Raketu, která v pohraničním městě Przewodów na pomezí Polska a Ukrajiny zabila dva civilisty, zřejmě vypálily síly ukrajinské protivzdušné obrany. „Nebýt útoků Ruska na Ukrajinu, nedošlo by ani k nynějším obětem v Polsku, mám totiž pocit, že si mnozí bohužel pletou příčinu a následek,“ řekl vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně při rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Aktivace článku 5 o společné obraně podle jeho slov momentálně nepřichází v úvahu.
Na základě článku 4 smlouvy o Severoatlantické aliance se ve středu sejdou vyslanci NATO v Polsku. Jak funguje tento článek a co NATO umožňuje?
Jako vůbec první bych chtěl uvést, že nebýt útoků Ruska na Ukrajinu, nedošlo by ani k nynějším obětem v Polsku, mám totiž pocit, že si mnozí bohužel pletou příčinu a následek. K Vaší otázce, článek č. 4 Washingtonské smlouvy obsahuje deklaraci možnosti konzultace se všemi členskými partnery NATO v momentě, kdy dle názoru jakéhokoliv člena NATO bude ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost.
Jak vnímáte tak rychlou reakci napříč strukturami NATO?
Reakce je standardní, pokud by se jednalo v emocích, ať už bude nakonec událost vyhodnocena jakkoliv, neprospělo by to jejímu řešení. NATO je ve specifické roli, jeho zásadní rozhodnutí musí být vždy činěna jednomyslně, proto je třeba adekvátní reakci vždy konzultovat, což se nyní děje.
Co soudíte o tomto aktu ze strany Ruska? Ruská propaganda automaticky obvinila Ukrajinu z toho, že jde o její protileteckou střelu. Proti tomu se ozbrojené síly Ukrajiny samozřejmě ohradily. Nicméně předpokládám, že by se Polsku a rodinám obětí především měl alespoň někdo omluvit...
Pokud se zjistí, a v tomto duchu hovoří i americký prezident Joe Biden, že šlo patrně o raketu ukrajinské protivzdušné obrany, nepochybuji o tom, že by se Ukrajina Polsku alespoň v symbolické rovině omluvila. Na situaci to však nic podstatného nemění, jeden stát – Rusko masivně útočí na druhý stát – Ukrajinu raketovými útoky. Přitom pochopitelně dochází k nebezpečným situacím a zvlášť když je to v blízkosti hranic, tak se takový incident stát může. Tady se pak dá hovořit i o vyšší moci, tedy souhře nešťastných náhod. K té mohlo dojít však již dříve, například při ostřelování hned dvou ukrajinských jaderných elektráren. I zde je Rusko tím, kdo napadá suverénní zemi. Odpovědnost je tedy na jeho straně.
Šéfka ruské propagandistické stanice Margarita Simonjanová napsala na Telegramu: „Rusko už má svou Belgorodskou oblast, a co jste čekali?“ Jak by se dal její výrok hodnotit? Připadá mi to trochu jako přiznání a pomsta zároveň.
Ruská propagandistka Margarita Simonjanová je svými výroky s možností různého výkladu pověstná a myslím, že je to i záměr, protože vlastně nikdy nevíte, na čem jste. Jak to přesně myslela, tedy ví jen ona sama. Myslím si, že tím obviňuje ostatní a říká, podívejte se, vy na nás útočíte už dávno, legitimizuje tím tak přístup ruské strany. I zde je třeba takový možný výklad jednoznačně odmítnout, mezinárodní právo porušilo nejhorším možným způsobem Rusko – zločinem proti míru.
Že jsou tím pádem i některé cíle v Rusku považované za legitimní z pohledu ukrajinské odvety, je scénář, se kterým muselo ruské vedení státu počítat, když se do invaze na Ukrajinu po již tak 8 let trvající válce s nepřiznanou ruskou vojenskou přítomností v únoru 2022 pouštělo. Nyní se však jedná o - byť možná neúmyslné - zatažení další země do konfliktu a musíme si počkat na reakci Polska i NATO.
Můžeme dopad této rakety na území Polska hodnotit jako selhání protivzdušné obrany?
Protivzdušná obrana vždy vyhodnocuje pro i proti, raketa (nebo rakety, někdy se hovoří o dvou střelách) byla monitorována, je však možné, že byla opravdu jen krátká doba na reakci, případně, že to Poláci vyhodnotili jako nízké riziko, protože střela dopadla do poměrně řídce obydlené oblasti blízko neobydleného statku. To, že dopadla na projíždějící polský traktor a vyžádala si dva lidské životy, je opět velká souhra nešťastných okolností.
Existuje reálná možnost spuštění článku 5 smlouvy o NATO? Co by to znamenalo? Šlo by o invazi do RF nebo především posílení obrany a přípravu na ruský útok?
Ta možnost tu sice existuje, ale její pravděpodobnost i s ohledem na informace, které se k nám dostávají, považuji za poměrně dost nízkou a museli by se na ní shodnout všechny členské země NATO. Já očekávám navýšení pohotovosti jednotek na východním křídle NATO a další posilování kapacit protivzdušné obrany.
Nepochybně to dle mého názoru navíc alespoň u některých zemí NATO povede k zesílené vojenské pomoci Ukrajině. Pokud by Rusko bylo vojensky poraženo, donuceno se stáhnout z Ukrajiny a seriózně jednat o míru a válečných reparacích, což se nyní jeví jako chiméra, tak by to ukončilo možnost ohrožení členských států NATO obdobným způsobem, jak jsme nyní viděli.
Jakýkoliv útok přímo na území RF je nereálný, protože by téměř jistě vedl k jaderné odplatě a všechny jaderné velmoci to ví. Koneckonců západní představitelé, narozdíl od těch ruských, se jaderným výhružkám spíše vyhýbají. To je bohužel naopak velmi častá ruská rétorika ukazující spíše slabost jejich pozice – politické, vojenské i ekonomické.
Jaké jsou vlastně vojenské možnosti NATO, kdyby se dostalo do křížku s RF? Předpokládám, že postupné dobývání území je z hlediska velikosti RF dost dobře nemožné. Šlo by tedy o nasazení speciálních sil do největších měst a likvidaci lídrů režimu, nebo třeba koncentrované letecké útoky na důležitou vojenskou infrastrukturu?
NATO má vojenskou sílu - včetně využití přesných leteckých a raketových úderů a nasazení speciálních sil, jak uvádíte ve své otázce - na to Rusko vojensky konvenčními silami jednoznačně porazit. Zvláště potom, co nejlepší ruské útvary, včetně výsadkářů a speciálních sil, utrpěly na Ukrajině velké ztráty a země byla nucena mobilizovat.
Tragédie a šlendrián ruské invaze spočívá i v tom, že si Rusové nedokázali přes veškerou leteckou převahu vybojovat vzdušnou nadvládu, což západní země vždy při jakékoliv, byť jinak i problematické mezinárodní intervenci po konci studené války a rozpadu SSSR z vojenského hlediska dokázaly. S ohledem na již zmíněné jaderné hrozby je to však zcela nereálný scénář. I likvidace lídrů režimu je totiž velmi problematická a nestačí je pouze odstranit, ale mít připravený i následný scénář.
Tím, jak se ruský režim radikalizuje a ruskou společnost svazuje čím dál silnějšími represemi a kontrolou, tak je nejasné, kdo by se i po odstranění nynější politické „elity“ mohl ujmout vlády. V Rusku je opozice velmi oslabena, řada jejích představitelů odešla do zahraničí. I s ohledem na působení ruské propagandy ve vztahu k domácímu publiku, jehož skutečnou sílu vlastně ani přesně neznáme, by to také mohlo vést k tomu, že by ani po kolapsu centrální moci nemusela být opozice po návratu domů přijata, naopak by se mohlo stát, že se k moci dostanou ještě horší váleční jestřábi.
Bohužel to nyní vypadá na patovou situaci, kterou mohou stejně vyřešit jen sami Rusové. Zejména mladá generace, protože ta je budoucností země.
Související
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
Autoři absurdního dramatu cítí, že naše civilizace je v koncích, říká režisér Ondřej Zajíc
rozhovor , Tomáš Řepa , Przewodów (Lubelské vojvodství, Polsko) , Rusko , Ukrajina , válka na Ukrajině , NATO , Polsko
Aktuálně se děje
před 39 minutami
Vrtulník s Raísím našel turecký dron. Rusko zapojilo do pátrání desítky specialistů
před 1 hodinou
Pád vrtulníku s Raísím sleduje celý svět. Řada zemí nabídla Íránu pomoc
před 1 hodinou
Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?
před 2 hodinami
Íránský prezident Ebráhím Raísí zemřel při pádu vrtulníku. Uhořel i ministr zahraničí
před 3 hodinami
Počasí: Předpověď na pracovní dny. Nejtepleji bude hned na úvod
Aktualizováno včera
Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem
Aktualizováno včera
Írán se obává o prezidenta Raísího. Prezidentský vrtulník havaroval
včera
RECENZE: Nesoudný produkt Společně sami se neměl dostat do kin
včera
Stanjura by uvítal odchod Pavla Novotného z ODS
včera
Kvůli Nečasovi musel skončit v národním týmu jeden z náhradníků. Černý Petr padl na Kovařčíka
včera
Pastrňák se Zachou prošli zdravotní prohlídkou a jsou blízko účasti na domácím MS
Aktualizováno včera
Tragédie na Dunaji. Dva mrtví po srážce lodí, obětí ale bude zřejmě více
včera
Velké drama při GP Emilia Romagna! Verstappen se spasil na cílové čáře před „stíhačkou“ Norissem
včera
Pellegrini: Někteří politici nejsou schopni sebereflexe. Na kulatý stůl nedozrál čas
včera
Události Petra Nutila: Slovenská jízda na tygrovi a nová Železná opona
včera
Sněmovní volby by vyhrálo ANO. Lidovci v průzkumech nadále zůstávají mimo Sněmovnu
včera
Počasí: V Česku dnes udeří bouřky. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera
Fico je mimo ohrožení života, oznámili lékaři
včera
Slovenská policie obvinila lidi, kteří schvalovali atentát na Fica
včera
Ukrajinské drony v noci vyřadily z provozu důležitou ruskou rafinérii
Rusové museli v neděli po masivním dronovém útoku pozastavit provoz ropné rafinérie ve Slavjansku v Krasnodarské oblasti na jihu země. Obě strany konfliktu v noci podnikly vzdušné údery proti nepříteli.
Zdroj: Lucie Podzimková