Navigační systém Galileo v problémech. Co se stalo se satelity?

Paříž - Evropský navigační systém je v problémech. Dvě družice, které v pátek vynesla do vesmíru raketa Sojuz, nedosáhly předpokládané oběžné dráhy. Co se stalo?

Údaje získané po oddělení satelitů od nosné rakety svědčí o odchylce mezi plánovanou oběžnou dráhou a tou, kam byly družice vyneseny. Záležitost se nyní zkoumá, uvedla firma Arianespace v komuniké. Plánovaná oběžná dráha měla být ve výšce 23.522 kilometrů nad zemí, poznamenal portál airtrafficmanagement.net.

Raketa Sojuz ST-B, která v pátek úspěšně odstartovala z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně, měla vynést na oběžnou dráhu další dva satelity evropského navigačního systému. Ty se měly připojit ke čtyřem stávajícím družicím Galileo.

Dvojice nových satelitů byla pojmenována Doresa a Milena, po dětech z Německa a Estonska, které vyhrály národní část dětské soutěže Evropské komise o nejhezčí obrázky systému Galileo. Od října 2012 je na oběžné dráze satelit David, který je pojmenován po českém výherci. Dle nových plánů je nejbližší rok spuštění naplánován na rok 2018.

Oba současné systémy (GPS a GLONASS) jsou vojenské a ani jeden z provozovatelů nedává záruku, že ve výjimečných situacích budou systémy plně funkční pro civilní využití. Pokud by na jejich využívání byla založena některá z dopravních služeb, mělo by dočasné zhoršení výkonu systému nebezpečné důsledky pro její uživatele. Evropský systém Galileo je naopak primárně navržen jako projekt řízený a spravovaný civilní správou,

Plný systém bude sestávat z 30 družic (27 operačních + 3 záložní) obíhajících ve třech rovinách po kruhových drahách na střední oběžně dráze Země (Medium Earth Orbibit – MEO) ve výšce 23 222 km. Každá z rovin dráhy bude svírat s rovinou rovníku úhel 56°, což umožní využívat navigační systém bez potíží až do míst ležících na 75° zeměpisné šířky.

Velký počet družic, z nichž tři budou záložní, zajistí spolehlivou funkci systému, i když některá družice přestane správně pracovat. Galileo umožní každému držiteli přijímače signálu určit jeho aktuální polohu s přesností lepší než jeden metr.

Systém Galileo má největší potenciál především v dopravě (letecká, silniční, železniční, námořní a říční, městská, atd.), přesto však nabízí široké využití i v dalších oblastech, kde zvýší bezpečnost, přesnost a komfort (energetický průmysl, bankovnictví, zemědělství, civilní ochrana, životní prostředí, stavebnictví atd.), uvedl czechspaceportal.cz.

Zdroj: YouTube

Související

Agentura EU pro Kosmický program (EUSPA)

Navigační systém Galileo, jehož fungování řídí EUSPA z Prahy, využívají čtyři miliardy lidí

Navigační systém Galileo, jehož fungování zajišťuje z Prahy agentura EU pro kosmický program (EUSPA), v současnosti po šesti letech provozu využívají čtyři miliardy uživatelů po celém světě. Na tiskové konferenci při příležitosti Dní otevřených dveří EUSPA 2022 to dnes řekl výkonný ředitel EUSPA Rodrigo da Costa. Je to o 1,6 miliardy uživatelů více než loni. Aktivity agentury přispěly do českého HDP za posledních deset let až 140 milionů eur (3,892 miliardy korun), což představuje přibližně 4000 pracovních míst, informovala EUSPA.

Více souvisejících

Galileo navigační systém vesmir

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 5 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy