Válka měla v dějinách vždy vliv na osudy lidí. Jak zasáhla do života žen? Vzala jim milované manžely a syny, dovedla je mnohdy až na bitevní pole, ale také přispěla k jejich emancipaci. Celá řada žen se zejména během druhé světové války aktivně zapojila do bojů nebo činnosti odbojových skupin, za což zaplatila životem.
V historii měli na svědomí (pokud nebudeme brát v potaz mytologické příběhy) rozpoutání válek vždy muži. Taktéž muži se stávali válečnými hrdiny, ačkoliv i ženy prokazovaly během zuřících válečných konfliktů velké hrdinství. Snášely totiž statečně značné utrpení, ať už se jednalo o ztrátu svých blízkých i životních jistot a standardů. Válka ženy stavěla do role živitelek rodin, ošetřovatelek raněných vojáků i bojovnic se zbraněmi v ruce.
Dle dochovaných záznamů středověkých kronikářů se ženy objevily ve zbroji na bitevním poli již v dobách husitských válek. Současní historikové však bývají k těmto zprávám mnohdy skeptičtí a považují je spíše za vymyšlené nebo značně zkreslené. V dobách středověku (ostatně až do počátku 20. století) všeobecné společenské smýšlení nedovolovalo ženě aktivní účast v politickém životě, natož ve válce. Žena si nemohla obléknout ani mužské oblečení, a že by tasila zbraň, to bylo úplně nepřípustné. Bojující husitské ženy jsou tak spíše fantazií kronikářů.
Pár výjimek, tedy žen v brnění a s mečem v ruce, se ve středověku však přeci jen našlo. Stačí zmínit třeba známou Janu z Arku, kterou ovšem aktivní účast v čele francouzského vojska během stoleté války dostala až hranici, kde ji jako kacířku upálili. Od roku 1920 je Panna orleánská světicí a patronkou vojáků.
Z období raného novověku pochází jenom několik ojedinělých zpráv o bojujících ženách. Teprve na počátku 19. století se něžné pohlaví aktivně zapojilo do ozbrojených konfliktů, a to konkrétně do bitev napoleonských válek. Informace o tom již nezaznamenávali kronikáři, ale přinášely je noviny. V nich se objevovaly krátké články o několika ženách, které statečně bojovaly v bitvách, sklízely zde úspěchy i hrdinně umíraly. Během 19. století také ženy začaly doprovázet armády, kde sloužily jako kuchařky, švadleny nebo ošetřovatelky.
Péče o raněné vojáky náležela ženám až do dob válek moderní doby, nejčastěji se pochopitelně jako zdravotnice a ošetřovatelky uplatnily během obou světových válek. Nejenom ošetřovatelská zručnost, ale také laskavost vlastní něžnému pohlaví vojákům hospitalizovaným v polních nemocnicích značně utěšovala jejich utrpení. Jako ošetřovatelky tak měly ženy ve válce nepochybně nezastupitelnou roli.
Již v průběhu první světové války se ženy angažovaly v charitativních organizacích, které zajišťovaly jak zdravotnickou pomoc vojákům, tak sociální zabezpečení občanům bezprostředně zasaženým válečným konfliktem. Právě ženy, zpravidla z nejvyšších společenských vrstev, iniciovaly sběr zdravotnického materiálu, potravin, ošacení nebo hygienických potřeb. Celá řada žen se obětavě starala o opuštěné sirotky, kterým válka vzala rodinu. V tzv. veřejných vývařovnách připravovaly pokrmy a ty následně na ulicích rozdávaly potřebným. Ženská dobročinnost mnohdy neznala mezí a pomáhala celé společnosti překonat strasti války.
Protože válka ženám odvedla a často i navždy vzala muže, musely zaujmout roli živitele rodiny samy. Řešily tak akutní nedostatek potravin i finanční zabezpečení. Proto se během první světové války ženy začaly zaměstnávat, a to třeba i ve zbrojním průmyslu. Válka v moderní době značně přispěla k ženské emancipaci a ženy tehdy zastávaly poprvé i do té doby ryze mužské práce. Na druhou stranu však nadále zůstávaly „šetrnými hospodyňkami“, protože je bídná doba donutila stále více šetřit.
Do druhé světové války se ženy zapojily ještě aktivněji. Vstupovaly do armády, kde působily jako řidičky, úřednice, meteoroložky, tlumočnice, ale také velitelky. Československé ženy sloužily v Rudé armádě na východě, nebo v britské armádě na západě, kde se stávaly i pilotkami. Hrdinky ženského pohlaví vystupovaly také v protinacistických odbojových skupinách, za což mnohé zaplatily životem – byly odsouzeny k trestu smrti, zemřely při krutém výslechu nebo v koncentračním táboře.
Související
Mezinárodní den žen. Svátek, který zneužil komunistický režim
Počet žen a dívek se zmrzačenými genitáliemi stále roste. Je jich téměř čtvrt miliardy
ženy , válka , II. světová válka , historie
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
před 1 hodinou
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 8 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
včera
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
včera
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
včera
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
včera
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
včera
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
včera
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
včera
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
včera
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
včera
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
včera
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.
Zdroj: Libor Novák