Německo se připravovalo v roce 1960 na použití chemických zbraní. Tajné informace odhalili německé regionálními veřejnoprávní stanice NDR a WDR a deník Süddeutsche Zeitung. Jedná se o značně šokující zprávu, protože Německo doposud vlastnictví chemických zbraní popíralo.
Po druhé světové válce byl vývoj a použití chemických zbraní v Německu tabu. Byla to nicméně už 1. světová válka, která odhalila hrůzy, které jsou schopny chemické zbraně napáchat. Německo bylo první zemí, která použila jedovatý plyn a jeho chemici později stáli za vytvoření nechvalně proslulého cyklonu B, používaného v koncentračních táborech.
Hrozba Sovětského svazu ale přinutila Německo o několik let později slevit ze svých zásad a začít vážně uvažovat o možném použití chemických zbraní. NATO očekávalo, že Sovětský svaz by mohl v případě útoku použít chemické zbraně prostřednictvím zemí Varšavské smlouvy.
Západoněmečtí generálové proto začali pořádat vysoce tajné schůzky se svými americkými protějšky, kteří jim měli poskytnout odstrašující chemické prostředky. "Nemůžeme to udělat bez takových prostředků," řekl Friedrich Foertsch, generální inspektor Bundeswehru, německé armády.
Podle odtajněných dokumentů požádal západoněmecký ministr obrany Kai-Uwe von Hassel Američany o dodávky chemických zbraní. Pentagon zpočátku nebyl proti. Podle amerického vojenského historika Reida Kirby je až zarážející, jak málo se armáda USA starala o to, že jde o velice citlivou záležitost. „ Přistupovali k tomu jednoduše jako k jinému zbraňovému systému“, tvrdí Kirby.
Americké ministerstvo zahraničí však začalo vyjadřovat vážné výhrady k celé transakci. Podle Matthewa Meselsona, odborníka na chemické zbraně, který byl v té době poradcem americké vlády, se jednalo o významný politický problém. Celá věc byla předávána jako „horký brambor“ a nikdo si s ní nevěděl rady, bylo to nakonec na prezidentovi, aby rozhodl.
Nakonec Američané v roce 1966 rozhodli, že chemické zbraně neposkytnou – zatím. Pokud by skutečně došlo k útoku, USA nechali otevřenou možnost, že v takovém případě by svým západoněmeckým spojencům zbraně poskytly.
Tajné vojenské plány
Na německé straně zatím probíhaly od roku 1962 až 1968 rozsáhlé přípravy a plány, uskutečňované malou skupinou vysoce postavených důstojníků Bundeswehru, jakým způsobem se vyrovnat a odpovědět na případný útok chemickými zbraněmi. Podle dokumentů armáda navrhla, aby západní Německo získalo od USA 14 milionů tun chemických zbraní pro Bundeswehr. Pokud by vypukla válka, tyto zbraně měly být pomocí dělostřelectva a letectva nasazena proti vojskům Varšavské smlouvy včetně Československa.
Pro tyto účely byla v roce 1966 zřízena přísně tajná „ABC studijní skupina“ v bavorském městě Sonthofen v jižním Německu. V roce 1967 uspořádala skupina pod kódovým označením „Damokles“ tajné válečná cvičení, které simulovaly bitvy, v nichž byly oběma stranami použity chemické zbraně. Nicméně v roce 1968 se německý ministr obrany Gerhard Schröder rozhodl, že se nebude připravovat aktivní rozmístění chemických zbraní ze strany Bundeswehru. Studijní skupina však měla pokračovat ve svém výzkumu v této oblasti.
Německá vláda a Bundeswehr vždycky vehementně popírali, že by jakkoliv plánovali mít k dispozici a dokonce použít chemické zbraně. Odmítli všechny zprávy o opaku, ať jednalo o zprávy z Východního Německa od roku 1968 nebo články v časopise Konkret, které vychcázeli v letech 1969 a 1970, napsané novináři Günterem Wallraffem a Jörgem Helmbrechtem. Taktéž odmítli zjištění shromážděná veřejnoprávní televizní společností ARD v jejím investigativním pořadu Monitor v roce 1970.
Podle mezinárodního práva mělo Západní Německo zakázáno shromažďovat, vyvíjet a použít chemické zbraně. Podle dokumentů ministerští právníci argumentovali, že Západní Německo by mohlo skladovat a použit jedovatý plyn, pokud by jeho protivník chemickými zbraněmi zaútočil první a tím porušil mezinárodní právo.
Současné německé ministerstvo obrany na žádost NDR, WDR a Süddeutsche Zeitung řeklo, že nemá žádné informace o těchto plánech, protože se jedná o již dávnou minulost. Nyní, tvrdí ministerstvo, chemické zbraně nejsou na „na německé půdě ani v německých rukou ani (v rukou spojenců) z NATO.“
Související
Scholz odmítl myšlenku znovuzavedení branné povinnosti
Němci mohou označovat AfD za extremistickou skupinu, rozhodl soud
Německo , studená válka , Chemické zbraně , Varšavská smlouva
Aktuálně se děje
před 49 minutami
Dlouho očekávaný rozsudek padl. Soud rozhodl o odvolání Juliana Assangeho
před 1 hodinou
Prokurátor ICC požádal o zatykače na Netanjahua a šéfa Hamásu
před 1 hodinou
Černý kašel v ČR: Situace se podle SZÚ ustálila. Hlášeno další úmrtí seniora
před 1 hodinou
Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr
před 2 hodinami
Stav Fica je po atentátu stabilizovaný. Komunikuje a zlepšuje se
před 2 hodinami
Policie eviduje další falešné vstupenky na hokejové MS. U O2 areny zadržela dva lidi
před 3 hodinami
Svět reaguje na smrt Raísího: Pákistán vyhlásil den smutku, kondoluje Rusko i Hamás
před 3 hodinami
Izrael popřel, že by se podílel na smrti íránského prezidenta Ebráhima Raísího
před 4 hodinami
Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby
před 4 hodinami
Biden pracuje na trvalém míru, který by zahrnoval vytvoření palestinského státu
před 5 hodinami
Vrtulník s Raísím našel turecký dron. Rusko zapojilo do pátrání desítky specialistů
před 6 hodinami
Pád vrtulníku s Raísím sleduje celý svět. Řada zemí nabídla Íránu pomoc
před 6 hodinami
Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?
před 7 hodinami
Íránský prezident Ebráhím Raísí zemřel při pádu vrtulníku. Uhořel i ministr zahraničí
před 8 hodinami
Počasí: Předpověď na pracovní dny. Nejtepleji bude hned na úvod
Aktualizováno včera
Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem
Aktualizováno včera
Írán se obává o prezidenta Raísího. Prezidentský vrtulník havaroval
včera
RECENZE: Nesoudný produkt Společně sami se neměl dostat do kin
včera
Stanjura by uvítal odchod Pavla Novotného z ODS
včera
Kvůli Nečasovi musel skončit v národním týmu jeden z náhradníků. Černý Petr padl na Kovařčíka
To, že se zapsal na soupisku národního týmu útočník Martin Nečas prakticky hned po jeho příletu do Prahy a hned v sobotu večer nastoupil do utkání s Velkou Británií, mimo jiné znamená, že trenérský štáb v čele s Radimem Rulíkem se musel rozhodnout, se kterým z náhradníků se rozloučí. Nakonec se tak na domácím MS nepředstaví Michal Kovařčík.
Zdroj: David Holub