdy stalo? Dle dochovaných dobových pramenů si jeden kněz měl zkrátit cestu přes pražské židovské ghetto, když pospíchal zaopatřit umírajícího. Židé v ten den zrovna oslavovali Pesach a jeden z chlapců na ulici prý přišel do sporu s knězem, kterého napadl a znesvětil při tom jím nesenou hostii. Tato záminka však mohla být středověkými zapisovateli zkreslená nebo dokonce smyšlená. Pravdou však zůstává, že o Velikonocích roku 1389 byla vyvražděna takřka celá pražská židovská čtvrť. Pomlácení Židé většinou zemřeli svázáni a uvězněni ve svých domech, které křesťané jako odplatu zapálili. Podle některých dobových záznamů byli Židé také upalováni na hranicích.
Krvavou událost zaznamenali tehdejší kronikáři a učenci. Pogrom osobně zasáhl například židovského rabína a básníka jménem Avigdor Karo. Tomu byl o Velikonocích roku 1389 zavražděn otec. Karo o tragédii napsal báseň, ve které zní:
„V jedno tratoliště všechna krev se slila oné doby jarní,
osmého dne našeho svátku Vykoupení.
Tak jako ty nekvašené chleby byli jsme páleni a jako beránek obětní.
Tehdy zchvátila nás hrůza, neboť jsme zaslechli hanebná ostouzení.“
O pogromu se zmiňovali spisovatelé a historikové ještě dlouhou dobu po jeho uskutečnění. Zaznamenán je v mnoha pozdějších kronikách, například v té Václava Hájka z Libočan. Několik řádků mu věnoval také humanistický básník a historik Prokop Lupáč z Hlaváčova, který roku 1584 vydal Deník českých událostí aneb Historický kalendář, ve kterém napsal:
„L. P. 1389. Toho dne, na který tehdy připadla slavnost přesvatých Velikonoc, v hodinu nejblíže následující zpívání žalmů, byli pražští Židé od sroceného a rozvášněného množství lidu bídně pobiti, jejich majetek rozchvácen; jejich příbytky a čtvrť, kterou nazýváme V Židech, vypálena. Této bouři dali příležitost sami Židé, jak je psáno: kněze z farnosti sv. Mikuláše, když se slavným procesím, jak se uvádí, procházel městem k nemocnému, nejprve slovy potupnými, brzy pak i kameny napadli atd.“
Dnešní historikové odhadují, že zemřelo zhruba 750 Židů. Dobové odhady sice někdy hovoří až o třech tisících zavražděných, toto číslo je však vzhledem k tehdejší velikosti pražské židovské čtvrti a celkovému počtu obyvatel nereálný.
Související
Velikonoce ve (velko)filmech: Ježíš velebený, zatracený i pokoušený. Kde si je pustit?
Velikonoční neděle: Co symbolizuje a proč je pro křesťany tak důležitá?
Velikonoce , historie , Praha
Aktuálně se děje
před 53 minutami
Letní počasí nevydrží. Na víkend se opět ochladí
včera
Trump slíbil, že pokud vyhraje volby, zajistí Gershkovichovo propuštění
včera
EU se chystá na maďarské předsednictví. Michel vysvětlil, proč se ho neobává
včera
Hackeři nabourali web KGB, zveřejnili nabídky na spolupráci z Česka
včera
Estonsko obvinilo Rusko z rušení GPS signálů
včera
Rusko tvrdí, že v úterý sestřelilo šest taktických raket ATACMS
včera
Zatykač na Putina podporujete, na Netanjahua ne. Kreml obvinil USA z pokrytectví
včera
Pálení čarodějnic dříve a dnes. Jak se změnil tento zvyk napříč historií?
včera
Další odchod z EU? Šance jsou malé, neodejde Polsko ani Maďarsko
včera
Trump dostal u soudu tučnou pokutu za veřejné vyjadřování
včera
Před 20 lety se EU masivně rozšířila. Michel naznačil, kdy dojde k dalšímu přijímání států
včera
Tusk: Bezpečnost Evropy závisí na Polsku. Západ nás neochrání
včera
Netanjahu: Jdeme si pro vítězství. Izrael podnikne invazi do Rafahu bez ohledu na příměří
včera
Pálení čarodějnic komplikuje suché počasí. Začal platit zákaz rozdělávání ohně
včera
Do důchodu později. Vláda schválila odchod do penze po 65. roku života
včera
Muž s mečem zaútočil na lidi v Londýně
včera
Výrazně se sníží důchody, nebo porostou daně. Jurečka popsal, co bez reformy hrozí Česku
včera
S fake news se setkalo 45 procent Čechů. Kterým lžím lidé věří nejvíce?
včera
Jednotky izraelské armády porušují lidská práva, tvrdí USA. Zvažují sankce
včera
Statisíce lidí přijdou o práci, milion míst změní digitalizace, varuje Jurečka
V následujících sedmi až osmi letech v Česku přijde o práci 300 000 lidí a další milion pracovních míst se výrazně změní kvůli digitalizaci.
Zdroj: Karolína Svobodová