Kdo udělal u Aljašky záhadné díry do ledu? Vědci odpověď neznají

Houston – Ne všechna tajemství přírody se již člověku podařilo odhalit. I ti nejrenomovanější vědci občas narazí na jevy, které nedokáží uspokojivě vysvětlit. Jeden takový případ se nedávno odehrál u zamrzlých aljašských břehů.

V polovině dubna realizovala NASA akci nazvanou Ledový most. Během ní monitorovaly výzkumné letouny stav ledu v Beaufortově moři, jež omývá severní břehy Aljšaky. A právě tam, u samotné delty řeky Mackenzie si vědci všimli něčeho podivného.

Jeden z vědců John Sonntag si povšiml zvláštních kruhových děr, jež zejí v ledu. Ty byly navíc prazvláštně „ohraničeny“ sněhem. Podle vyjádření NASA nikdo z jejich výzkumníků v minulosti nic takového neviděl a agentura neví, jak jevy vysvětlit. „Nikde jinde jsem to ještě neviděl.“ potvrdil pro news.com.au sám Sonntag.

„V té oblasti je určitě velice tenký led.“ řekl médiím jiný vědec pracující na projektu Ledový most Nathan Kurtz. „Můžeme to poznat podle šedé barvy, ta ukazuje, že je na ledu jen velmi tenká vrstva sněhu.“ dodává. Ani on ale nemá žádné vysvětlení toho, jak díry v ledu vznikly.

Jedna z teorií, s níž přišel klimatolog Walter Meier, tvrdí, že díry do ledu vytvořila tekoucí voda. Podle jiných názoru jsou za otvory odpovědní tuleni. Ti by je mohli vytvořit ve chvíli, kdy led zespodu prorazí, aby se mohli nadechnout vzduchu. Podivné sněhové ohraničení by pak způsobila voda, která v důsledku tuleňova manévru z díry vystříkne.

Podle profesora Chrise Shumana by za jevem mohlo být i jarní tání. Teplejší voda mohla do oblasti dotéct z hor a mohla vytvořit zmíněný efekt. „Nebo jde o velmi teplé spodní proudy, jež mohou v této oblasti někdy vyvěrat až na hladinu.“ dodává Shuman.

Další vědec Charles Polashenski tvrdí, že podobné díry již v minulosti viděl. Ani on ale nedokáže vysvětlit jejich původ. Přiklání se nicméně k teorii o tuleních. Jistý si tím ale není. Pro tuto chvíli tak zůstává původ otvorů zahalen tajemstvím.

Související

lesy

Životní prostředí v Česku je jedním z nejhorších v Evropské unii

Životní prostředí v České republice zůstává jedno z nejhorších v Evropské unii. Česku patří v této oblasti v letošním ročníku Indexu prosperity a finančního zdraví 22. místo z 27 členských států, oproti loňsku si polepšilo o jednu příčku. Zemi se sice podařilo mírně zvýšit podíl recyklovaného odpadu, čím dál víc ale zaostává v omezování emisí. Nejhoršího výsledku ze všech států unie dosáhlo Česko stejně jako minulý rok v podílu půdy postižené suchem, vyplývá z dnes zveřejněných výsledků.

Více souvisejících

Příroda Moře Ledovec Aljaška Vědci NASA

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy