Šéfredaktorka ukrajinského serveru Euromaidan Press Alya Shandra v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, co stojí za vznikem celého projektu a jaký byl jeho původní cíl. Z úsilí o propojení Ukrajiny s okolním světem prostřednictvím anglickojazyčného zpravodajství se v posledním roce stal odhodlaný boj proti ruským okupantům. Začátek celé invaze ji velmi zasáhl. „S manželem jsme nemohli uvěřit tomu, že toho byl Putin schopný. Byli jsme si jistí, že se to nestane. Další dva dny jsme přemýšleli, jestli máme opouštět Kyjev nebo ne. Nakonec jsme se rozhodli odejít kvůli malým dětem a mému těhotenství do Lvova,“ vzpomíná. Teď už je zpět v ukrajinské metropoli a pracuje naplno dál.
Jak se od začátku ruské invaze proti Ukrajině změnila vaše práce?
Před válkou jsme se zaměřovali na to, co Ukrajina musí podstoupit k vývoji v demokratickou společnost. Zabývali jsme se transformací, kterou země procházela po Euromajdanu. Těšili jsme se na budoucnost. Teď je velmi nejistá.
Dívám se zpátky na tu dobu, kdy jsme se těšili. Jako by tehdy začala nová éra. Teď jsou naše sny hlavně o porážce Rusů, ukončení války. Pohled do budoucnosti je strašidelný. Kvůli tomu, kolik škod Rusko způsobilo. Práce je daleko více než dříve a zaměřujeme se samozřejmě hlavně na válku a tragédie, které musí být pokryty.
Máte své reportéry na válečné frontě?
Některé máme v terénu. Není jich ale tolik, kolik bychom chtěli. Navštěvujeme místa ruských zvěrstev a jeden z nich pracuje přímo na frontě.
Jak ověřujete informace z fronty, pokud je máte z druhé ruky?
Existuje mnoho technik využívaných novináři. Ověřujeme je minimálně ze dvou nezávislých zdrojů, optimálně ze tří, které informaci potvrdí jako spolehlivou. Hledíme také na zdroje a pozorujeme jejich minulost. Někteří poradci různých úředníků jsou známí tím, že šířili nepravdivé informace. Tehdy se dostanou na černou listinu a musíme ověřovat to, co říkají a brát to více kriticky. Díváme se zkrátka na to, jestli zdroj v minulosti nešířil dezinformace.
Máme kvalitní média s vysokými standardy v ověřování informací. Navíc jako anglicky píšícímu serveru se nám nabízí daleko více zdrojů, z nichž můžeme čerpat. I u těchto ale sledujeme jejich reputaci. Vyžaduje to především základní znalosti fact-checkingu.
V České republice máme poměrně silnou dezinformační scénu. Většinou je prorusky nebo antisystémově naladěná. Mátě něco podobného ve velkém měřítku na Ukrajině?
Měli jsme to tady. Jedním z těchto lidí byl hlavní proruský mediální magnát Viktor Medvedčuk. Putin je dokonce kmotrem jeho dcery. Vytvořil obrovský mediální ekosystém proruské dezinformační scény. Ten zkolaboval se startem války. Díky sankcím na Medvedčuka začal kolabovat ještě před startem války. V několika žurnalistických materiálech, které studovaly začátek války, byl pád Medvedčukova impéria definován jako jeden z hlavních důvodů, proč se Putin rozhodl rozpoutat válku. Většina platforem tohoto ekosystému teď už nefunguje.
Například sociální sítě jsou stále živnou půdou pro šíření proruských dezinformací. Bezpečnostní služby často upozorňují na platformy a sítě, které by měly být zablokovány. Nemusíme to ani nazývat proruským, protože mnohdy to jde přímo z Ruska a hlavním účelem je podrytí ukrajinské víry ve vítězství a soudržnosti obyvatel a vlády. Na sociálních sítích se dezinformace šíří s podporou peněz z Ruska.
Má stát nástroje, jak se dezinformacím bránit?
Myslím, že se nám nepodařilo schválit žádnou takovou legislativu. Proběhly však diskuze. Hlavní boj probíhá ve formě sankcí proti magnátům, kteří dezinformační sítě provozují a podkopávají národní bezpečnost. Zejména Medvedčuk. Není to úplně optimální řešení, válka nám ale nedala jinou možnost. Je lepší mít legislativu určující, na jakém základě média pracují a ať jsou transparentní a otevřená.
Teď trošku odbočím. Vy jste začali s činností po Euromajdanu, pokud se nepletu?
Dokonce ještě během něj, abychom mohli poskytovat informace o protestech v angličtině. A nejen v angličtině, pracovali jsme i v jiných jazycích. Hlavní myšlenkou bylo narušit závislost západních korespondentů na ruskojazyčných médiích. Byli jsme šokovaní, jak moc ruské dezinformační kanály zasahovaly do národního zpravodajství. Šlo tedy o pomoc protestujícím, aby mohli mluvit přímo ke světu.
Jak si od té doby vede Ukrajina na své cestě do Evropské unie? Loni získala kandidátský status, daří se vám přijímat různé legislativní reformy. Zajímá mě především realizace těchto reforem, které mají Ukrajinu k EU přiblížit.
Teď je docela těžké o tom přemýšlet, protože jsme ve válce. Rozhodně reformy neprobíhají tak intenzivně, jak by mohly. Hlavní roli v uplatňování reforem hraje občanská společnost, která nyní podporuje válečné úsilí. Ukrajina pokračuje v jejich přijímání zejména v kritických oblastech, jako například soudnictví. Procesy, které odstartovaly ještě před válkou, nějakým způsobem pokračují, ale není to tolik aktivní, jak bychom si přáli. Všechno je teď o válce a přežívání.
Přes veškeré úsilí a kandidátský status udělený Ukrajině nás válka, co do připravenosti jejího vstupu do EU, poslala až za Srbsko a Turecko. Existuje spousta věcí, které je potřeba udělat. Teď není čas se na ně soustředit, potřebujeme vyhrát válku.
Když už mluvíme o válce, co Ukrajina nyní potřebuje nejvíce?
Stíhačky jsou jasná odpověď. Potřebujeme všechno a potřebujeme toho víc. Nezáleží, kolik materiálu do všeho investujeme, nikdy to nebude dost. Máme problémy s municí, nemáme tolik tanků, tolik potřebných k protiofenzivě. Dále rakety dlouhého doletu. Ukrajinské úřady ale chtějí hlavně bojové letouny, bez nichž se protiofenziva nemůže podařit.
Vojenská pomoc, která je poskytována Ukrajině, stále závisí na strategickém zvládání eskalace. Vždy existuje riziko jaderné eskalace konfliktu. Vždy, když Západ Ukrajině posílá novou vojenskou pomoc, dává si pozor, aby k ní nedošlo.
Ukrajina je skutečně závislá na vojenské pomoci ze Západu. Bez ní nemůže vyhrát válku. Nedávno vyšel report o tom, že zpoždění v dodávkách klíčové vojenské pomoci oddálilo protiofenzivu. Ve zkratce tedy potřebujeme rakety dlouhého doletu, více munice, tanků a jiného vybavení a samozřejmě stíhačky. Musíme využít šance, abychom si vzali více našeho teritoria zpět z ruských rukou.
Kde si myslíte, že by mělo ukrajinské válečné úsilí skončit? Měl by být dobyt i Donbas s Krymem?
O tom neexistují žádné dohady. Ukrajina musí získat zpět všechna svá území a Rusku musí být zamezeno v další agresi. Je to jediná cesta k zastavení války. Pokud se teď zastavíme na půli cesty, dá to Rusku šanci doplnit vojenské vybavení, vyléčit zraněné a zaútočit znovu. Není zde jiné řešení. Nemůžeme dát Rusům šanci se přeskupit.
Vrátím se úplně na začátek invaze. Co jste dělala 24. února loňského roku, když Rusko zaútočilo?
Byla jsem celou noc vzhůru a poslouchala zprávy. Dělalo mi to starosti. S manželem jsme nemohli uvěřit tomu, že toho byl Putin schopný. Byli jsme si jistí, že se to nestane. Další dva dny jsme přemýšleli, jestli máme opouštět Kyjev nebo ne. Nakonec jsme se rozhodli odejít kvůli malým dětem a mému těhotenství do Lvova.
Myslela jsem si, že bude pokračovat jen ruská destabilizační kampaň, jako celé ty roky na Donbase. Celý svět se rozpadal. Celá budoucnost, všechny naše plány, najednou nic z toho nedávalo smysl. Jedinou důležitou věcí v tu chvíli bylo přežití – a pro mnoho Ukrajinců v regionech poblíž fronty stále je. Někteří denně čelí ostřelování. Úkolem nás všech je teď tedy přežít.
Je těžké popsat, jak zdrcující to všechno je pro společnost a ekonomiku. Vlastně pro všechno. Měl jsi své plány, svou budoucnost, práci, na níž byli ostatní závislí. Všechno bylo v jednom momentu zničeno. Tuto realitu je těžké popisovat mimo Ukrajinu, ale v Euromaidan Press děláme všechno, co můžeme.
A teď jste v Kyjevě?
Ano, stejně jako většina našich novinářů. Respektive většina z nich je na Ukrajině, někteří jsou v jiných městech.
Související
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
Fico je slovenský Chuck Norris. Vyhraje i volby, v nichž nekandiduje, říká politolog David Broul pro EZ
rozhovor , Alya Shandra , novináři , Ukrajina , Noviny / tisk , válka na Ukrajině , Armáda Ukrajina , Rusko , EU (Evropská unie) , Boj proti dezinformacím a fake news , Krym
Aktuálně se děje
před 32 minutami
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
před 1 hodinou
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
před 2 hodinami
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
před 2 hodinami
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
před 3 hodinami
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
před 5 hodinami
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 11 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
včera
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
včera
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
včera
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
včera
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
včera
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
včera
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
Maďarsko, které se chystá převzít předsednictví v Radě EU ve druhé polovině tohoto roku, se zaměří na klíčová témata pro střední Evropu, jako je boj proti migraci, rozšiřování EU na západní Balkán a zajištění energetické bezpečnosti.
Zdroj: Libor Novák