Nikoliv hrad Přimda či bazilika sv. Jiří na Pražském hradě, ale rotunda sv. Petra a Pavla na hradišti Budeč na Kladensku představuje nejstarší dosud stojící kamennou stavbu u nás. Kdy došlo k její výstavbě a jaký měla význam pro české dějiny?
Zbytky hradiště Budeč se nachází 17 km severozápadně od centra dnešní Prahy u obce Zákolany v okrese Kladno. Areál hradiště zaujal příhodnou ostrožnu v nadmořské výšce kolem 260 až 280 metrů, která ukončuje několik kilometrů dlouhé návrší, které se táhne od Brandýska k Zákolanům. Lokalita byla téměř ze všech stran přirozeně chráněná, doplněná ještě o opevnění v podobě valů a příkopů.
Že se jednalo o příhodné místo, dosvědčují i nedávno učiněné archeologické nálezy, které přinesly zjištění, že ostrožna byla osídlena již v období pravěku. Prvním archeologem, který Budeč zkoumal, byl už ve 40. letech 19. století Václav Krolmus. Dlouhodobý systematický archeologický výzkum Budče prováděli v 70. a počátkem 80. let 20. století Zdeněk Váňa a Miloš Šolle.
První výstavba opevnění spadá do časů knovízské kultury. Na zbytcích této pravěké fortifikace následně v 9. století vystavěli nové opevnění Slované. Od té doby započalo opět kontinuální osídlení lokality a její adaptaci na raně středověké hradiště.
Jeho základy nejspíše spadají ještě do časů knížete Bořivoje. Z písemných pramenů vyplývá, že v 10. století už Budeč patřila k hlavním opěrným bodům Přemyslovců. Zdá se, že za časů knížete Spytihněva a jeho nástupců zažívalo místní hradiště zlatý věk. Svědčí o tom i fakt, že se zde měl v mládí vzdělávat kníže sv. Václav.
Proč se vzdělával mladý kníže právě zde, není dodnes zcela jisté. Nejspíše se zde nacházelo vhodné, především církevní prostředí pro studium. To tehdy zřejmě probíhalo tak, že se kníže učil nazpaměť žalmy, které se zpívaly při bohoslužbách. Pak je před sebe dostal zapsané a tím se učil základům čtení. Následně mohl na dřevěné tabulky potažené voskem přepisovat písmenka, čímž se učil psát.
K výuce mladého Václava nejspíše docházelo v sousedství či přímo v rotundě sv. Petra a Pavla. Tu zde vystavěl již jeho strýc Spytihněv mezi roky 895 až 905. Rotunda i hradiště jsou tak dodnes neodmyslitelně spjaty se svatováclavskými legendami.
Absence písemných zmínek o Budči ve 12. století, kdy se nepřipomíná ani ve výčtu důležitých hradů ani nejsou jménem zmiňováni žádní hradní správci, výmluvně naznačuje, že zdejší hradiště už v tehdejší státní správě nehrálo roli. Osídlení pokračovalo ještě několik století, ale návrší se postupně vylidňovalo, až zbyly jen kostely se hřbitovem a zbytky valů.
Mladší kostel představoval jednolodní stavbu o rozměru přibližně 10×5 metrů s podkovovitou apsidou. Snad někdy ve 13. století byla k západnímu průčelí přistavěna věž. Podle archeologických náznaků byl kostel P. Marie vystavěn někdy ve 2. polovině 10. století. Na rozdíl od sousední rotundy však písemné prameny o stavbě tohoto kostela mlčí. Poprvé ho zmiňuje až kronikář Václav Hájek v 16. století. Za josefínských reforem byl roku 1786 kostel zrušen a po čase zbořen. Kamení bylo údajně počátkem 19. století použito ke stavbě blízké hřbitovní zdi. Obrys kostela dnes v trávě připomíná maketa základového zdiva.
Z celé raně středověké aglomerace se tak dodnes kromě náznaků opevnění dochoval pouze nejstarší kostel, rotunda zasvěcená původně pouze sv. Petru. Zdivo mírně nepravidelné kruhové stavby o průměru přes 8 m je z velké části původní. Jde o nejstarší dodnes stojící a funkční stavbu na českém území. Hranolová věž na severní straně přibyla někdy ve 2. polovině 12. století. Uvnitř se dochovala kamenná renesanční kazatelna s datem 1585. Přístavba sakristie pochází z roku 1663. Vnitřek kostela byl 2. srpna 1876 poškozen požárem a většina výzdoby včetně hlavního oltáře je tak novodobá. Nynější oltář vytvořil v letech 1926 až 1927 podle návrhu Štěpána Zálešáka řezbář František Vavřich.
Jedenáct století starý kostel sv. Petra a Pavla na Budči společně s hradištěm byly v roce 1958 zapsány jako kulturní památky, od roku 1962 jako národní kulturní památka.
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
historie , architektura , kladno , Přemyslovci , zajímavosti , hrady a zámky
Aktuálně se děje
před 11 minutami
NATO se snaží čelit ruské hybridní válce. Moskva cílí i na Česko
před 48 minutami
V ZOO Praha se narodil orangutan. Mládě se má čile k světu
před 55 minutami
Liverpool už má náhradu za Kloppa. Nový kouč si z Feyenoordu může přivést i slovenského fotbalistu
před 1 hodinou
Užitečný idiot, ruská onuce. Morawiecki to schytal za slova pro maďarský týdeník
před 1 hodinou
Pavel přijal demisi ministryně Langšádlové, nahradit ji má Tuleja
před 1 hodinou
Rána pro Putina: Ukrajinci ničí rafinerie, Rusům došly zásoby paliva
před 2 hodinami
Fiala uvedl do funkce nového ředitele NBÚ. Je jím Čuřín
před 2 hodinami
Gazprom skončil ve ztrátě 160 miliard korun. Poprvé od roku 1999
před 2 hodinami
Koubek se rozhodl. I v příští sezóně bude nadále trénovat Viktorii Plzeň
před 3 hodinami
Kuleba řekl, kdy by Ukrajina mohla začít jednat o míru s Ruskem
před 3 hodinami
Rusko poslalo během března na Ukrajinu stovky raket, dronů a tisíce bomb
před 3 hodinami
Vlak bez strojvedoucího se rozjel ze stanice. Jízda skončila vykolejením
před 4 hodinami
Ruská armáda na Ukrajině postupuje. Obsadila další vesnici
před 4 hodinami
Upozornil na problémy při výrobě a zemřel. Boeing obestírají záhadná úmrtí whistleblowerů
před 4 hodinami
Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu
před 4 hodinami
Trump: Paříž a Londýn už jsou k nerozeznání. Otevřely dveře džihádu
před 5 hodinami
OSN: Obnova zničeného Pásma Gazy může trvat až do příštího století
Aktualizováno před 5 hodinami
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
před 5 hodinami
Scholz a Macron se tajně setkají v Paříži, před návštěvou čínského vůdce
Aktualizováno před 5 hodinami
Macron: Pokud Rusko prolomí frontu, je možné vyslat na Ukrajinu západní vojska
Francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru pro týdeník The Economist znovu otevřel otázku nasazení západních pozemních jednotek na Ukrajině. Podle něj by se tak mohlo stát v případě, že by Rusko prolomilo frontovou linii a Kyjev by požádal o pomoc.
Zdroj: Libor Novák