Kyjev je město s dlouhou historií, během které zažilo slávu i pád. Několikrát bylo ve svých dějinách dobýváno, vždy se však vzpamatovalo.
Kyjev, hlavní město Ukrajiny, patří mezi největší a nejstarší evropské metropole. Prokazatelně bylo toto místo osídleno již v 5. a 6. století, a to slovanským obyvatelstvem, po kterém se dochovaly hmotné prameny. Slovanskou kulturu dokládají archeologické nálezy pozůstatků polozahloubených obydlí nebo opevněných hradišť, v ruce vyráběných keramických nádob či mincí. První písemná zmínka o Kyjevě pochází z pera mnicha a kronikáře Nestora, který někdy na začátku 12. století sepsal Povesť vremennych let, tedy Pověst dávných let. Toto dílo do češtiny přeložil již Karel Jaromír Erben v roce 1867. Autor v něm kromě vylíčení biblických událostí popsal boje mezi kmeny, které vyústily po polovině 9. století vznikem Kyjevské Rusi. Prostor je zde také věnován první dynastii tohoto státního celku, Rurikovcům, kteří vládli až do konce 16. století.
Jedním z nejvýznamnějších vládců Kyjevské Rusi z rodu Rurikovců byl Jaroslav I. Moudrý, za jehož panování země politicky i kulturně vzkvétala. Panovníkovi se podařilo upevnit hranice státu, město Kyjev zvětšil a velmi dobře opevnil. Zasloužil se také o šíření křesťanství a nechal vybudovat několik církevních staveb v byzantském stylu, například chrám svaté Žofie v Kyjevě. Po smrti Jaroslava se státní útvar rozdrobil na několik samosprávných celků a sláva i význam Kyjeva postupně upadaly. Město navíc ohrožovaly nájezdy kočovných kmenů i boje mezi jednotlivými členy rodu Rurikovců. V padesátých letech 12. století Kyjev obsadil kníže Jurij Dolgorukij, který se tak stal kyjevským velkoknížetem. Za jeho syna a nástupce Andreje pak došlo roku 1169 k dalšímu velkému dobývání města. Tímto rokem je také datován zánik Kyjevské Rusi.
Další ránu Kyjev utrpěl v roce 1240, kdy ho poničil vpád Mongolů. Ti zde pozabíjeli mnoho lidí, část obyvatel odvlekli do otroctví. Vojskem nezůstaly ušetřeny ani významné architektonické památky.
V 60. letech 14. století se Kyjev stal součástí Velkého knížectví litevského, později Polsko-litevské unie. V polovině 17. století na území celé Ukrajiny probíhala řada kozáckých povstání, která roku 1648 zahájil Bohdan Chmelnický jako odpor proti polské vládě. Povstání vedené tímto mužem bylo mimo jiné spojeno s rozsáhlými zásahy proti židovskému obyvatelstvu. To bylo odsouzeno k vyvražďování, přičemž kozáci přistupovali ke krutým způsobům smrti, jako je narážení na kůl nebo upalování na hranici. Mnoho Židů tehdy před masakry uteklo i do českých zemí. Kozáci se setkali s neúspěchem a po jejich porážce celá Ukrajina upadala a dostala se pod nadvládu Ruska.
Po Říjnové revoluci v roce 1917 vznikla nezávislá Ukrajina, kterou si však po dvou letech konfliktů podmanilo opět Rusko. Boje se znovu nevyhnuly ani Kyjevu. Město bylo pak v moderních dějinách poničeno zejména za druhé světové války v srpnu roku 1941 během tzv. kyjevské obranné operace, kdy sovětská armáda utrpěla zdrcující porážku a ztratila více než 700 tisíc mužů! Operace měla ze strany německých jednotek SS navíc ještě další tragickou dohru v podobě jednoho z nejhorších válečných zločinů v dějinách. Nedaleko Kyjeva bylo hromadně povražděno přes 33 tisíc místních Židů. Zdevastované město se podařilo osvobodit počátkem ledna roku 1943. Na této akci se podílela také československá armáda.
Po rozpadu Sovětského svazu se Kyjev na konci roku 1991 stal zase hlavním městem nezávislého ukrajinského sátu. Nepokoje se mu však nadále nevyhýbají.
Související
Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník
Audrey Hepburnová, hvězda stříbrného plátna a módní ikona, by dnes oslavila 95. narozeniny
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 25 minutami
Na Slovensku se začalo rozhodovat o osudu atentátníka na Fica
před 1 hodinou
Problémy lodi Starliner pokračují. Start k ISS se znovu odkládá
před 1 hodinou
Příjezd Pastrňáka se Zachou by národní tým přivítal. Chystá se telefonát
před 2 hodinami
Ficův stav se zásadně nemění. Kaliňák ale zmínil pozitivní prognózu
před 2 hodinami
V sobotu národní tým posílí ze zámoří Nečas. Do Prahy by mohli přijet také Pastrňák se Zachou
před 3 hodinami
Ukrajinci prchají z Charkovské oblasti před ruskou armádou. Jsou jich tisíce
před 4 hodinami
Aktuální počasí: Bouřková předpověď na víkend. Hrozí dnes i zítra
před 5 hodinami
Putin předstírá zájem o mírová jednání. Jde mu o jediné, tvrdí analytici z ISW
před 5 hodinami
Britové i po vyrovnaném duelu s Dánskem stále bez bodu. Němci opět nastříleli osm branek
před 6 hodinami
Fiala ocenil reakci odborů. Vyhlíží návrat k jednacímu stolu
před 6 hodinami
Západ se bojí, říká Zelenskyj s ohledem na válku na Ukrajině
před 7 hodinami
MS v ledním hokeji: Češi nepovolili Rakušanům další překvapení. Porazili je 4:0 a čtvrtfinále mají jisté
před 8 hodinami
Počasí bude o víkendu deštivé, ukazuje předpověď
včera
Zelenskyj podepsal zákon, který umožňuje odsouzeným sloužit v ukrajinské armádě
včera
Izraelská armáda během operace v Pásmu Gazy objevila těla tří rukojmích
včera
Atentátník nebyl liberál ani extremista. Slovensko dementuje nepravdivé informace na internetu
včera
Polovina Poláků souhlasí s tím, aby se ukrajinští muži vrátili bojovat na Ukrajinu
včera
Třináct zemí včetně EU vyzvalo Izrael, aby neprováděl ofenzivu ve městě Rafáh
včera
Vatikán vydal normy, jak posuzovat nadpřirozené jevy
včera
Putin tvrdí, že Rusko zatím neplánuje obsadit ukrajinské město Charkov
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek uvedl, že Rusko zatím neplánuje obsadit ukrajinské město Charkov. Ruská ofenzíva v Charkovské oblasti je podle jeho slov reakcí na ostřelování ze strany Ukrajiny, informuje agentura Reuters.
Zdroj: Libor Novák