Málokterý vynález je tak nedoceněný, jako právě hromosvod. Téměř nikdo si ho nevšímá, každý jej považuje za samozřejmost a přemýšlí o něm snad jen ve chvíli, kdy staví rodinný dům. Přesto tento český vynález denně zachraňuje lidské životy a majetek doslova po celém světě.
Při bouřce se nejbezpečněji cítíme doma nebo v autě. Víme totiž, že tam je jen malá pravděpodobnost, že by se nám něco mohlo stát. V případě auta by totiž elektrický výboj sjel po karosérii, pokud by naopak blesk zasáhl dům, byl by stažen hromosvodem. To nám dává pocit bezpečí a jistotu, že se nám ani při nejsilnějších bouřkách nemůže nic stát.
Historie hromosvodu, správněji bleskosvodu, protože škodu nedělá zvuk hromu ale elektrický výboj, se datuje až do 18. století. 7. prosince 1776 byl na střeše vyšehradské zbrojnice instalován první hromosvod v Praze. Nebyl to ale první hromosvod v českých zemích.
Za jeden z prvních bleskosvodů je možné považovat ten, který v roce 1775 umístil na zámku hrabat Nosticů v Měšicích u Prahy profesor pražské univerzity Josef Klinkoš. Uzemněná tyč s hrotem, vyrobená podle vzoru Benjamina Franklina, "sjíždějící blesk zachycovala a k zemi přiváděla, aby budova bez pohromy zůstala".
Zhruba ve stejné době jako Franklin své pokusy s lapáním blesků prováděl Prokop Diviš, který je považován za vynálezce hromosvodu. Jeho "povětrnostní stroj" na odsávání elektřiny z mraků, který vztyčil 15. června 1754 na své faře v Příměticích u Znojma, podle sedláků rozháněl mraky, zavinil neúrodu a sucho. Rozlícení farníci proto na jaře 1760 zařízení rozbili.
Hromosvod funguje na principu, který zná každý z nás. Jde o nejvyšší objekt na budově, který má zachytávat blesky a svádět je do země. Mezi zemí a bouřkovým mrakem totiž může během bouřky vzniknout rozdíl elektrických potenciálů a dojde k elektrickému bleskovému výboji v místě, kde vzduchová vrstva mezi zemí a mrakem je nejtenčí. Proto bývají bleskem zasažena vyvýšená místa, zejména stromy nebo právě budovy.
Hromosvod této zákonitosti využívá a ve své podstatě jde o elektricky vodivý předmět umístěný ve výšce nad chráněným objektem a spojený se zemí. Tím, že je hromosvod umístěn nad chráněný předmět, zvyšuje pravděpodobnost, že blesk zasáhne hromosvod, který jej bezpečně svede do země.
Moderní bleskosvody jsou do jisté míry schopné blesku předcházet. Objevily se před zhruba třiceti lety a fungují na principu elektronického zařízení, které je zabudované v jímači se včasnou emisí výboje. Reaguje s předstihem pár desítek milisekund na vznikající hlavní větev bleskového výboje a vyšle vlastní výboj, který se s přírodním bleskem spojí a tak ho zneškodní. Uvádí se, že tyto bleskosvody ochrání prostor o průměru až několika stovek metrů - na rozsáhlé stavbě tak místo celého lesu klasických hromosvodů můžou být jen jeden či dva nového typu.
Těmto typům hromosvodů se říká PDA a používají se na objektech, kde z nějakých důvodů není možné vést svod hromosvodu do země. Často jej proto lze najít na památných objektech. Současné zákony jeho používání nezakazují a všechny moderní testy navíc prokázaly účinnost tohoto typu hromosvodů.
Související
Bouřka řádila na Malostranském náměstí. Morový sloup poničil blesk
Blesk zasáhl skupinu návštěvníků historické pevnosti, 16 jich zabil
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí bude o víkendu deštivé, ukazuje předpověď
včera
Zelenskyj podepsal zákon, který umožňuje odsouzeným sloužit v ukrajinské armádě
včera
Izraelská armáda během operace v Pásmu Gazy objevila těla tří rukojmích
včera
Atentátník nebyl liberál ani extremista. Slovensko dementuje nepravdivé informace na internetu
včera
Polovina Poláků souhlasí s tím, aby se ukrajinští muži vrátili bojovat na Ukrajinu
včera
Třináct zemí včetně EU vyzvalo Izrael, aby neprováděl ofenzivu ve městě Rafáh
včera
Vatikán vydal normy, jak posuzovat nadpřirozené jevy
včera
Putin tvrdí, že Rusko zatím neplánuje obsadit ukrajinské město Charkov
včera
EU následuje Česko. Uvalila sankce na Voice of Europe, posvítila si i na ruská média
včera
Pekarová Adamová vyrazila do Pobaltí. Lotyšsko dá čtvrt miliardy na munici pro Ukrajinu
včera
Po Ficově atentátu se na sítích šíří nenávist. Případy řeší policie i v Česku
včera
ODS rozhodne o osudu Pavla Novotného až po eurovolbách
včera
Princ William obstál v těžké zkoušce. Spekulace jeho ženě na zdraví nepřidaly
Aktualizováno včera
Fico prodělal další operaci. Jeho stav je stále vážný, co bude dál ukáží až příští dny
včera
Izrael v Haagu popřel genocidu: Je tam tragická válka, nedochází tam ale ke genocidě
včera
Ruská armáda se u Charkova protlačila o 10 kilometrů. Ukrajinské jednotky ofenzivu zastavily
včera
SACEUR: Ruská armáda nemá dost sil na průlom v Charkovské oblasti
včera
Pellegrini: Fico si útok pamatuje a po atentátu byl při vědomí. Ve hře je převoz do Bratislavy
včera
Moderátor po útoku na Fica vyzval k odstranění belgického premiéra
včera
Rakušané se v Praze postarali o další senzaci, připsali si historické vítězství nad Finskem. Švédové překvapení nepřipustili
Dívat se na zápas hokejového MS v Česku, ve kterém hrají rakouští hokejisté, se hokejovým fanouškům vyplatí. Poté, co dokázali dostáhnout duel s Kanadou do prodloužení poté, co ve třetí třetině nastříleli pět branek, nyní zaskočili dalšího favorita turnaje a o Finy. Ti sice vedli 2:0, jenže vedení postupem času ztratili a co víc, v poslední vteřině dokázali zápas otočit zásluhou své životní trefy Benjamina Baumgartnera, který se postaral o rakouskou historickou výhru nad tímto severským soupeřem. To Švédové nadále jedou na vítězné vlně a po zdolání Kazachstánu 3:1 už se o nich může pomalu mluvit jako o čtvrtfinalistech.
Zdroj: David Holub