Výsledky takzvaných midterm election ve Spojených státech jsou známy. S ohledem na malou podporu aktuálního prezidenta Joe Bidena se očekávalo, že voliči vystaví jeho Demokratické straně ve volbách zákonodárců a guvernérů pomyslný účet. O republikánském vítězství se dá ale nakonec hovořit jen omezeně, hodnotí v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politoložka Věra Kotábová, která přednáší o americkém politickém systému na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. I tak podle ní republikáni posílili natolik, aby zásadně znepříjemnili Bidenovi zbytek mandátu.
Kotábová poukazuje i na skutečnost, že volby sice potvrdily ideologickou polarizaci americké společnosti a obtížnost hledání kompromisu, zároveň ale přinesly porážku radikálů a stoupenců konspiračních teorií, díky čemuž oslabily šance Donalda Trumpa získat v republikánských primárkách prezidentskou nominaci.
V posledních amerických volbách, v nichž občané Spojených států rozhodovali o obsazení prezidentského úřadu, byl velkým tématem různorodý způsob hlasování. Podle kritiků nahrává Demokratické straně. Projevilo se to i v letošních volbách do Kongresu?
Narážíte na problematiku early voting a vote-by mail, tedy možnosti hlasování před řádným termínem voleb a možnosti odevzdat hlas korespondenčně poštou anebo do speciálních schránek v době před termínem voleb. Každý stát má jinou úpravu těchto volebních technikálií a skutečně se zdá, že z nich profitují především demokraté, což mohlo vychýlit onu pomyslnou ručičku v jejich prospěch. Dokázali přimět k účasti ve volbách řadu voličů, někdy i poněkud sporně třeba prostřednictvím pořádání společného vyplňování volebního lístku. Tematicky pak dokázali zmobilizovat voliče v souvislosti s problematikou potratů.
Před volbami se hovořilo o tom, že voliči vystaví pomyslný účet Demokratické straně a prezidentství Joe Bidena. Republikáni sice zvítězili, když získali většinu v dolní komoře Kongresu, avšak nikoliv výrazně. Je takový výsledek z vašeho pohledu překvapivý?
Ano, je. Historicky vzato, strana, k níž patří nebo za niž kandidaturu získal úřadující prezident, od druhé světové války ztrácí v midterm election v průměru dvacet šest křesel ve Sněmovně a čtyři v Senátu, přičemž jen pětkrát získala křesla v jedné z komor Kongresu a jen jedinkrát v obou komorách. Touto výjimkou byly volby v roce 2002, kdy po útocích na Světové obchodní centrum cítili Američané potřebu se manifestačně postavit za svého prezidenta a volili tedy jeho stranu. Jak známo, v midterm election se prezident nevolí, ale jak z názvu vyplývá, jsou to volby v polovině jeho funkčního období a bývají vnímány také jako referendum o tom, jak si prezident vede v úřadě. A protože Bidenův „job approval“, tedy průzkum veřejného mínění mapující, jak si prezident u občanů stojí, je nízký, očekávalo se, že voliči za jeho neoblibu vystaví demokratům účet. Navíc ekonomická situace, jmenovitě vysoká inflace a stoupající nezaměstnanost, také nahrávala do karet kritikům prezidenta a očekávalo se, že voliči podpoří spíše republikány.
S ohledem na skutečnost, že Republikánská strana neovládla horní komoru Kongresu, Senát, a v součtu přišla o dvě křesla guvernérů v jednotlivých státech, je vůbec možné hovořit o jejím vítězství?
Jen omezeně a o mnohem menším, než se čekalo. Republikáni nepochybně dosáhli vítězství ve Sněmovně reprezentantů, třebaže nikoliv závratného. Avšak nedokázali překlopit na svoji stranu Senát a celkově ztratili dvě guvernérská křesla. Na federální úrovni jim tato „divided government“, tedy situace, kdy alespoň v jedné komoře kongresu má převahu jiná než prezidentova strana, nicméně stačí k tomu, aby zásadně znepříjemnili další dva roky vládnutí stávajícího prezidenta.
Tématem, alespoň v tuzemských médiích, byl výběr republikánských kandidátů, který se v mnoha případech měl odvíjet od jejich loajality k Donaldu Trumpovi. Domníváte se, že tento faktor měl na výsledky hlasování podstatnější dopad?
Ano, domnívám se, že měl. Ukazuje se, že kandidáti hlásící se k Donaldu Trumpovi nebo jím podporovaní zastávali většinou v jednotlivých otázkách radikální stanoviska. Například se ztotožňovali s konspirační teorií o ukradených volbách a podvodech při hlasování nebo favorizovali přísné protipotratové zákony v jednotlivých státech. Problém je částečně v tom, že o stranických kandidátech na jednotlivá křesla/úřady se rozhoduje v primárních volbách, a těch se zúčastňují zpravidla ideologicky více vyhranění voliči, kteří často volí radikálnějšího kandidáta. Letos však byli někteří kandidáti tak ostře profilovaní, že voliči nakonec v midterm election dali přednost umírněnějším uchazečům o křesla.
Co napovídají volební výsledky o Demokratické straně? Také v ní existují různé směry a její představitelé jsou názorově poměrně široce rozeseti na pomyslné pravo-levé ose politického spektra. Došlo k výraznějšímu posílení některého z proudů mezi demokraty?
Takto bezprostředně po volbách lze těžko soudit. Pro obě hlavní politické strany ale platí, že podobně jako probíhá polarizace ve společnosti, dochází k vymezování názorových proudů i ve stranách. Dosavadní tendence byla taková, že rétorikou v nich navrch měla spíše krajní, radikálnější křídla. Teprve uvidíme, jak se situace vyvine a zda strana vyprodukuje smířlivěji naladěné politiky. Trochu napoví volba vůdce demokratické menšiny ve Sněmovně, jíž se nezúčastní vlivná progresivistka Pramila Jaypal. Po rezignaci Nancy Pelosi se tak o nejvyšší posty demokratů v hierarchii Sněmovny reprezentantů ucházejí Hakeem Jeffries, Katherine Clark a centrista Pete Aguilar. Clark a Jeffries jsou více progresivističtí, ač třeba Jeffries nepodpořil Green New Deal. Zajímavě se ovšem ve Sněmovně profiluje New Democrat Coalition, což je devadesáti devítičlenný demokratický kaukus, který si klade za cíl stavět mosty mezi levým a pravým křídlem strany, usiluje o ekonomický růst, inovace a fiskálně udržitelnou politiku. Zdá se, že progresivisté po volbách výrazně neposílili, ale zároveň ani moc neztratili.
Prozradil průběh a výsledek voleb něco nového o současných Spojených státech a tamní politické i společenské situaci? Potvrzuje tradičně zmiňovanou polarizaci a rozdělení země?
Ano, potvrzuje. Ukazuje se, že kompromis je v mnohých otázkách jen obtížně dosažitelný a voliči zpravidla volí s ohledem na své ideologické preference. Dřívější skupina voličů, kteří se označovali jako nezávislí, stále více inklinuje k jedné nebo druhé straně, a počet voličů, kteří v jedněch volbách volí do různých křesel nebo úřadů kandidáty různých stran - takzvaný split-ticket voting - klesá. Stoupá rovněž počet států, v nichž na státní úrovni dominuje jedna strana. Zatím se spíše zdá, že voliči se kompromisů obávají nebo je dokonce považují za zradu svých ideálů.
Jak ovlivní výsledek voleb zbytek funkčního období prezidenta Joe Bidena? Má v praxi větší význam skutečnost, že republikáni budou mít ve Sněmovně reprezentantů relativně těsnou většinu?
Ano, má. Částečně jsem odpověděla již v úvodu. Situace označovaná jako „divided government“ republikánům postačí k tomu, aby Bidenovi zásadně znepříjemnili zbytek funkčního období. Ať už tím, že mu nebudou schvalovat zákony potřebné pro jeho agendu – aby zákon prošel, musí jej ve stejném znění schválit obě komory Kongresu – nebo tím, že spustí sérii nejrůznějších vyšetřování, případně zastaví vyšetřování započatá za situace, kdy měla ve Sněmovně i v Senátu většinu Demokratická strana.
Závěrem, nakolik průběh a výsledek těchto voleb ovlivnil šance Donalda Trumpa, který v minulém týdnu oznámil opětovnou prezidentskou kandidaturu, vrátit se do Bílého domu?
Domnívám se, že je ovlivnil docela podstatně. Za prvé voliči dali najevo, že nechtějí radikální kandidáty, kteří jsou stoupenci různých konspiračních teorií a neuznávají výsledky voleb. Za druhé řada republikánských politiků a patrně i veřejnosti vnímá endorsement - veřejné vyslovení podpory - takových kandidátů ze strany Donalda Trumpa jako faktor, který přispěl k porážce zmíněných kandidátů. A konečně se ve volbách objevili politici, kteří si vedli výtečně a dokázali voliče oslovit, takže vyhráli s velkým přehledem. Takovým politikem je na straně republikánů nepochybně floridský guvernér Ron DeSantis, který se může stát velmi silným Trumpovým soupeřem v republikánských primárkách, v nichž se bude rozhodovat o kandidátovi strany do příštích prezidentských voleb. Trump už ho také od úmyslu kandidovat v prezidentských primárkách veřejně odrazoval.
Související
Osa zla chce změnit současný světový řád. Evropa podceňuje ruské vlivové operace, varuje poslanec Exner
Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník
rozhovor , Joe Biden , Donald Trump , Věra Kotábová , Volby USA , USA (Spojené státy americké) , Kongres USA , Demokratická strana (USA) , Republikánská strana (USA)
Aktuálně se děje
včera
Kanada si připsala druhou tříbodovou výhru. Lotyši vyhráli v prodloužení opět díky Daugavinšovi
včera
Šojgu skončil na postu ministra obrany. Putin ho odvolal
včera
Raketa vystřelená z Pásma Gazy zasáhla izraelský Aškelon
včera
Recenze: Jedna noc. Další česká exkurze do života lidí na dně je frustrující
včera
Sever Charkovské oblasti je téměř nepřetržitě pod palbou
včera
Navalná převzala ocenění, které poměrně udělili jejímu manželovi
včera
Erdogan: Netanjahu dosáhl takové rovně genocidy, že by mu ji záviděl i Hitler
včera
Slováci nedali Kazachům šanci a porazili je 6:2, Finové si s Brity pohráli jako kočka s myší
včera
Bartošek zvažuje žalobu na Okamuru za slova o Hitlerovi
včera
Pěstitelé, kteří nemají pojištění proti mrazům, dostanou jen polovinu kompenzací
včera
Počasí dnes bude příznivé. V Česku se může objevit další silná polární záře
včera
Ukrajina z pohraničí Charkovské oblasti evakuovala více než 4000 lidí
včera
Počet obětí války v Gaze stoupl na 35 tisíc
včera
Události Petra Nutila: Rusko je stále bez hranic, Česko bez obrany proti propagandě
včera
Poláci trápili obhájce bronzu z Lotyšska, USA si poradily s Němci. Dánové s přehledem přejeli Rakousko
včera
UNRWA: V Pásmu Gazy není bezpečno nikde, ani v zónách pro evakuaci civilistů
včera
Zázrak v Pásmu Gazy: Navzdory bojům se v centru otevřela nová nemocnice
včera
NASA zveřejnila o úchvatnou simulaci. Ukazuje, co se stane, když spadnete do černé díry
včera
Biden: Příměří v Gaze může být už zítra. Záleží na Hamásu
včera
Polsko vzdoruje stupňující se hybridní válce. Na východní hranici vybuduje moderní opevnění
Polský premiér Donald Tusk uvedl, že jeho země vzdoruje stupňující se hybridní válce. Polsko rovněž pracuje na posílení svých východních hranic, uvedla agentura PAP.
Zdroj: Libor Novák