Agresivní válka na Ukrajině, rozpoutaná člověkem, který byl za válečné zločiny zažalován vládnoucími činiteli této země u mezinárodního soudu v Haagu, Vladimirem Putinem, pokračuje už více než týden. Stále větší počet lidí světa proto netrpělivě čeká na to, kdy zaberou údajně nejtvrdší sankce, co by trest uvalený na extremistické a agresivní Rusko, které rozpoutalo válku v Evropě. Mimochodem ‒ má s tím bohaté zkušenosti.
Stačí namátkou připomenout z historie invaze a agrese v Maďarsku, Československu a v Afghánistánu. Zničí si Putin kvůli slabomyslným důvodům znovu celý stát ekonomickým kolapsem, který se na jeho zemi po uvalení sankcí valí nebo bude znovu platit, že ruský člověk vydrží všechno a nakonec vyhraje? Ta druhá varianta by pro mírumilovný svět nebyla příliš příznivá.
Lidé, a to nejen v tuzemsku, se stále intenzivněji ptají, kdy boje skončí, když jsou sankce ohlášené jako trest za vpád ruských vojsk na Ukrajinu, prý vůbec nejtvrdší, jaké šly zavést. A nechtějí slyšet nic o tom, že je složité to odhadnout nebo říct přesné datum. Chtějí prostě mír… Jenže složité to je. Na druhou stranu, poslední hodiny ukazují, že nejen postupná izolace Rusů od sportovního, kulturního, uměleckého a dalšího světa, či zákaz přeletů ruských letadel nad většinou států v Evropě, které má zamezit snadnému vývozu ruského zboží, ale i jinde ve světě, rušení nejrůznějších služeb a dodávek zboží pro ruské zákazníky, zbavování se podílů v ruských firmách, rušení ekonomické a finanční spolupráce s ruskými firmami, ale také třeba zrušení fungování plynovodu Nord Stream II, má opravdu smysl.
Západ dokonce neváhal na Rusy použít, i když nutno říct, že zatím „omezeně“ doslova ekonomickou „jadernou bombu“, totiž odpojení několika ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a zákaz manipulace pro ruskou centrální banku s rezervami, uloženými jinde ve světě. Západní lídři zmrazili aktiva ruské centrální banky, čímž omezili její možnost přístupu k 630 miliardám dolarů v mezinárodních dolarových rezervách. Na seznamu sankcí je i to, že ruské banky a investiční fondy budou mít v některých zemích, jako např. Velká Británie, úplně zmrazená aktiva. EU v tomto ohledu uvalilo podobné sankce na 70 % ruského bankovního trhu a na klíčové státní firmy, včetně firem v oblasti obrany. Spojené království, EU, ale i USA a další země dále oznámily omezení produktů, které lze exportovat do Ruska. Patří mezi ně zboží dvojího užití, což jsou položky, které mohou mít civilní i vojenské použití, jako jsou high-tech zboží, chemikálie nebo třeba lasery.
Všechna tato opatření mají zastavit Putina ve válčení. Leč ‒ bojuje se stále dál a vedení Ruska už neváhá světu vyhrožovat atomovými zbraněmi a zabíjí lidi v nemocnicích i obytných domech. Pravdou sice je, že západní sankce zatím nedokázaly donutit Kreml, aby ukončil agresi na Ukrajině, ale jejich ekonomický dopad na Rusko začíná působit a může dokonce, jak to třeba uvedl Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ve vysílání České televize, zakrátko vést ke „krachu země seshora“. Signálem, že to opravdu může fungovat je to, že třeba jen několik hodin pro oznámení prvních balíků sankcí proti Rusku zvýšila tamní centrální banka základní úrokovou sazbu z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích. A i když bude kurz měny jistě i díky intervenci centrálních bankéřů kolísat nahoru i dolů, je jasné, že ani ruská centrální banky nevydrží „bez zdrojů“ intervenovat ve prospěch kurzu vlastní měny do nekonečna.
Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent (btw: to už je fakt síla!). Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě. Online deník Aktuálně.cz přehledně uvedl, že v současné době musí každý Rus řešit kvůli výše uvedenému tři velké problémy: Nedostane se k hotovosti, kvůli inflaci se mu zničí úspory a nebude se moci dostat ani k možným zásobám peněz v zahraničí.
Říkáte si jistě, že ona zmiňovaná „jaderná bomba“ západních sankcí asi zatím nevybuchla tak pořádně, aby zničila chuť Rusů dál bojovat. Faktem je, že ke skutečnému odstřižení všech ruských bank ze systému SWIFT nedošlo. Na druhou stranu je ale nutné říct, že tohle by pořádně bolelo i lidi na Západě. Je proto otázkou, zda jsme připraveni riziko třeba vypnutí dodávek plynu a ropy (bez ohledu na existenční závislost Ruska na příjmech za export těchto surovin) nést nebo ne. Za připomínku proto stojí, jak uvedl australský neziskový online deník The Conversation, že ekonomické sankce mohou mít vždy dvojsečný výsledek.
Neznamená to ovšem, že bychom neměli dělat nic a trpět Rusku agresi, ke které ho nikdo nevybídl. Další izolace Ruska a Putina od mezinárodního společenství dává totiž podle tohoto zdroje ruskému autokratickému režimu další příležitost k zavedení represivnější politiky vůči svým občanům a opozičním stranám. Protože se svět oprávněně bojí o ukrajinský lid, nesmíme zavírat oči ani před Rusy, kteří jsou také Putinovými oběťmi. Tím se říká, že sami obyvatelé země musejí začít, a to velmi rychle, začít opravdu silně tlačit na to, aby putinovské vedení státu zastavilo agresi a začalo urovnávat napáchané škody.
Související
Ukrajinské drony v noci vyřadily z provozu důležitou ruskou rafinérii
Ukrajinci viní Rusko z dalšího válečného zločinu během ofenzivy u Charkova
válka na Ukrajině , rubl , komentář , Rusko , sankce
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Slovenská policie obvinila lidi, kteří schvalovali atentát na Fica
před 1 hodinou
Ukrajinské drony v noci vyřadily z provozu důležitou ruskou rafinérii
před 2 hodinami
Česko nakupuje nejvíce zlata na světě. Hodnota zlata v majetku ČNB je proto rekordní
před 2 hodinami
Nicholas Winton se narodil před 115 lety. Zachránil stovky židovských dětí před nacisty
před 3 hodinami
Ukrajinci viní Rusko z dalšího válečného zločinu během ofenzivy u Charkova
před 4 hodinami
Netanjahu dostal nůž na krk. Ganc chce nový plán pro Gazu, pohrozil demisí
před 4 hodinami
Tornádo na Ústecku se potvrdilo. Pohybovalo se i přes tok Labe
před 5 hodinami
Předpověď počasí na neděli. Pozor na jevy, pro které platí výstraha
včera
Češi především díky čtyřem bodům kapitána Červenky jasně přehráli Brity 4:1
včera
Karel III. vezme do Francie další dva zástupce monarchie. Kate zůstane doma
včera
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
včera
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
včera
Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA
včera
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
včera
Počasí: Na Ústecku se možná vyskytlo tornádo, upozornil ČHMÚ
včera
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli další obec u Charkova
včera
Dosud neporažené Švýcarsko si smlslo na neškodném Dánsku, Švédové rozhodli třemi góly během 26 vteřin
včera
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
včera
Nečas myslel na přílet do Prahy hned po skončení v play-off NHL. Pohmožděná žebra vyloučil
včera
Francie navrhla olympijský mír. Zelenskyj řekl Macronovi, co si o tom myslí
Každým dnem se blíží začátek letních olympijských her ve Francii, jejíž představitelé vyzvali Ukrajinu, aby zvážila příměří během sportovního zápolení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj takovou výzvu odmítl.
Zdroj: Lucie Podzimková