Porodní bába nebo babička, bába pupkořezná či babice - to jsou výrazy označující ženu, která v minulosti pomáhala při porodu. Tato profese byla nepochybně potřebná, mnohdy však také zatracovaná.
Tzv. babictví patří mezi nejstarší ženské profese. Ve starověkých civilizacích se jednalo o vážené povolání, které dosahovalo vysoké odborné úrovně. V dobách středověku se pohled na porodní báby pod vlivem pověrečných představ změnil. Protože práce těchto žen souvisela s nahým tělem a krvavým a nečistým úkonem, ocitly se babičky na okraji společnosti.
Při porodu pomáhaly odedávna ženy starší a zkušené, které zpravidla porodnické poznatky získávaly od svých předchůdkyň. Nejenom, že musely zvládnout porod, ale také znát a respektovat tradice a rituály spojené s příchodem na svět. V počátcích této profese a ve středověku se vycházelo také z přírodní medicíny či magických představ, což odsuzovala křesťanská církev. Proto byly mnohdy právě porodní báby obviňovány z čarodějnictví. V proslulé knize Kladivo na čarodějnice z roku 1486 je dokonce napsáno, že „nikdo neškodí katolické víře víc než porodní báby“. Podobné smýšlení přetrvávalo až do dob osvícenství.
Ze 14. století pocházejí na našem území zmínky o babické živnosti ve městech. Než se z ženy stala porodní bába, která mohla sama vést porody, musela po dobu čtyř let pracovat pod vedením starší zkušené babičky. Z dochovaných dobových písemných pramenů víme o dalších činnostech, které báby vykonávaly. Na pokyn vrchnosti třeba vyšetřovaly, zda již měla žena pohlavní styk nebo jestli nepodstoupila „vyhnání plodu“, tedy potrat. Ten byl vnímán a trestán jako vražda. Přerušení nechtěného těhotenství také napomáhaly samy porodní báby nejrůznějšími prostředky, třeba bylinkami. Ještě na počátku 20. století za tímto účelem babičky vyhledávaly mladé nezkušené dívky.
V 15. století byla babická profese placena z veřejných finančních prostředků. Tehdy se také poprvé objevila myšlenka vzdělávání a zkoušení porodních bab. Do oblasti porodnictví se začali zapojovat i muži – lékaři. Od 16. století byly vydávány spisy o babení určené porodním babičkám, zdravotníkům i samotným rodičkám. První z nich u nás vyšla roku 1519 pod názvem Zpráva o naučení ženám těhotným a bábám pupkořezným netoliko prospěšná, ale také potřebná. Autor při psaní této knihy nevycházel z vlastních zkušeností, ale z děl antických i dobových pověr.
Velká změna nastala v období osvícenství, tedy za vlády Marie Terezie a Josefa II., kdy se začalo porodnictví vyučovat na univerzitě. Pokud chtěly porodní báby provozovat svou živnost, musely absolvovat přednášky a praktické kurzy. Od roku 1748 skládaly babičky zkoušku na lékařské fakultě nebo u krajského fyzika. Generální zdravotní řád z roku 1753 stanovil porodním babám povinnosti, mezi které patřilo čestné chování, zákaz konzumace alkoholických nápojů či nařízení zavolat lékaře v případě komplikovaného porodu.
Instituce babictví byla až do počátku 20. století spojená především s městským prostředím. Na vesnice nebo samoty v případě potřeby docházely za rodičkami i několik kilometrů. Za své služby nedostávaly moc peněz, zejména na vesnici bylo častější odměnění ve formě naturálií – vejci, mlékem nebo třeba tvarohem. Bohatší rodiny naopak babičce dobře zaplatily a nabídly jí bohaté pohoštění. Všeobecně porodní báby patřily k chudým vrstvám společnosti.
Kromě samotného příchodu dítěte na svět měla porodní bába na starosti ošetření rodičky i dítěte. V tomto případě uplatňovala znalosti z odborných přednášek i z lidové magie či léčitelství. Zároveň jako první osoba oznamovala celé rodině narození dítěte. Také musela respektovat zvyky a rituály vykonávané po porodu. Dítě bylo potřeba umýt a správně obléknout. Novorozence nesměla babička nikdy položit hlavou směrem ke dveřím – to by znamenalo jeho brzkou smrt. Pokud se dítě narodilo slabé a hrozilo, že zemře, bába mu poskytla tzv. křest z nouze, aby byl nebožátku dopřán křesťanský pohřeb. Nutné bylo také poučit rodičku o tom, co smí a co nesmí v šestinedělí nebo jak se má o potomka starat. Je nepochybné, že porodní babičky měly v dějinách svou nezastupitelnou roli.
1. května 2024 13:10
Svátek práce se slaví již 135 let. Jak se za tuto dobu proměňovala jeho podoba?
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
historie , porodní bába , porody , rodina, děti, těhotenství
Aktuálně se děje
včera
Trump naznačil, zdali by tentokrát uznal porážku ve volbách s Bidenem
včera
RECENZE: Kaskadér v čele s křehkým Goslingem je ideální letní zábavou z idealizovaného filmařského zákulisí
včera
NATO se snaží čelit ruské hybridní válce. Moskva cílí i na Česko
včera
V ZOO Praha se narodil orangutan. Mládě se má čile k světu
včera
Liverpool už má náhradu za Kloppa. Nový kouč si z Feyenoordu může přivést i slovenského fotbalistu
včera
Užitečný idiot, ruská onuce. Morawiecki to schytal za slova pro maďarský týdeník
včera
Pavel přijal demisi ministryně Langšádlové, nahradit ji má Tuleja
včera
Rána pro Putina: Ukrajinci ničí rafinerie, Rusům došly zásoby paliva
včera
Fiala uvedl do funkce nového ředitele NBÚ. Je jím Čuřín
včera
Gazprom skončil ve ztrátě 160 miliard korun. Poprvé od roku 1999
včera
Koubek se rozhodl. I v příští sezóně bude nadále trénovat Viktorii Plzeň
včera
Kuleba řekl, kdy by Ukrajina mohla začít jednat o míru s Ruskem
včera
Rusko poslalo během března na Ukrajinu stovky raket, dronů a tisíce bomb
včera
Vlak bez strojvedoucího se rozjel ze stanice. Jízda skončila vykolejením
včera
Ruská armáda na Ukrajině postupuje. Obsadila další vesnici
včera
Upozornil na problémy při výrobě a zemřel. Boeing obestírají záhadná úmrtí whistleblowerů
včera
Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu
včera
Trump: Paříž a Londýn už jsou k nerozeznání. Otevřely dveře džihádu
včera
OSN: Obnova zničeného Pásma Gazy může trvat až do příštího století
Aktualizováno včera
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
Rusko v moskevském památníku s názvem Park vítězství odhalilo novou venkovní expozici, která však nemá nic společného s vítězstvím ve druhé světové válce, které se zde obvykle slaví. Pro veřejnost jsou zde vystavena vojenská vozidla a technika západních armád, která byla ukořistěna ruskou armádou ve válce na Ukrajině, kterou Rusko způsobilo. Tyto válečné trofeje slouží jako demonstrace síly a Rusko se rozhodlo je zde prezentovat veřejnosti.
Zdroj: Radek Novotný