Teploměry v jihovýchodním Turecku zaznamenaly poprvé v historii měření v zemi teplotu 50 stupňů. Zpráva, kterou od tureckých médií převzal světový tisk, ale nebyla potvrzena úřady a podle meteorologů byla pondělní nejvyšší teplota v jihovýchodních provinciích Adana a Şanliurfa 48,5 stupně.
Teploměry měly včera v obci Hassa ve vnitrozemí středomořské provincie Hatay zaznamenat teplotu 50 stupňů. Záběry odvysílala například turecká televizní stanice NTV. Také oficiální stránky turecké meteorologické služby pod ministerstvem životního prostředí zaznamenávaly tato data, dnes ráno ale byla stažena.
Podle meteorologů naměřené hodnoty neprošly kontrolou. Maximální teploty naměřené v pondělí tak byly podle vládní meteorologické služby 48,5 stupně a byly zaznamenány v několika provinciích.
Předchozí nejvyšší teplotní maximum naměřené v Turecku je 49,1 stupně a bylo zaznamenáno v červenci 2021 v jihovýchodní provincii Sirnak, kde včera teploměr přesáhl 47 stupňů.
S vlnou veder bojují i státy v okolí Evropy. V Maroku padl teplotní rekord, když meteorologové v pátek na jihu země naměřili 50,4 stupně Celsia. Extrémní horka způsobil příliv velmi suchého a teplého vzduchu z jihu, díky němuž se teploty drží o 5 až 13 stupňů nad dlouhodobým normálem.
Podobné podmínky panují i na Blízkém východě, kde teploty místy rostou až na 50 stupňů Celsia. Nedostatek čisté vody a používání kontaminované vody způsobuje vážné zdravotní problémy a v uprchlických táborech se šíří infekční nemoci, včetně cholery, upozorňuje server televize Al-Arabíja.
Situace se navíc zřejmě nezlepší. El Niño, které způsobuje na řadě kontinentů horké počasí, může mít v některých částech světa příští rok vážné potravinové, vodní a zdravotní dopady. Přirozený, cyklický klimatický jev, může ve spojení s účinky globálního oteplování vyvolat lokální sucho a hlad, stejně jako zvýšené šíření nemocí přenášených, varují vědci.
Letos je zatím situace nejhorší. Průměrná teplota za červenec 2023 je podle Světové meteorologické organizace nejvyšší v historii, konkrétně o 0,72 stupně Celsia teplejší než průměr z let 1991–2020 za červenec. A situace se jen tak nezlepší. "Odhady nám ukazují, že existuje 66% šance, že se globální mírné pásmo může oteplit o více než 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální éře," řekl Chris Hewitt, vedoucí klimatických služeb WMO.
Zdůraznil, že plný dopad klimatického jevu bude zřejmý v roce 2024 a dodal, že Země by mohla v příští půl dekádě zažít nejteplejší roky vůbec. El Niño by mohlo způsobit problémy například v zemědělství, a mnoho zemí v jižní a jihovýchodní Asii již přijímá opatření k zachování zásob. Indie například zakázala vývoz mnoha odrůd rýže, zatímco části Indonésie plánují brzkou sklizeň.
Náhlé horké počasí ale také ovlivňuje fyziologii lidského těla a některé studie prokázaly korelaci mezi vlnami veder a psychickými problémy. Odborníci však tvrdí, že nejčastějším negativním dopadem na zdraví vyvolaným horkem je propuknutí nemocí přenášených komáry, jako je malárie a horečka dengue.
Klimatické změny ale podporují nejen šíření nemocí. I samotná vedra jsou riziková a nebezpečná. "Vlny veder zabíjejí více lidí než jakékoli jiné nepříznivé počasí v USA. V loňském roce bylo v Evropě v souvislosti s horkem o 60 000 více úmrtí," míní Gregory Wellenius, vedoucí Centra pro klima a zdraví na Bostonské univerzitě.
Generální tajemník OSN António Guterres podle televize CNBC nedávno vyzval k okamžitým radikálním krokům v boji proti rychle postupující klimatické změně. Rekordní teploty zaznamenané v červenci podle něj totiž ukazují, že Země už přechází z fáze globálního oteplování do "éry globálního varu".
Související
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
Počasí , Teplotní rekordy , Turecko
Aktuálně se děje
před 47 minutami
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 7 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
včera
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
včera
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
včera
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
včera
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
včera
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
včera
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
včera
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
včera
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
včera
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
včera
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
včera
Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády
Ukrajinský soud v pátek nařídil vazbu pro ministra zemědělství Mykolu Solského kvůli podezření z účasti na nelegálním získání státní půdy v hodnotě téměř sedmi milionů eur. Informaci poskytla agentura TASR s odvoláním na Reuters.
Zdroj: Libor Novák