Globální oteplování je pojem, který hýbe světem. Ve středověku to dokonce platilo doslova – například Vikingové díky tomu osídlili Grónsko na dalekém severu. Dokonce měli tu drzost, že dnes ostrov z větší části pokrytý ledovcem, nazvali Gronland, tedy Zelená země.
O globálním oteplování se dlouhodobě vedou debaty nejenom na vědecké, ale i na politické úrovni. Přitom v nich nejde o to, jestli je se klima opravdu ohřívá - to je jednoduše nepopiratelný fakt. Problematická ale zůstavá otázka jak moc je zapříčiněno lidskou činností. Odpůrci globálního oteplování totiž tvrdí, že jde o běžný vývoj klimatu.
V historii se poměrně pravidelně střídají teplejší klimatická období s „malými dobami ledovými“. O tom, že se v průběhu věků teplota opravdu měnila najdeme řadu dokladů i v historických dokumentech. Je možné vysledovat období, kdy bylo výrazně tepleji. Například ve vrcholném středověku se u nás mohly v Polabí dokonce pěstovat melouny. Osídlení Grónska Vikingy je přitom dlouhodobě považováno za nejznámější doklad oteplení klimatu ve středověku.
Právě proto se Grónsku rozhodli věnovat i vědci z Northwestern University. Poslední dobou se začaly vyskytovat názory, že to s oteplováním v Grónsku nebylo až tak žhavé. Kolem Grónska a arktické Kanady podle některých výzkumů docházelo k nárůstu ledovců právě v době, kdy se tam měli začít usídlovat Vikingové. Aby bylo možné podrobně vyhodnotit klimatické změny v průběhu staletí, rozhodli se vědci sledovat jezerní usazeniny kolem vikingských sídel v jižním Grónsku.
Vrstvy jezerního bahna se totiž na sobě usazují rok po roce - podobně jako je tomu u letokruhů stromů. Bahno proto tvoří takový přírodní archiv informací. Jenomže dostat se k nim není vždy úplně jednoduché. Za tímto účelem přišli badatelé s postupem, který jim umožnil studovat skelety drobných mušek z čeledi pakomárovitých (chiromidae) zachovaných v jednotlivých vrstvách bahna. Voda z dešťových srážek je potencionálně velmi dobrým ukazatelem teplotních změn, protože teplota vzduchu ovlivňuje složení izotopů vody. Exoskelety mušek právě tyto izotypy na sebe navazují během období dospívání, které probíhá právě v jezerním bahně.
A výsledek tohoto komplikovaného procesu? Dlouhodobá a poměrně podrobná klimatická křivka grónského podnebí. Podle ní je zjevné, že právě vikingské období bylo doprovázeno výrazným zvýšením teploty, v ročním průměru šlo zhruba o 1,5 stupňů celsia ve srovnání s předcházejícími i následujícími staletími. Zhruba to přitom odpovídá teplotám, které v jižním Grónsku panují dnes, takže v létě se tam objevovaly teploty kolem 10° celsia.
Aby překvapení nebylo málo, vědci zjistili, že Severoatlantická oscilace, která může za většinu klimatických anomálií v této oblasti zeměkoule nebyla v té době ve fázi, která přináší do Grónska studený vítr. Právě na Severoatlantické oscilaci přitom spočívala dosavadní hypotéza o klimatickém vývoji v Grónsku. Bohužel ale stále nevíme, co oteplení způsobilo a ani tento výzkum neposkytuje žádnou jasnou odpověď. Autoři si dovolili pouze spekulovat o vlivu teplých mořských proudů. Každopádně ale budou mít příští výzkumy situaci usnadněnou díky podrobnému popisu klimatických změn. Studie navíc může naznačit i leccos o osudu grónského podnebí v budoucnosti poznamenané globálním oteplováním.
Tento výzkum ale přináší ještě jeden zajímavý poznatek z historického hlediska. Vikingy podle všeho z Grónska nevyhnalo ani tak ochlazení, jako nepředvídatelné a nahodilé změny počasí, které přišly těsně před nástupem malé doby ledové. I tyto závěry ale čekají na podrobnější archeologické výzkumy. V žádním případě ale odchod Vikingů neznamenal konec lidského osídlení Grónska. Oteplování, ochlazování, nepředvídatelné změny počasí a ani Vikingové totiž nedokázali z Grónska vyhnat původní domorodé obyvatele.
grónského podnebí. Podle ní je zjevné, že právě vikingské období bylo provázeno výrazným zvýšením teploty, v ročním průměru šlo zhruba o 1,5 stupňů celsia, ve srovnání s předcházejícími i následujícími staletími. Zhruba to přitom odpovídá teplotám, které v jižním Grónsku panují dnes, takže v létě se tam objevovaly teploty kolem 10° celsia.
Aby překvapení nebylo málo vědci zjistili, že Severoatlantická oscilace, která může za většinu klimatických anomálií v této oblasti zeměkoule nebyla v té době ve fázi, která přináší do Grónska studený vítr. Právě na Severoatlantické oscilaci přitom spočívala dosavadní hypotéza o klimatickém vývoji v Grónsku. Bohužel ale stále nevíme, co oteplení způsobilo a ani tento výzkum neposkytuje žádnou jasnou odpověď. Autoři si dovolili pouze spekulovat o vlivu teplých mořských proudů. Každopádně ale budou mít příští výzkumy situaci usnadněnou díky podrobnému popisu klimatických změn. Studie navíc může naznačit i leccos o osudu grónského podnebí v budoucnosti poznamenané globálním oteplováním.
Tento výzkum ale přináší ještě jeden zajímavý poznatek z historického hlediska. Vikingy podle všeho z Grónska nevyhnalo ani tak ochlazení, jako nepředvídatelné a nahodilé změny počasí, které přišly těsně před nástupem malé doby ledové. I tyto závěry ale čekají na podrobnější archeologické výzkumy. V rozhodně odchod Vikingů neznamenal konec lidského osídlení Grónska. Oteplování, ochlazování, nepředvídatelné změny počasí ani Vikingové totiž nedokázali z Grónska vyhnat jeho původní domorodé obyvatele.
Související
RECENZE: Netradiční dánský snímek Divoch maskuje lidské drama za krimi komedii
Vikingští válečníci mohli být i transmuži, domnívá se švédský archeolog
vikingové , globální oteplování , oteplování , grónsko
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Tragická nehoda na D1. Havaroval tahač s tankem, zemřela jedna osoba
včera
Trumpova ex-asistentka Hope Hicksová vypovídá. Měla popřít aféru Stormy Daniels
včera
Londýn beze změny. Starostou metropole bude nadále Sadiq Khan
Aktualizováno včera
Důvody, proč je pro Ukrajinu tak těžké úplně zničit Kerčský most
včera
Audrey Hepburnová, hvězda stříbrného plátna a módní ikona, by dnes oslavila 95. narozeniny
včera
VIDEO: Diktátor Kim Čong-un se stal hvězdou TikToku s propagandistickou písní „Přátelský otec“
Aktualizováno včera
Ukrajina hlásí šest zraněných po nočních útocích. Sama útočila na Krymu
včera
V Německu napadli neznámí útočníci europoslance. Scholz už reagoval
včera
Princezna Kate si prochází peklem, tvrdí osoba blízká manželce prince Williama
včera
Čtvrteční nehodu vlaku bez strojvedoucího šetří i policie
včera
Polsko je rovněž terčem ruských kybernetických útoků, potvrdila Varšava
včera
NATO cvičí poblíž ruských hranic. Připravují se na válku, soptí Kreml
včera
Požár v Tlumačově zaměstnal hasiče. Dva se zranili
Aktualizováno včera
Maradonova smrt a nová fakta. Zvrat ve vyšetřování záhadného úmrtí legendy
včera
Rusko vydalo zatykač na Volodymyra Zelenského
včera
U Masarykova nádraží nejezdí tramvaje. Úpravy vedení linek budou platit až do léta
včera
Ukrajina odpálila na Krym rakety ATACMS. Americká munice už pomáhá
včera
Kudrnův ÚSTR: Nákladné soudy, odborná ostrakizace, matení veřejnosti
včera
U Paříže se střílelo kvůli drogám. Jeden člověk je po smrti
včera
Pekarová Adamová ocenila Tulejovu reakci. Fiala čeká na další návrh TOP 09
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) ocenila rozhodnutí Pavla Tuleji, který se v pátek vzdal nominace na ministra pro vědu, výzkum a inovace. Ve vládě měl nahradit končící ministryni Helenu Langšádlovou.
Zdroj: Jan Hrabě