Je všeobecně známo, že Pierre de Coubertin se zasloužil o pořádání olympijských her v moderních dějinách. Kdo byl tento muž a co víme o jeho životě?
Pierre de Coubertin pocházel z francouzské aristokratické rodiny, kde přišel na svět prvního lednového dne roku 1863 jako v pořadí třetí potomek. Díky skvělému rodinnému a zejména finančnímu zázemí se mu dostalo kvalitního vzdělání, a to i za hranicemi Francie. Když dospěl, stal se učitelem a historikem, a hodlal na základě svých zkušeností a po vzoru zahraničních vzdělávacích institucí pozvednout úroveň francouzského školství. Především se snažil prosadit do škol výuku tělesné výchovy. Podle jeho názoru měl pravidelný pohyb blahodárný vliv na vývoj mládeže a na zdravotní stav člověka. Zároveň si byl vědom toho, že zařazení sportovních aktivit do školních osnov může pozitivně formovat osobnost mladého člověka – vést ho ke zdravé soutěživosti, toleranci, férovosti i vzájemné spolupráci.
Brzy svůj záměr Pierre de Coubertin povýšil na usilovnou snahu o znovuobnovení olympijských her. Tuto myšlenku v něm ještě posílily tehdejší archeologické výzkumy a nálezy v oblasti starověké Olympie, které potvrdily antickou tradici konání velkolepé sportovní události. Veřejně svou představu prezentoval koncem listopadu roku 1892, ovšem nedočkal se očekávané podpory. O dva roky později proto za účelem prosazení svého názoru svolal mezinárodní Kongres pro obnovení olympijských her do pařížské Sorbonny. Z celkem dvanácti zemí dorazilo bezmála osmdesát delegátů, kteří vyjádřili souhlas s Coubertinem. Tehdy byl ustanoven Mezinárodní olympijský výbor, jemuž po několik následujících let Coubertin předsedal. Všichni se tehdy shodli na tom, že novodobé olympijské hry nebudou pouze sportovní událostí, ale také příležitostí k uzavření míru mezi znepřátelenými státy, k udržování a rozvíjení mezinárodní spolupráce nebo k řešení problémů mezinárodního rozsahu.
Netrvalo dlouho a bylo dohodnuto, že první olympijské hry se uskuteční v řeckých Athénách a poté vždy v intervalu po čtyřech letech. O velikonočním pondělí, dne 6. dubna 1896, byly slavnostně zahájeny řeckým králem Jiřím I. vůbec první olympijské hry v moderních dějinách! Datum konání bylo záměrem – první starověké hry se odehrály roku 776, a ty moderní tedy přesně po 1120 letech.
Na první letní olympiádě v moderních dějinách předvedli sportovci své výkony v atletice, cyklistice, gymnastice, plavání, šermu, střelbě, tenisu, vzpírání a zápase. Vrcholem byl maratónský běh, kde na domácí půdě zvítězil Řek Spyridon Luis, který kromě zlaté medaile získal také mnoho darů od vlivných řeckých osobností i samotného krále.
Ve svých pamětech sám Coubertin zaznamenal poslední dojmy po první olympiádě takto:
„Napříč řeckými provinciemi a ostrovy si malí chlapci cestou ze školy „hráli na Olympijské hry“. Pro zábavu běhali, skákali, házeli kameny, vytvářeli průvody a nejstarší zdobil ostatní olivovým věncem. Toto symbolické gesto znovu předváděné v Athénách po tolika staletích jim zprostředkovalo nevědomý kontakt s velkou dávnou minulostí. Tato poetická hra na božských pláních Korfu byla mou poslední vidinou Olympiády. Ale teď jsem se musel pustit do práce, abych jí zajistil následovníky.“
Pierre de Coubertin byl člověk velmi pracovitý, odvážný a především vytrvalý. Šel si tvrdě za svými cíli. A za jejich prosazení utratil i hodně peněz. Proto dožil v nuzných podmínkách. Navždy však vstoupil do dějin jako zakladatel prvních olympijských her v moderních dějinách.
Související
Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník
Audrey Hepburnová, hvězda stříbrného plátna a módní ikona, by dnes oslavila 95. narozeniny
historie , olympiáda , Pierre de Coubertin
Aktuálně se děje
včera
Zelenskyj podepsal zákon, který umožňuje odsouzeným sloužit v ukrajinské armádě
včera
Izraelská armáda během operace v Pásmu Gazy objevila těla tří rukojmích
včera
Atentátník nebyl liberál ani extremista. Slovensko dementuje nepravdivé informace na internetu
včera
Polovina Poláků souhlasí s tím, aby se ukrajinští muži vrátili bojovat na Ukrajinu
včera
Třináct zemí včetně EU vyzvalo Izrael, aby neprováděl ofenzivu ve městě Rafáh
včera
Vatikán vydal normy, jak posuzovat nadpřirozené jevy
včera
Putin tvrdí, že Rusko zatím neplánuje obsadit ukrajinské město Charkov
včera
EU následuje Česko. Uvalila sankce na Voice of Europe, posvítila si i na ruská média
včera
Pekarová Adamová vyrazila do Pobaltí. Lotyšsko dá čtvrt miliardy na munici pro Ukrajinu
včera
Po Ficově atentátu se na sítích šíří nenávist. Případy řeší policie i v Česku
včera
ODS rozhodne o osudu Pavla Novotného až po eurovolbách
včera
Princ William obstál v těžké zkoušce. Spekulace jeho ženě na zdraví nepřidaly
Aktualizováno včera
Fico prodělal další operaci. Jeho stav je stále vážný, co bude dál ukáží až příští dny
včera
Izrael v Haagu popřel genocidu: Je tam tragická válka, nedochází tam ale ke genocidě
včera
Ruská armáda se u Charkova protlačila o 10 kilometrů. Ukrajinské jednotky ofenzivu zastavily
včera
SACEUR: Ruská armáda nemá dost sil na průlom v Charkovské oblasti
včera
Pellegrini: Fico si útok pamatuje a po atentátu byl při vědomí. Ve hře je převoz do Bratislavy
včera
Moderátor po útoku na Fica vyzval k odstranění belgického premiéra
včera
Rakušané se v Praze postarali o další senzaci, připsali si historické vítězství nad Finskem. Švédové překvapení nepřipustili
včera
Proč došlo k atentátu na Fica? Policie zjistí, jestli byl útočník zradikalizovaný
Pokud někdo úmyslně radikalizoval pachatele atentátu na předsedu vlády Roberta Fica (Směr-SD), policie to zjistí stejně, jako to udělala v případě dvojité vraždy na Zámecké ulici v Bratislavě. Řekl to publicista Juraj Hrabko v rozhovoru pro TASR TV.
Zdroj: Libor Novák