ROZHOVOR | Zásadní zvrat může přinést jen ruský jaderný úder, říká vojenský historik Řepa. Válka podle něj letos neskončí

Podle vojenského historika Tomáše Řepy, který působí na Univerzitě obrany v Brně, se válka rozhodne jedině na bojišti. „Mám obavy, že Ukrajina by sice chtěla válku vítězně ukončit do zimy, ale dosavadní politika Kremlu mnoho racionálních scénářů nenabízí, pokud by na ruské straně nedošlo k naprostému kolapsu,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy. Jednoznačně potvrdil, že válka zřejmě potrvá až do příštího roku. „Řada jednotek je na frontě dlouho, jejich situace není dobrá a myslím, že i s omezenými, ale motivovanými silami může i jinde dojít k ukrajinskému průlomu jako u Charkova,“ myslí si historik.

Může přechod na opotřebovávací válku pomoct s obratem ruské společnosti a armády proti Putinovu režimu, nebo už je kremelská propaganda v Rusech příliš utkvělá?

Nepochybně i v Rusku bude dál eskalovat vystřízlivění z války. Podobně jako to bylo i v případě jiných konfliktů, například desetileté válčení Sovětů v Afghánistánu v 80. letech. Protože za akce odporu proti válce hrozí nyní v Rusku velké tresty, obrázek o tom, jak tuto dobyvačnou válku vnímá ruská společnost, máme velmi zkreslený. Zejména mladá generace ale nezůstává zcela odříznuta od informací z okolního světa a nemyslím si, že pokud by se jich válka měla nějak přímo dotknout, budou jen nečinně přihlížet.

Už teď také vidíme další z mnoha odlivů „mozků“ a perspektivních lidí z Ruska pryč. Velká část z nich se už nejspíše nikdy nevrátí a demograficky na tom Rusko také není vůbec dobře, tyto problémy se tedy budou jen zhoršovat. Státní propaganda má v Rusku skutečně silnou pozici, vlastně od dob Stalinovy smrti netřímal v Rusku nikdo v rukou koncentrovanou moc natolik jako Vladimir Putin v současnosti. I to je však pouze dočasné, a nakonec se lidé začnou ptát, jaký to má smysl.

Je možné, že válka do počátku zimy skončí?

Mám obavy, že Ukrajina by sice chtěla válku vítězně ukončit do zimy, ale dosavadní politika Kremlu mnoho racionálních scénářů nenabízí, pokud by na ruské straně nedošlo k naprostému kolapsu, tak budou bojovat dál. Týká se to zejména Donbasu a Krymu, pokud by se na tyto osm let okupované ukrajinské oblasti rozhodli Ukrajinci zaměřit. Nálada na to nyní na jejich straně je, jsou povzbuzeni úspěchy.

Jaký tedy do počátku zimy předpokládáte vývoj?

Situace po rychlém postupu je nyní nepřehledná, ale je jasné, že Ukrajinci i Rusové se budou snažit zkonsolidovat. U Ukrajinců očekávám, že se pokusí v brzké době osvobodit i část Luhanské oblasti. Motivace ruských jednotek je nízká a potom, co se jim stalo u Izjumu, přestávají dávat smysl další pokusy tlačit se do hloubky Donbasu u Bachmutu a jinde. U Rusů jde o to, jestli zvládnou upevnit obranu v místech, kde žádné obranné pozice nemají a s takovým scénářem nepočítali. Je navíc klidně i možné, že Ukrajinci budou dál tvrdě útočit jak u Chersonu, tak nově i v Záporoží. Rusové nemají dost sil, týká se to hlavně pěchoty. Řada jednotek je na frontě dlouho, jejich situace není dobrá a myslím, že i s omezenými, ale motivovanými silami může i jinde dojít k ukrajinskému průlomu jako u Charkova.

Co může znamenat zima pro průběh války? Myslíte si, že budou obě armády pokračovat ve svých akcích?

Zima bude mít vliv na obě strany, zhoršené klimatické podmínky však dle mého názoru ještě více zasáhnou už tak demotivované ruské vojáky. A zejména útvary pseudopovstaleckých republik z Doněcku a Luhansku budou mít k dispozici stále horší vybavení, protože jsou nasazeny po celou dobu trvání invaze prakticky bez vystřídání. Technika obou stran bude vystavena mrazům a bude hodně záležet, jaké budou mít k dispozici rezervy.

Existují informace o velice špatném zásobování ruské armády. Mnohdy vojákům chybí pořádné jídlo či spacáky. Myslíte, že invazní vojska zvládnou zásobování v zimě, když už na jaře a v létě jim to dělá problém?

Těch svědectví o tom, že Rusové nemají k dispozici zrovna komfortní vybavení, existuje mnoho. Kvalita zásobování ale vždy závisí i na tom, co vám dovolí druhá strana. Tím, že Ukrajinci dostali k dispozici zbraně dalekého dostřelu s velkou přesností, budou nepochybně dál uplatňovat cílené údery zaměřené na další ztížení ruského zásobování. Dá se tedy očekávat, že ruské jednotky budou mít stále těžší pozici.

Pomůžou tyto podmínky spíše obráncům nebo okupantům?

Podle mého názoru, pokud podpora Ukrajiny ze západních zemí, zmínil bych zejména USA, Velkou Británii a Polsko, nějak zásadně neuvadne a země zvládne i velké ekonomické problémy, kterým také čelí, tak má v horizontu nejbližšího roku lepší pozici než Rusko. Jeho problémy jsou totiž strukturální, ruská armáda ukázala, že není připravena na dlouhodobé válčení.

Budou Rusové v případě zvládnutí zimy schopni pokračovat v invazi?

Pokud budou ochotni ruští vojáci i nadále umírat za imperiální sen vedení své země, pak budou v invazi pokračovat dál. Už delší dobu je však jasné, že Rusům docházejí síly, za poslední týden dobyla Ukrajina v Chersonském oblasti větší území než Rusové na Donbasu za poslední dva měsíce.

Mají Rusové ještě možnost protiútok otočit?

Myslím si, že po tolika chybách a zcela vylhaných záminkách k napadení Ukrajiny už to není možné. Určitě se bude Kreml pokoušet jak propagandou, tak dalšími útoky na civilní ukrajinskou infrastrukturu, podobnými jako nedávné údery na elektrárny, vykreslit svoji situaci lépe, že i nadále mají šanci zvítězit, ať už to z jejich pohledu znamená cokoliv, ale právě ty vojenské porážky signalizují, že realita už je jiná a iniciativa je nyní na ukrajinské straně. Její úspěch dle mého názoru povzbudí i další zbrojní dodávky ze západu. Nyní je totiž definitivně jasné, že to urychlí konec války. Rusové budou dále slábnout. Jediné, co by mohlo podstatně změnit situaci je jaderný úder Ruska a k tomu doufám nedojde, byla by to naprostá katastrofa pro celý svět.

Jak ukrajinský lid bude zvládat zimu? Přece jen to s plynem a elektřinou na Ukrajině nebude žádná sláva.

Určitě to bude velmi tvrdé, ale u tak houževnatého národa neočekávám, že by je zrovna toto mělo zlomit. Jen připomínám, že existuje statistika, která říká, že každý čtvrtý Ukrajinec zahynul ve 20. století buď násilnou smrtí či hladomorem, přesto nikdo nakonec ukrajinský národ nedokázal zničit ani vyhladit. Ukrajina i z důvodů zhoršené distribuce plynu a elektřiny vyhlásila povinnou evakuaci v některých oblastech. To samozřejmě ani tak nebudou akceptovat všichni, ale v blízkosti fronty budou muset lidé počítat s tím, že budou odkázáni sami na sebe. Někteří tak na Donbase stejně žijí už celých osm let, co tam probíhá válka. Ukrajina také zavedla zákaz vývozu plynu, který sama v nemalém množství produkuje a těžbu může i o něco navýšit. Válka se nakonec dle mého názoru stejně rozhodne na bojišti, to jediné nakonec toto šílenství ukončí.

Související

Jakub Záhora (použito se svolením Jakuba Záhory) Rozhovor

Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora

Před třiceti lety, 18. května 1994, byla v Pásmu Gazy formálně nastolena palestinská samospráva a Izrael zde omezil svou vojenskou přítomnost. Byť to může tuzemské veřejnosti připadat paradoxní, kvalita života Palestinců se tím zhoršila, konstatuje Jakub Záhora z Pražského centra pro výzkum míru na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že Izrael se z Pásma Gazy definitivně stáhl s více než desetiletým odstupem, přičemž interpretace motivů tehdejší vlády premiéra Ariela Šarona se velmi různí. Odborník na současný Izrael také nastínil základní argumenty sporu o to, zda Izrael skutečně přestal Pásmo Gazy okupovat, stejně jako důvody, proč v izraelské společnosti nyní sílí hlasy označující předání Gazy Palestincům za základní strategickou chybu.
Ondřej Zajíc Rozhovor

Autoři absurdního dramatu cítí, že naše civilizace je v koncích, říká režisér Ondřej Zajíc

Divadelní hra "Koza aneb Kdo je Sylvie", kterou před 22 lety napsal Edward Albee je provokativním dramatickým dílem, které zkoumá hluboké lidské emoce a konflikty. Režisér Ondřej Zajíc přináší svůj unikátní pohled na Albeeho text, prostřednictvím inovativního a emotivního ztvárnění. Inscenace Koza aneb Kdo je Sylvie, nabízí divákům silné a nekompromisní reflexe lidské podstaty a jejích temných stránek.

Více souvisejících

rozhovor Tomáš Řepa válka na Ukrajině Armáda Ukrajina Ukrajina Ruská armáda Rusko Vladimír Putin Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 52 minutami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Aktualizováno včera

Policie SR, ilustrační fotografie.

Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem

Vyšetřovatelé se v případu středečního atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) zabývají i možností, že pachatel Juraj C. nebyl osamělým vlkem, řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD) v neděli. Upozornil, že spolupachateli nebyli dva lidé z Handlové, jak se šířilo na sociálních sítích. 

Aktualizováno včera

Ebráhím Raísí

Írán se obává o prezidenta Raísího. Prezidentský vrtulník havaroval

Nejasný je osud iránského prezidenta Ebráhíma Raísího po havárii jednoho ze tří vrtulníků v konvoji, který politika převážel. Íránská média zprvu podle světových agentur informovala o "tvrdém přistání". Úřady se strojem ztratily kontakt, probíhá rozsáhlé pátrání. Raisí má být v ohrožení života. 

včera

Natálie Grossová ve filmu Společně sami.

RECENZE: Nesoudný produkt Společně sami se neměl dostat do kin

Stává se už jen velmi málo, aby se do českých kin dostal film, jehož kvality jsou k samotnému promítání zkrátka nedostačující. Řemeslnou neschopností počínaje, zcela otupujícím dějem a neexistující pointou konče. Většina těchto projektů je navázaná na jména Evy Toulové a Tomáše Magnuska. Novinka Společně sami do této kategorie bohužel spadá.

včera

Zbyněk Stanjura

Stanjura by uvítal odchod Pavla Novotného z ODS

Ministr financí a místopředseda ODS Zbyněk Stanjura by uvítal, kdyby se Pavel Novotný rozhodl sám ze strany odejít. Stanjura to řekl v nedělním vydání diskuzního pořadu Otázky Václava Moravce.

včera

včera

David Pastrňák

Pastrňák se Zachou prošli zdravotní prohlídkou a jsou blízko účasti na domácím MS

Největší česká hokejová hvězda David Pastrňák je blízko tomu, aby mohla být v pondělí přivítána v Praze, kde by se připojila k národnímu týmu na mistrovství světa. Poté, co útočník se svým Bostonem vypadl z play-off kanadsko-americké NHL, měl nyní projít bez problémů nezbytnou zdravotní prohlídkou a na základě toho ho tak jeho zaměstnavatel může uvolnit. Zdravotní prohlídkou pak prošel i další bostonský medvěd Pavel Zacha.

Aktualizováno včera

včera

včera

Peter Pellegrini

Pellegrini: Někteří politici nejsou schopni sebereflexe. Na kulatý stůl nedozrál čas

Na kulatý stůl slovenských politických stran zatím ani po atentátu na Roberta Fica (Smer-SD) nedozrál čas, řekl zvolený prezident Peter Pellegrini v neděli. Pellegrini se v týdnu sešel s prezidentkou Zuzanou Čaputovou a navrhl jednání politických subjektů. Občany dnes vyzval, aby se nenechali unést negativními emocemi, které může přinést další politický souboj. 

včera

včera

včera

Počasí: V Česku dnes udeří bouřky. Meteorologové upřesnili výstrahu

V Česku od dnešní 14. hodiny hrozí silné bouřky. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) aktualizoval výstrahu, která se nově týká severních, severovýchodních a východních Čech a části Moravy až do půlnoci. Nejmenší pravděpodobnost výskytu bouřek je na jižní Moravě a v částech Vysočiny a Zlínského kraje.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy