Velikonoční svátky jsou dnes mimo jiné spojené se zvýšenou spotřebou vajec. Na velikonočním stole se vajíčka objevovala také v minulosti. Vejce při vaření využívali již naši pravěcí předci. Ve středověku byla konzumace vajec omezena přísným půstem. V raně novověkých kuchařských knihách se mezi používanými surovinami vajíčka naopak poměrně často objevují, známá Magdalena Dobromila Rettigová zmiňovala recepty na vajíčka na několik způsobů.
Archeologové předpokládají, že vejce konzumovali již lidé v pravěku, zpočátku je zřejmě sbírali od volně žijícího ptactva. V našem prostředí začali chovat slepice až Keltové, a to ještě poměrně zřídka. Ve starověkých vyspělých civilizacích se oproti tomu drůbež chovala běžně. Prokazatelné doklady o využívání slepičích vajec pochází ve středoevropském prostoru sporadicky z období stěhování národů, více až od raného středověku, kdy se vejce stalo i symbolickým milodarem přidávaným do hrobu zemřelým. Vejce tak nebylo pouze pokrmem, ale také jakýmsi kultovním předmětem.
Ve středověku se vejce v jídelníčku neobjevovala v období půstu. Konzumovat se neměla příliš často, protože byla dle dobového názoru obtížně stravitelná, studená a lepivá, což lidskému tělu prý spíše škodilo. V souvislosti s šířením protestantismu se přísné půsty zmírňovaly, což vedlo i ke zvýšené spotřebě vajíček. Tuto skutečnost je možné zaznamenat mimo jiné v raně novověkých kuchařských knihách, kde se objevuje značné množství předpisů s obsahem vajec. Ta se připravovala natvrdo, naměkko i míchaná a přidávala se do nejrůznějších pokrmů. Recepty na vajíčka byly mnohdy velmi složité. Jeden z nich radil uvařit vejce naměkko a následně se měla opatrně odstranit malá část skořápky tak, aby vytekl žloutek a trochu bílku. To se smíchalo s pepřem, zázvorem, šafránem a petrželkou a připravila se omeleta, která se nakrájela na drobné kousky. K nim se přidalo syrové vejce a vzniklou směsí se naplnily opět vaječné skořápky. Tím ovšem recept nekončil! Do plněných skořápek se daly ještě rozinky a vejce se opatrně nechala uvařit ve vodě. Pak se oloupala a polila tmavou omáčkou připravenou ze směsi koření a medu.
Vejce patřila snad do každé kaše, kterých se vařilo mnoho druhů – ovocné, slané i sladké nebo silně kořeněné. V 15. a 16. století se dělala třeba tato vaječná kaše.
„Vezmi dvacet nebo třicet vajec a dobře je rozšlehej. Na pánvi je umíchej na másle. Potom je utři, přidej pět nebo šest vajec syrových. Do kotlíku dej vařit čisté sladké víno, trochu ho přislaď, okořeň zázvorem a šafránem a vlij do něho tu vaječnou kaši. Dobře míchej, a když zhoustne, odstav z ohně. Na míse posyp rozinkami.“
Míchaná vejce také sloužila pro přípravu vaječných klobásek, když se smíchala s moukou a vzniklá hmota vytvarovala do válečků, které se usmažily na másle. Klobásky se servírovaly se zvláštní kyselou omáčkou, někdy s přidanými rozinkami.
Slavná Magdalena Dobromila Rettigová do své kuchařské knihy roku 1826 zařadila také recepty na vajíčka na mnoho způsobů. Jedná se o nejrůznější variace na míchaná či nadívaná vejce. Složitější byl postup třeba na vejce na francouzský způsob. To byla natvrdo uvařená vajíčka plněná nádivkou, do které patřilo kromě žloutků, másla a smetany také štičí maso. Nádivkou se půlky vajec spojily k sobě, pak se vajíčka obalila ve strouhance a usmažila. Takto připravená vejce se pak podávala s houbovou omáčkou. Rettigová často kombinovala vajíčka s houbami a rybami. Její recept na vejce s houbami zní takto:
„Rozkloktej a osol několik vajec, vezmi amoletku, rozpusť na ní máslo a nalej vejce a udělej amuletek – polož ho na máslem vymazanou mísku, tím opečeným vespod, usekej kousek uvařené štiky a dej ji na čerstvé máslo s houbičkami, buď hříbkami, anebo žampionkami, a trochou zelené petruželky usmažit; pak ten amuletek tím pomaž a zase jeden upeč a ten zase na to přiklop, zase tím upečeným navrch, dej to ještě trochu upéct a jest to hotovo.“
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
historie , Vejce , recepty, vaření - , Magdalena Dobromila Rettigová
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Letní počasí nevydrží. Na víkend se opět ochladí
včera
Trump slíbil, že pokud vyhraje volby, zajistí Gershkovichovo propuštění
včera
EU se chystá na maďarské předsednictví. Michel vysvětlil, proč se ho neobává
včera
Hackeři nabourali web KGB, zveřejnili nabídky na spolupráci z Česka
včera
Estonsko obvinilo Rusko z rušení GPS signálů
včera
Rusko tvrdí, že v úterý sestřelilo šest taktických raket ATACMS
včera
Zatykač na Putina podporujete, na Netanjahua ne. Kreml obvinil USA z pokrytectví
včera
Pálení čarodějnic dříve a dnes. Jak se změnil tento zvyk napříč historií?
včera
Další odchod z EU? Šance jsou malé, neodejde Polsko ani Maďarsko
včera
Trump dostal u soudu tučnou pokutu za veřejné vyjadřování
včera
Před 20 lety se EU masivně rozšířila. Michel naznačil, kdy dojde k dalšímu přijímání států
včera
Tusk: Bezpečnost Evropy závisí na Polsku. Západ nás neochrání
včera
Netanjahu: Jdeme si pro vítězství. Izrael podnikne invazi do Rafahu bez ohledu na příměří
včera
Pálení čarodějnic komplikuje suché počasí. Začal platit zákaz rozdělávání ohně
včera
Do důchodu později. Vláda schválila odchod do penze po 65. roku života
včera
Muž s mečem zaútočil na lidi v Londýně
včera
Výrazně se sníží důchody, nebo porostou daně. Jurečka popsal, co bez reformy hrozí Česku
včera
S fake news se setkalo 45 procent Čechů. Kterým lžím lidé věří nejvíce?
včera
Jednotky izraelské armády porušují lidská práva, tvrdí USA. Zvažují sankce
včera
Statisíce lidí přijdou o práci, milion míst změní digitalizace, varuje Jurečka
V následujících sedmi až osmi letech v Česku přijde o práci 300 000 lidí a další milion pracovních míst se výrazně změní kvůli digitalizaci.
Zdroj: Karolína Svobodová