Nedelinská katastrofa: Největší tragédii v historii kosmonautiky vláda popřela. Obří explozi Sovětský svaz tajil desítky let

Jak už jsme u Sovětského svazu zvyklí, ne vše tamní orgány zveřejňovaly hned poté, co se odehrála nějaká událost, která by mohla pohnout světem. Exploze v jaderné elektrárně Černobyl je toho zdárným příkladem, ale rozhodně nejde o jediný případ. Zřejmě nejdéle tajenou kauzou je výbuch na kosmodromu Bajkonur, o kterém vláda mlčela desítky let.

Píše se 24. října 1960 a na kosmodromu Bajkonur se schyluje k největší tragédii, jaká lidstvo v historii vesmírných letů potkala. Sovětský svaz drží prvenství v dobývání vesmíru a právě se připravuje odpal nové rakety R-16.

Sovětský vůdce Nikita Chruščov požaduje, aby se raketa odpálila dříve, než vypuknou oslavy říjnové revoluce. Ledacos se proto zanedbá či opomene a ani bezpečnostní protokoly nejsou tak přísné jako nyní. O tom ostatně svědčí i to, že raketa měla být odpálena už 23. října, zabránila tomu ale technická závada.

Nebyla ale pouze jedna. Objevoval se problém za problémem, a ten největší se týkal palivových nádrží. Z nich totiž začalo palivo unikat a ve chvíli, kdy to řídící středisko nepovažovalo za problém a nařídilo otevřít nádrže, celý kosmodrom vybuchl.

Bajkonur se proměnil v ohnivé peklo. Kdo nezemřel okamžitě po explozi, uhořel během několika málo sekund, nebo ho zabily jedovaté výpary. Výbuch byl viditelný a slyšitelný do vzdálenosti několika desítek kilometrů a nikdo v okolí jej neměl šanci přežít. 

Tip: S kým bude Babiš Čechům vládnout?

Při tragédii zemřelo nejméně 125 lidí, některé zdroje ale uvádí až 200 lidí. Řada médií ji proto považuje za největší katastrofu v historii dobývání vesmíru, ačkoliv se prakticky vzato odehrála na Zemi. Přesto takto silný výbuch rakety lidstvo ještě nevidělo. Jak bylo při vyšetřování zjištěno, za vše mohla série chyb vzniklá nedostatečnou bezpečností.

O katastrofě navzdory její velikosti nesmělo psát. Oficiální orgány uvedly, že oběti zemřely při leteckém neštěstí, a celý případ daly k ledu. Co se skutečně stalo se tak svět dozvěděl až v roce 1989, kdy mohl tisk poprvé otevřeně napsat, k jaké tragédii došlo.

Související

Konstantin Černěnko Komentář

Vrchol gerontokracie i projev hluboké sovětské krize: Před 40 lety nastoupil do čela SSSR Černěnko

Před 40 lety, 13. února 1984, se ujal fakticky nejdůležitější funkce v Sovětském svazu, generálního tajemníka ústředního výboru komunistické strany, Konstantin Černěnko. Tehdy dvaasedmdesátiletý, nepříliš vzdělaný muž, pro něhož bylo typické bezprostřední jednání, postrádal jakoukoliv dlouhodobější a ucelenější vizi vedení státu, který si nárokoval statut světové supervelmoci. Skutečnost, že si sovětští komunisté do svého čela vybrali právě Černěnka, navíc v době, kdy si uvědomovali, že vnitřní i mezinárodní situace je pro zemi stále komplikovanější, byla projevem hluboké krize sovětského systému. Krátká vláda Černěnka, jemuž se již při nástupu do funkce přezdívalo „chodící mumie“, se stala jejím výmluvným symbolem. 

Více souvisejících

Sovětský svaz vesmir Bajkonur

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 1 hodinou

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 2 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Počasí: Předpověď na pracovní dny. Nejtepleji bude hned na úvod

Pondělí má být nejteplejším dnem pracovního týdne, který právě začíná, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V úterý mohou v Česku opět udeřit bouřky, naznačili meteorologové.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy