Ke slavnostem spojeným s uctíváním zemřelých předků vždy patřilo nějaké specifické občerstvení, zejména to sladké. Již staří Keltové si dávali sladká jablka. V anglosaských zemích se o Halloweenu obdarovávají koledníci bonbony, čokoládou a jinými cukrovinkami, které znázorňují kostlivce, lebky nebo třeba duchy. Také u nás bývalo dříve zvykem na Dušičky péct speciální sladké pečivo ve tvaru kostí, později se typickým dušičkovým pohoštěním staly rakvičky se šlehačkou nebo žloutkové věnečky.
Dušičkové pečivo a koledování v lidovém prostředí
O svátcích zemřelých se dříve mezi prostým lidem peklo, konzumovalo a rozdávalo zvláštní pečivo. Tento zvyk má původ v pohanském obětování pokrmů duchům a obřadních hostinách na památku mrtvých předků. Spolu s křesťanstvím dušičkové obřadní pečivo nabylo na významu, když se začalo rozdávat chudým coby projev milosrdenství.
Tradičně se o Dušičkách připravovaly malé bochánky a houstičky, kterým se říkalo caletky. Speciálním dušičkovým pečivem pak bylo to ve tvaru kostí, to se označovalo jako dušičky, kosti svatých nebo boží kosti. V některých regionech se toto pečivo plnilo povidly nebo třeba strouhanou řepou.
Dušičkové pečivo se peklo pro rodinu a čeleď, a také pro koledníky, děti a chudé. I u nás chodily děti dříve o svátcích zemřelých koledovat dům od domu, podobně jako je tomu dnes v anglosaském světě o Halloweenu. Obdarovávání koledníků i nuzáků bylo výrazem obětování a dobrým skutkem, který měl očistit duše zemřelých předků. Ze stejného důvodu se dávala almužna žebrákům. Ti se měli za drobný dar modlit za spásu duší, jejich modlitby prý Bůh vždy vyslyšel, protože žebráci, chudáci nebo tělesně postižení lidé byli společností vnímáni jako skuteční boží poslové, a tedy i přímluvci u Boha. V některých krajích se žebráci o Dušičkách společně modlili v kostele za spasení duší zemřelých, do chrámů jim za to hospodyně nosily tzv. koledu za mrtvé, většinou čerstvý chléb, slaninu a sušené ovoce, někdy i hrnečky s kaší, později především peníze. Někde chodily zase o svátku Všech svatých dům od domu s modlitbou na rtech staré žebračky, kterým se říkalo dušičkové babičky.
Zejména v česko-německých oblastech na našem území se o svátcích zesnulých vydávaly koledovat děti a mnohdy i dospělí. Právě od původního německého obyvatelstva zvyk koledování pochází. Pro tuto tradici se ujalo označení „chodit po rohlíkách“, protože koledníci dostávali nejčastěji všesvatové neboli dušičkové rohlíky, německy Heiligenstritzel. Koledníkům se dávalo také ovoce nebo cukroví, proto se někde „chodilo po koláčích“. Německy mluvící obyvatelstvo našich zemí se o Dušičkách obdarovávalo i perníkovými figurkami. Děti musely správně odříkat modlitbu za zemřelé, aby dostaly odměnu.
Dušičkové pohoštění ve městech
V 19. století se zejména v měšťanském prostředí o Dušičkách scházely rodiny při kávě, likéru a zákuscích. Takovéto rodinné sešlosti, při nichž se vzpomínalo na zemřelé příbuzné, probíhaly po návštěvě hřbitovů. Když se z nich lidé vraceli domů, zpravidla se stavovali do cukráren, které o svátcích zesnulých nabízely speciální zákusky – rakvičky se šlehačkou a žloutkové věnečky.
Některé hospodyně si pekly rakvičky a věnečky samy. Mohly přitom využít třeba recepty Magdaleny Dobromily Rettigové. Ta připravovala žloutkové věnečky takto:
„Dáme upéci do trouby 8 žloutků, které pak studené skrze síto promačkáme. Na misce třeme čtvrt hodiny 12 dkg másla se 7 dkg cukru, do toho vmícháme ony promačkané žlutky a 13 dkg mouky. Vše velice dobře propracujeme, dáme do stříkačky, kterou užíváme na zdobení cukrovinek a děláme na máslem pomaštěném a moukou posypaném plechu věnečky, kteréž upečeme a pak pocukrujeme.“
Rakvičky dělala Rettigová na dva způsoby. Základem bylo vždy těsto z vaječných žloutků, másla, cukru a sněhu z bílků. Pak se mohla přidat nastrouhaná žemle nebo vanilka. Těsto se nalilo do speciálních formiček a upeklo. Hotové rakvičky se před podáváním posypaly cukrem nebo ozdobily šlehačkou.
Související
Dušičky jsou starobylý svátek. Lidé ho slaví už více než tisíc let
Předpověď počasí na Dušičky slibuje přes den až 16 stupňů
Dušičky - svátek zesnulých , recepty, vaření
Aktuálně se děje
včera
Netanjahu nehodlá akceptovat požadavky Hamásu, který chce konec války
včera
Evropa se musí připravit na ruské sabotáže, varují tajné služby
Aktualizováno včera
Ukrajinci poklekávají jedině k modlitbě, vzkázal Zelenskyj do Ruska
včera
Na Nymbursku vjelo auto na chodník a srazilo několik chodců
včera
Zemřel herec Bernard Hill, král Théoden z Pána prstenů
včera
EU se chystá sankcionovat Voice of Europe, prozradila Jourová
včera
Policie obvinila řidiče kamionu kvůli tragické sobotní nehodě na D1
včera
Mladík se přiznal k napadení europoslance Eckeho. Policie hledá další podezřelé
včera
Odbory budou ještě během května protestovat proti vládním krokům
Aktualizováno včera
Náhle zemřela herečka Simona Postlerová, bylo jí 59 let
včera
Události Petra Nutila: Slovenská vláda lůzy a TOPácká střelba do vlastní nohy
včera
Revoluce v elektromobilitě: 10 minut stačilo švédské automobilce k nabití svého prototypu
včera
Lipavský potvrdil, že Česko odvolalo velvyslance z Ruska
včera
Google u soudu. V něm jde o miliardy dolarů a to, jak používáme internet
včera
Požár ve Frýdku-Místku: Hasiči zachránili 17 lidí z hořícího domu
včera
Izrael představil Američanům plán evakuace Rafáhu. Definitivně hotový ještě není
včera
Počasí: V Česku dnes hrozí bouřky. Problém může nastat na horách
včera
Ukrajině hrozí porážka kvůli váhající Evropě, tvrdí analýza z Německa
včera
Putin a další 6leté funkční období. Disponuje mimořádnou mocí v Rusku
včera
Madonna do starého železa nepatří. Brazilskou show sledoval více než milion lidí
Madonna zůstává i v 65 letech tahákem pro hudební nadšence po celém světě. Na sobotní bezplatnou show na slavné pláži Copacabana přišlo podle odhadu úřadů v Riu de Janeiro přes půldruhého milionu lidí, uvedla agentura Reuters. Koncert v Brazílii proběhl na závěr turné Celebration, které začalo loni na podzim.
Zdroj: Lucie Podzimková