Předseda klimatického summitu COP28 Sultan Ahmad al-Džábir popřel zprávy médií, podle nichž údajně zpochybnil, že ke zpomalení globálního oteplování je třeba přestat využívat fosilní paliva. Uvedl to server The Guardian.
Al-Džábir je kontroverzní osobou, neboť působí jako šéf státní ropné a plynové společnosti ADNOC ve Spojených arabských emirátech a zároveň summitu předsedá.
Podle medializovaných informací al-Džábir v listopadu řekl zástupcům Organizace spojených národů (OSN), že neexistuje žádný vědecký důkaz o tom, že je třeba postupně vyřadit fosilní paliva, aby se omezilo globální oteplování na 1,5 stupně Celsia v porovnání s předindustriálním obdobím. Údajně také řekl, že bez fosilní energie by se lidstvo vrátilo do doby kamenné.
Předsednictví summitu nepopřelo, že uvedené tvrzení vyslovil, zdůraznilo ale, že se odkazoval na prognózy Mezivládního panelu o změně klimatu (IPCC), podle něhož budou fosilní paliva i v budoucnu stále do určité míry součástí globálního energetického systému. Al-Džábir obvinění popřel s tím, že jde o "neférovou kritiku a pokus podkopat agendu předsednictví COP28, která je jasná, transparentní a má hmatatelné výsledky".
Účastníci klimatické konference COP28 v Dubaji se už v pátek v prvním návrhu dohodli na krocích v oblasti ochrany klimatu. Žádají omezení nebo úplné vyřazení používání fosilních paliv, uvedl The Guardian.
Šéf sekretariátu OSN pro změnu klimatu Simon Stiell delegáty v Dubaji vyzval, aby "naznačili konečný pokles" fosilních paliv, která jsou hlavní příčinou globálního oteplování. Sultán Ahmad al-Džábir, který summitu předsedá, požadoval, aby fosilní paliva byla zahrnuta v jakékoli závěrečné dohodě.
Ne všechny země se ale k omezení fosilních paliv staví kladně. Indický premiér Narendra Modi už před summitem trval na tom, že uhlí zůstane hlavním zdrojem energie Indie v nadcházejících letech. "Uhlí je a zůstane důležitou součástí energetických potřeb Indie," potvrdil Vinay Mohan Kwatra, indický ministr zahraničí, novinářům před Modiho cestou do Dubaje.
Prezident Brazílie Luiz Inácio Lula da Silva řekl, že jeho země jde příkladem. "Upravili jsme naše klimatické cíle, které jsou nyní ambicióznější než cíle mnoha rozvinutých zemí. Drasticky jsme snížili odlesňování v Amazonii a do roku 2030 jej snížíme na nulu," řekl.
"Planeta má plné zuby nenaplněných dohod o klimatu. Vlády nemohou uniknout své odpovědnosti. Žádná země nevyřeší své problémy sama. Všichni jsme povinni jednat společně za našimi hranicemi," dodal.
Pro omezení emisí se vyslovila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. "Globální emise musí dosáhnout vrcholu do roku 2025, musíme postupně vyřadit fosilní paliva a musíme snížit emise metanu," uvedla. Dodala, že trhy s uhlíkem a jejich zdanění jsou důležité pro globální dekarbonizaci.
Tom Mitchell, výkonný ředitel Mezinárodního institutu pro životní prostředí a rozvoj, uvedl, že za emise skleníkových plynů jsou zodpovědné potravinové systémy. "Od kácení lesů a mýcení půdy pro krmení zvířat až po emise samotného dobytka. Je ohromující, že tak dlouho nebyla žádná povinnost zahrnout toto odvětví do plánů snižování emisí," řekl.
Patty Fong z Globální aliance pro budoucnost potravin podotkla, že deklarace nestanoví, jak budou vlády řešit emise z potravin, a nezmiňují se o fosilních palivech, přestože na potravinové systémy připadá nejméně 15 % fosilních paliv spálených každý rok, což odpovídá emisím všech zemí EU a Ruska dohromady.
Server také upozornil na novou studii, která zdůrazňuje rostoucí závažnost klimatické nouze způsobené fosilními palivy. Studie zveřejněná v časopise Advances in Atmospheric Sciences předpovídá příchod jevu El Niño během zimy na severní polokouli, což v nadcházejících měsících způsobí další rekordní teploty.
Studie poznamenává, že velké části Asie a většina částí Ameriky pravděpodobně zažije výjimečně teplou zimu, a existuje 95% šance, že globální průměrná povrchová teplota vytvoří v zimě nový historický teplotní rekord.
Účinky znečištění ovzduší způsobené vysokými teplotami jsou podle nedávné zprávy Světové meteorologická organizace (WMO) stejně škodlivé, ale často jsou přehlíženy. Příkladem může být severozápad Spojených států, kde vlna veder spustila lesní požáry, nebo vlny veder v Evropě často doprovázeny pronikáním pouštního prachu ze Sahary. Oba jevy vedly v roce 2022 k rapidnímu zhoršení kvality ovzduší.
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) už dříve uvedla, že znečištění vzduchu v Evropě způsobuje každoročně předčasné úmrtí nejméně 1200 dětí a dospívajících, ačkoliv se situace zlepšuje. Kromě toho špatná kvalita vzduchu zvyšuje riziko chronických onemocnění v dospělosti.
Podle agentury jsou děti ohroženější než dospělí kvůli tomu, že se jejich orgány teprve vyvíjejí a mají slabší imunitní systém. Navíc jsou v nevýhodě, protože jsou blíže k zemi a vystaveny tak většímu znečištění, jsou fyzicky aktivnější a tráví více času venku.
To má za následek častější výskyt astmatu, alergií a obtíží s dýcháním. Proto EEA doporučuje zaměřit preventivní opatření na prostředí okolo vzdělávacích zařízení.
Nejhůře jsou na tom obyvatelé údolí řeky Pád v Itálii, oblasti poblíž uhelných elektráren a mnoho velkých měst. Zpráva poskytla údaje z 27 členských zemí EU, Švýcarska, Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Turecka, ale nezahrnuje situaci například v Británii a na Ukrajině, takže situace v Evropě může být ještě horší.
Podle WHO celých 99 procent lidí dýchá znečištěný vzduch. Každoročně kvůli tomu předčasně zemře více než sedm milionů lidí. "Je nepřijatelné, abychom po překonání pandemie (covidu-19) měli sedm milionů úmrtí, kterým lze předejít, a nespočet ztracených let života ve zdraví v důsledku znečištění ovzduší," uvedla Maria Neiraová, šéfka odboru WHO pro životní prostředí, změnu klimatu a zdraví.
Model, z něhož zpráva vychází, je postaven na měřeních ve více než 6000 městech ve 117 zemích a datech ze satelitních záběrů. Zaměřuje se na znečištění polétavým prachem a oxidem dusičitým (NO2). Polétavý prach se může dostávat do plic a krve, komplikovat dýchání, poškozovat oběhový systém a vést i k mrtvici. Oxid dusičitý je spojován s problémy s dýcháním.
Vztah mezi dopady oteplování a emisemi je přitom oboustranný. Za tří měsíce loňských lesních požárů v Evropě se do ovzduší v kouři uvolnilo 6,4 megatun uhlíku a šlo o nejvýznamnější emise látek znečišťujících ovzduší od roku 2007. Evropská služba pro sledování atmosféry Copernicus uvedla, že největší podíl na emisích měly loni ohně v jihozápadní Francii a ve Španělsku, menší měrou se ovšem podílel i požár v Českém a Saském Švýcarsku. Francie a Španělsko zaznamenaly nejvyšší emise za posledních 20 let.
Průměrná teplota v Evropě se přitom loni zvýšila o přibližně 2,3 stupně Celsia ve srovnání s obdobím před průmyslovou revolucí mezi lety 1850 až 1900. Tento nárůst způsobil, že průměrná roční teplota na kontinentu patřila mezi druhou a čtvrtou nejvyšší naměřenou teplotu. V roce 2022 se v Evropě vyskytla místy rekordní vedra, která byla jednou z hlavních příčin výrazného nárůstu úmrtí spojených s počasím.
Podle zprávy Mezinárodní meteorologické organizace (WMO) o stavu klimatu v Evropě za rok 2022 došlo mezi lety 1997 a 2022 ke ztrátě 880 kilometrů krychlových ledu na evropských ledovcích. Tyto údaje poukazují na dramatický úbytek ledu v důsledku globálního oteplování. Nicméně zpráva také přináší naději do budoucna, jelikož signalizuje rostoucí význam obnovitelných zdrojů energie v boji proti změně klimatu.
Tento vývoj teploty a úbytek ledu ukazují na naléhavou potřebu dalších opatření a snahy o omezení globálního oteplování. Evropa a celý svět čelí výzvám spojeným s klimatickou změnou, a proto je nezbytné podporovat udržitelné způsoby výroby energie a snižování emisí skleníkových plynů. Pouze tímto způsobem můžeme přispět k ochraně našeho klimatu pro budoucí generace.
Související
COP28: Téměř 200 států dosáhlo historické dohody. Svět se začne odklánět od fosilních paliv
Jak zastavit globální změny počasí? COP28 je pro svět poslední šance na zmírnění oteplování, řekl Kerry
klimatický summit COP28 , Počasí
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Izrael po rozhodnutí Turecka hledá nové dodavatele. Zvažuje i Česko
před 2 hodinami
Rusko opět vyhrožuje: Odpovíme zničujícím odvetným úderem, pokud Ukrajina zaútočí na Kerčský most
před 3 hodinami
Hamás dostal od Izraele ultimátum: Máte týden, jinak jdeme do Rafahu
před 4 hodinami
Čekání na schválení vojenské pomoci americkým Kongresem mohlo způsobit vážné škody
před 4 hodinami
Chcete se nám mstít? ICC varoval před odvetou vůči soudu
před 6 hodinami
Evropa si v současné době hraje s ohněm, varuje Orbán
před 6 hodinami
Velmi důležité, velmi nebezpečné. Kreml zareagoval na návrhy Camerona a Macrona
před 7 hodinami
Rusko plánovalo útok na německém území, chtělo zničit vojenskou pomoc Ukrajině
před 7 hodinami
Tragická nehoda na Třebíčsku: Auto vyjelo mimo silnici, žena zemřela
před 7 hodinami
Putin pracuje na nejkrutější válečné zbrani Ruska, tvrdí experti. Systém promění bojiště v hořící peklo
před 8 hodinami
Putin má paranoidní strach, že Západ omezí moc Ruska. Moskva proto enormně zbrojí
před 8 hodinami
Tuleja ministrem pro vědu a výzkum nebude. Nominace se vzdal
před 8 hodinami
Ruská armáda dobyla na Ukrajině území o rozloze 547 kilometrů čtverečních, oznámil Šojgu
před 9 hodinami
Počet mrtvých výrazně vzroste, varuje WHO. Pro invazi Izraele do Rafahu má nouzový plán
před 9 hodinami
Turecko sdělilo podmínky, za jakých obnoví obchod s Izraelem
před 10 hodinami
Česko vyzývá Rusko, aby přestalo s kybernetickými útoky
před 10 hodinami
NATO míří k tomu, aby překročilo červené čáry na Ukrajině, varuje Maďarsko
před 11 hodinami
HRW: Ruská armáda popravuje ukrajinské vojáky, kteří se vzdávají
před 12 hodinami
Kuleba: Rusko bude možné zapojit do mírových jednání až po mírovém summitu
před 12 hodinami
Napětí v Nigeru: Ruští vojáci vstoupili na základnu, kde sídlí americká armáda
Podle vysokého představitele obrany USA vstoupil ruský vojenský personál na leteckou základnu v Nigeru, kde jsou umístěny americké jednotky. Tento krok následuje po rozhodnutí nigerské junty zbavit se americké síly.
Zdroj: Julie Jarošová