S odvahou postavit se východoněmeckému režimu, ale zároveň ve strachu, že je nechá zmasakrovat, vyšlo 9. října 1989 v Lipsku do ulic 70.000 lidí. Mezi nimi i Mario Schröder a David Timm, kteří takto atmosféru před 30 lety popisují.
Jejich obavy se naštěstí nenaplnily, komunistická vláda Německé demokratické republiky (NDR) nakonec před masou lidí kapitulovala a nechala stáhnout policejní jednotky. V ten den se podle mnohých totalitní režim zlomil. Přesně měsíc poté padla zeď rozdělující Berlín.
Obyvatelé Lipska proti režimu protestovali na takzvaných pondělních demonstracích pravidelně už od 4. září. I když se jich scházelo stále více, režim jim až do 9. října neustoupil, a naopak proti demonstrantům pravidelně tvrdě zasahoval, stovky jich pozatýkal, a snažil se je tak zastrašit.
Navíc dával opakovaně najevo podporu čínským komunistům, kteří v červnu 1989 v Pekingu zmasakrovali nejméně stovky, ale spíše tisíce protestujících. Člen východoněmeckého politbyra Egon Krenz koncem září dokonce při návštěvě Číny prohlásil, že oba režimy stojí na barikádě socialistické revoluce proti stejnému nepříteli. Není proto divu, že v Lipsku i dalších východoněmeckých městech, kde se v té době také demonstrovalo, panovaly obavy z takzvaného "čínského řešení".
V této atmosféře vyšli 9. října do ulic i tehdy čtyřiadvacetiletý sólista baletu Schröder a dvacetiletý student hudby Timm. "Všem bylo jasné, že se masakr na náměstí Nebeského klidu odehrál teprve před chvílí," líčí Timm den, kdy bylo na protestující připraveno kolem 8000 policistů, členů speciálních bojových složek a vojáků. "Panoval strach, že se to seběhne stejně," vypráví s tím, že mu matka během vlny protestů už dříve radila, aby nechodil tam, kde by se mohlo střílet.
"Byla to velmi nejistá situace, která skutečně mohla eskalovat," vybavuje si dav občanů obklopených policisty ve večerním centru města zase Schröder. "Vzpomínám si, je jedna část mého pocitu byl strach a druhá naděje," poznamenává. Naději mu dodávalo jednak obrovské množství lidí, kteří se svíčkami v rukou volali "My jsme lid" a dožadovali se svobody a demokracie, a jednak postoj sovětského vůdce Michaila Gorbačova, který nechal státy východního bloku, ať si s protesty poradí samy.
Během večera strach podle Schrödera postupně oslaboval, a naopak naděje, že se něco mění, stále sílila. "Pak už se to nedalo kontrolovat," míní. "Byli tam dokonce lidé, kteří se mladých policistů v uniformách ptali: 'Ví to tvoje matka? Nestydíš se?' Pamatuji se, že se někteří ti policisté jen stydlivě dívali do země," líčí momenty mezi 18:00 a 20:00, kdy se rozložení sil otáčelo.
Nakonec podle Timma rozhodlo to, že svůj postoj ten den přišlo dát poklidně najevo tolik lidí. "Se 70.000 nikdo nepočítal," míní. Tváří v tvář takovým davům se komunisté rozhodli ustoupit a dali jednotkám příkaz, aby se stáhly, i když ještě den předtím nacvičovaly, jak očekávanou demonstraci rozbít. "Státní moc před tou masou lidí kapitulovala a nezasáhla," konstatuje historik Jürgen Reiche z lipského Fóra současných dějin.
Proč bezpečnostní složky nezasáhly, není dodnes zcela jasné. Reiche ale upozorňuje na to, že ten den protestovala tak široká část společnosti, že by zasahující v mnoha případech stanuli proti známým nebo dokonce členům vlastních rodin. "Byly to přece naše děti," vysvětloval později rozhodnutí nechat demonstranty projít městem i jeden z velících důstojníků policie.
"Byl to začátek rozpadu NDR, protože mocní - a na tom je jistě i něco dobrého, nejenom ta slabost - řekli ne, nemůžeme tak jako v Pekingu střílet na naše vlastní občany, kterých je tam na 70.000," je přesvědčen Timm. "Tím byla prolomena jedna zeď ještě předtím, než padla ta skutečná," dodává.
Související
Německo čeká smutné výročí. Sovětské tanky utopily touhu lidí po svobodě v krvi
Německý prezident chce památník revoluce v NDR. "Srůstání" dopadlo tvrději na východ, přiznal
ndr , historie , Komunismus , Německo , Michail Gorbačov
Aktuálně se děje
před 31 minutami
Ficův stav se zásadně nemění. Kaliňák ale zmínil pozitivní prognózu
před 49 minutami
V sobotu národní tým posílí ze zámoří Nečas. Do Prahy by mohli přijet také Pastrňák se Zachou
před 1 hodinou
Ukrajinci prchají z Charkovské oblasti před ruskou armádou. Jsou jich tisíce
před 2 hodinami
Na Slovensku se začíná rozhodovat o osudu atentátníka na Fica
před 2 hodinami
Aktuální počasí: Bouřková předpověď na víkend. Hrozí dnes i zítra
před 3 hodinami
Putin předstírá zájem o mírová jednání. Jde mu o jediné, tvrdí analytici z ISW
před 3 hodinami
Britové i po vyrovnaném duelu s Dánskem stále bez bodu. Němci opět nastříleli osm branek
před 4 hodinami
Fiala ocenil reakci odborů. Vyhlíží návrat k jednacímu stolu
před 4 hodinami
Západ se bojí, říká Zelenskyj s ohledem na válku na Ukrajině
před 5 hodinami
MS v ledním hokeji: Češi nepovolili Rakušanům další překvapení. Porazili je 4:0 a čtvrtfinále mají jisté
před 6 hodinami
Počasí bude o víkendu deštivé, ukazuje předpověď
včera
Zelenskyj podepsal zákon, který umožňuje odsouzeným sloužit v ukrajinské armádě
včera
Izraelská armáda během operace v Pásmu Gazy objevila těla tří rukojmích
včera
Atentátník nebyl liberál ani extremista. Slovensko dementuje nepravdivé informace na internetu
včera
Polovina Poláků souhlasí s tím, aby se ukrajinští muži vrátili bojovat na Ukrajinu
včera
Třináct zemí včetně EU vyzvalo Izrael, aby neprováděl ofenzivu ve městě Rafáh
včera
Vatikán vydal normy, jak posuzovat nadpřirozené jevy
včera
Putin tvrdí, že Rusko zatím neplánuje obsadit ukrajinské město Charkov
včera
EU následuje Česko. Uvalila sankce na Voice of Europe, posvítila si i na ruská média
včera
Pekarová Adamová vyrazila do Pobaltí. Lotyšsko dá čtvrt miliardy na munici pro Ukrajinu
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) navštívila v rámci baltské cesty Lotyšsko. V Rize jednala s předsedkyní parlamentu Daigou Mieriņou o dalších způsobech podpory Ukrajiny a s premiérkou Evikou Siliņou o bezpečnostní i ekonomické spolupráci. Na místní vojenské základně navštívila také české vojáky pomáhající chránit východní křídlo NATO.
Zdroj: Jan Hrabě