BBC: Promění nás parazitická houba v zombie?

Představte si houbu, která své oběti promění v zombie. Její spory proniknou do těla. Jak houba roste, začne se zmocňovat mysli svého hostitele, dokud ten neztratí kontrolu a není přinucen vyhledat vyvýšené místo. Parazitická houba požírá svou oběť zevnitř, získává z ní živiny a připravuje se na velké finále, popisuje server BBC.

Ve scéně znepokojivější než v nejděsivějším hororu pak oběti z hlavy vyrazí úponek. Houba své okolí zasype sporami, čímž k osudu zombie odsoudí další. Zní to jako dílo fikce. Ale říše hub, plísní a kvasinek - odlišná od rostlin a živočichů - zahrnuje vše od jedlých typů až po parazity, kteří jako kdyby vystoupili z noční můry.

Parazitické houby z rodů housenice a housenec (cordyceps a ophiocordyceps) opravdu existují. Britský přírodovědec David Attenborough v jednom z dílů seriálu Zázračná planeta pozoruje, jak jedna z těchto hub ovládá mravence.

Právě se přehrává: Cordyceps: attack of the killer fungi - Planet Earth Attenborough BBC wildlife

Cordyceps: attack of the killer fungi - Planet Earth Attenborough BBC wildlife Video: BBC Studios

Záběry zombie hmyzu inspirovali tvůrce videoher The Last of Us a nyní i úspěšný televizní seriál, který vychází ze stejné zápletky.

Jak ve videohře, tak v seriálu se parazitická housenice místo na své obvyklé hmyzí oběti vrhne na lidi. Následná pandemie vede k celosvětovému kolapsu. Je ale v reálném světě pravděpodobné, aby housenice nebo jiná houba způsobila katastrofu takového rozměru?

"Myslím, že na vlastní riziko plísňová onemocnění podceňujeme," domnívá se Neil Stone, lékař a odborník na tento typ onemocnění z londýnské Nemocnice pro tropické choroby. Svět je podle něj naprosto nepřipraven takové pandemii čelit.

Světová zdravotnická organizace (WHO) loni v říjnu vydala svůj první seznam životu nebezpečných hub a plísní. Milovníci The Last of Us si mohou oddechnout - housenice na něm není.

Mikrobioložka Charissa de Bekkerová z univerzity v Utrechtu zkoumá, jak housenice vytváří z mravenců zombie, a tvrdí, že si nedovede představit, že by se to stejné stalo lidem. "Naše tělesná teplota je prostě příliš vysoká na to, aby se většina hub mohla příjemně usídlit a růst - to platí i pro housenice," řekla.

Pandemie jsou pro demokratické státy zátěžovou zkoušku, upozornili vědci Ilustrační fotografie.

"Nervová soustava (hmyzu) je jednodušší než naše, takže je určitě snazší zmocnit se jejich mozku než našeho. Liší se i jejich imunitní systém," uvádí de Bekkerová. Většina druhů housenic se po miliony let vyvíjela tak, aby se specializovala na infekci jediného druhu.

"Byla by to opravdu zásadní změna, kdyby tato houba dokázala přeskočit z hmyzu na nás a způsobit infekci," říká de Bekkerová.

Z milionů druhů plísní a hub jen hrstka způsobuje různá onemocnění. Některá z nich ale mohou být mnohem horší, než běžná mykóza chodidel nebo nehtů u nohou. Houby a plísně ročně zabijí okolo 1,7 milionu lidí - to je zhruba třikrát víc než malárie.

WHO určila 19 typů plísní a hub, které podle ní představují závažné nebezpečí. Je mezi nimi mimo jiné Candida auris, kvasinka, která když se dostane do těla, může napadnout krev, nervovou soustavu a vnitřní orgány. WHO odhaduje, že po nákaze zemře až polovina lidí.

Proti antimykotikům je Candida auris rezistentní a některé infekce odolávají veškerým dostupným lékům. Přenáší se hlavně přes kontaminované povrchy v nemocnicích, kde ulpívá na hadičkách od infuze nebo manžetách od přístrojů na měření krevního tlaku. Jen těžko se jí dá zbavit, občas se musí uzavřít celá nemocniční oddělení - jak bylo nutné už i v Británii.

Další smrtící houba - kryptokokus tvárný - se dokáže dostat do nervového systému a způsobit devastující meningitidu. Nemoc mukormykóza, za kterou může lidově řečená černá plíseň, zase požírá naši tkáň tak rychle, že na obličeji utvoří velké zející rány.

Související

Ohnivý mravenec rodu Solenopsis, ilustrační fotografie.

Den, kterého se vědci obávali, nastal. Jeden z nejinvazivnějších druhů světa dorazil do Evropy

Klimatické změny způsobují nejen extrémní vedra a lesní požáry, ale i migraci řady rostlinných a zvířecích druhů. Na severní polokouli se tak dostávají nejen komáři přenášející tropické nemoci typu horečka dengue, ale i invazivní druhy, kterých se vědci obávají. Jedním z nich je i ohnivý mravenec. A je nebezpečnější, než by se na první pohled mohlo zdát.

Více souvisejících

mravenci Houby věda

Aktuálně se děje

před 46 minutami

před 55 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 7 hodinami

Ruské ministerstvo obrany vystavuje zbraně a vojenskou techniku ​​zemí NATO, včetně tanků Leopard a M1 Abrams, ukořistěných ruskou armádou během války proti Ukrajině, ve Victory Park v Moskvě v Rusku. Expozice skládající se z více než 30 vzorků zbraní a vojenské techniky z produkce zemí jako USA, Německo, Anglie, Francie a Ukrajina byla otevřena návštěvníkům (1. května 2024).

Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO

Rusko v impozantním moskevském památníku s názvem Park vítězství odhalilo novou venkovní expozici, která však nemá nic společného s vítězstvím ve druhé světové válce, které se zde obvykle slaví. Pro veřejnost jsou zde vystavena vojenská vozidla a technika západních armád, která byla ukořistěna ruskou armádou ve válce na Ukrajině, kterou Rusko způsobilo. Tyto válečné trofeje slouží jako demonstrace síly a Rusko se rozhodlo je zde prezentovat veřejnosti.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Evropou prošly prvomájové demonstrace. V Německu a Francii zasahovala policie

Prvomájové demonstrace v Paříži a německých městech byly provázeny napětím a incidenty. V Paříži došlo k rozbíjení nejméně dvou výloh obchodů radikály, zatímco ve Stuttgartu se střetly protestující s policií, jak informovala agentura DPA.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy