Den D? Největší výsadek v historii byl horší než peklo. Dodnes pláže budí respekt a úctu

Vylodění spojeneckých vojsk v Normandii bylo jednou z nejdůležitějších událostí druhé světové války. Před 74 lety, 6. června 1944, došlo k otevření hlavní část západní fronty a na pláži Omaha a dalších přidružených místech se vylodilo přes 150 tisíc spojeneckých vojáků. Tento den vstoupil do historie jako Den D, den, při kterém zemřelo na 20 tisíc vojáků na obou stranách konfliktu.

Plánování operace Overlord, vpádu do severní Francie, probíhalo velmi zdlouhavě. Spojené státy koneckonců zahájily přípravy potenciální invaze do západní Evropy v lednu 1942. O tři měsíce později Washington vyslal do Velké Británie generála George Marshalla a zmocněnce prezidenta Franklina Roosevelta Harryho Hopkinse. Cílem mise bylo koordinovat úsilí s Londýnem, který touto dobou myšlenku invaze přes Lamanšský kanál nepovažoval za aktuální.

Britský premiér Winston Churchill v prvních měsících roku 1942 poměrně realisticky konstatoval, že pro náročnou vyloďovací operaci nemají Spojenci dostatek sil. Britové tak po dlouhou dobu tlačili na to, aby se místem spojeneckého vylodění stala namísto Francie na jihu ležící Itálie. Následující operace by byla vedena ve dvou strategických směrech, na Varšavu a na Bělehrad.

Americký prezident Roosevelt dlouhou dobu důvěřoval úsudku své generality a na britské plány se díval skepticky. Pro případ výrazných neúspěchů Rudé armády na východní frontě Spojené státy připravily plán vylodění v severní Francii, tzv. operaci Sledgehammer. Pokud by se situace Sovětského svazu prudce zhoršila, mělo k ní dojít ještě v roce 1942.

Němci v průběhu léta 1942 rozpoutali na východní frontě silnou ofenzivu a postupovali ke Stalingradu. Otevření druhé fronty v Evropě, která na sebe měla navázat alespoň část nacistických vojsk a ulevit tlaku, jemuž jednotky Rudé armády čelily, však bylo Brity a Američany odloženo až na rok 1943.

Rudá armáda zaznamenala historické vítězství u Stalingradu. Americká a britská vojska přes značné těžkosti postoupila v severní Africe. Roosevelt 24. ledna veřejně vyhlásil, že Spojenci nepřistoupí na jakoukoliv formu kompromisního či separátního míru s nacistickým Německem. V úvahu připadala pouze bezpodmínečná kapitulace. Tento krok alespoň částečně uklidnit Stalina, kterého rozzuřilo zjištění, že USA a Velká Británie namísto otevření druhé fronty ve Francii nakonec v roce 1943 upřednostní vylodění na Sicílii.

Otázka druhé fronty následně dominovala konferenci v Teheránu, kde se na přelomu listopadu a prosince 1943 poprvé setkali Stalin, Roosevelt a Churchill dohromady. Bylo dohodnuto, že spojenecká vojska překročí kanál La Manche v květnu 1944. Operaci Overlord měla podořit rozsáhlá ofenziva Rudé armády na východní frontě, s cílem znemožnit přesunu nacistických jednotek do Francie. A 6. června roku 1944, po letech plánování a příprav, invaze skutečně vypukla.

Den D odstartoval!

Spojenci tehdy rozpoutali největší pozemní, vodní a vzdušnou vojenskou invazi v celých dějinách s cílem osvobodit Evropu od nacistické tyranie. Operace Overlord sestávala z pěti divizí, více než 7 tisíc lodí a plavidel a 195 tisíc členů námořního personálu a vojáků z osmi zemí. Nejvíce jich pocházelo ze Spojených států, Velké Británie a Kanady.

Samotná invaze v Normandii začala krátce po půlnoci, když seskočili výsadkáři s úkolem zabezpečit mosty a východy z pláží. V půl sedmé se pak začaly vyloďovat americké jednotky na plážích Utah a Omaha, které o hodinu později následovali Britové a Kanaďané na úsecích Gold, Juno a Sword. Nejtěžší boje se odehrály na Omaze, kde Američané útočili proti nejsilnější německé obraně. Celkem ten den přistálo v Normandii přes 150.000 spojeneckých vojáků.

Vylodění na pláži Utah bylo nejsnadnější z celého dne D. Navigační chyba zavedla útočící vojáky do méně chráněného sektoru a do konce dne přistálo na pláži 23.250 vojáků se 1700 vozidly. Dopoledne zabezpečili Američané tři ze čtyř východů z pláže (i díky tomu, že Němci nemohli kvůli předchozímu výsadku parašutistů nasadit posily). Celkové ztráty na Utahu činily necelých 300 mužů.

Opační situace byla na Omaze. Šlo o velmi dobře bráněný úsek, kde vyloďující se vojáci utrpěli nejtěžší ztráty celého dne D. Zde umístěným zkušeným německým vojákům poskytovaly výhodu až 30 metrů vysoké útesy, na kterých byly vybudovány silné obranné pozice. Podobně jako na Utahu i zde komplikovalo vylodění vojáků americké 1. pěchotní divize počasí. Invazní síly se promíchaly, navíc přišly o většinu obrněné techniky a v 08:30, dvě hodiny po začátku operace, se vyloďování zadrhlo.

Německou obranu se podařilo prolomit až kolem poledne, když se k pěšákům bojujícím na pláži přidala lodní děla a obranné pozice začali dobývat i vojáci, kterým se podařilo dostat se nahoru na útesy. Odhaduje se, že na obou stranách padlo v ten den až 20 000 lidí.

Během léta postupovali spojenci stále hlouběji do Francie, 25. srpna 1944 byla osvobozena Paříž a čtyři dny poté skončila bitva o Normandii, když ji opustily poslední německé jednotky. Do konce války se Němci na západní frontě zmohli už jen na jednu nebezpečnou protiofenzívu, když v prosinci 1944 zaútočili v Ardenách. Ani tato překvapivá operace, která způsobila spojencům značné ztráty, však nepomohla zvrátit výsledek války.

Chronologie dne D:

00:15 - V Normandii seskakují letečtí návodčí, kteří instalují signální světla a označují jednotlivé prostory pro vysazení. První akcí je dobytí mostu Pegasus Bridge ve městě Bénouville, kam přistáli v kluzácích typu Horsa britští výsadkáři pod velením majora Johna Howarda.

00:50 - 02:30 - Na pobřeží Normandie bylo vysazeno tisíce britských a amerických výsadkářů.

01:30 - Po vysazení 101. vzdušné výsadkové divize zahájena operace Albany. Měla za úkol obsadit prostor za pláží Utah a tím usnadnit invazi vojáků americké 4. pěší divize.

02:30 - Začala operace Boston, při které výsadkáři 82. divize osvobodili městečko Sainte-Mere-Eglise.

04:00 - Zahájena operace Chicago, která posílila 101. výsadkovou divizi, jen o pár minut později přistálo 46 kluzáků Waco podporujících 82. divizi v rámci operace Detroit.

05:05 - Německé pobřežní dělostřelectvo spustilo palbu na spojenecké válečné lodě.

06:00 - Spojenecké lodní dělostřelectvo a letectvo zahájilo bombardování německých jednotek na pláži Utah.

06:30 - Zahájena operace na pláži Omaha, kde spojenci zaznamenali velké ztráty a přišli o velkou část své obrněné techniky.

06:45 - Vylodění amerických pěchot na pláži Utah.

07:25 - Britská 3. divize se vylodila na pláži Sword za obojživelnými tanky a zahájila rychlý postup vpřed. Na dalších částech pláže probíhaly tuhé boje.

07:30 - Britská 50. pěchotní divize se vylodila na pláži Gold.

07:55 - Kanadská 3. pěchotní divize a 3. tanková brigáda se vylodily na pláži Juno a začaly postupovat směrem na město Caen, které se však obsadit nepodařilo.

09:30 - Americký generál Dwight Eisenhower oznámil vylodění spojeneckých vojsk na severu Francie.

12:00 - Britský premiér Winston Churchill informoval o spojenecké invazi v Dolní sněmovně.

14:00 - Německý vůdce Adolf Hitler svolal poradu se svými veliteli.

16:30 - Německá 21. tanková divize odrazila spojenecký útok na pláží Sword.

19:00 - Pláž Omaha pod kontrolou amerických vojsk. Francouzský generál Charles de Gaulle ve svém projevu pro rozhlasovou stanici BBC v Londýně prohlásil, že "největší bitva války začala".

00:00 - Přestože se spojencům nepodařilo dobýt všechny cíle podle plánu, úspěchem bylo vybudování pěti předmostí, které byly následující dny rozšiřovány.

9. září 2024 20:54

Apple odhalil nový iPhone 16

Související

Více souvisejících

II. světová válka Den D (oslavy vylodění spojeneckých vojsk) Normandie (D-Day 1944)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

MANUÁL: Dnes startují krajské a senátní volby. Jak volit a kde nekroužkovat?

Dnes odpoledne začnou v Česku volby krajských zastupitelů. V některých částech republiky budou spojeny také s prvním kolem senátních voleb. Zatímco krajské volby se týkají voličů mimo hlavní město, o složení horní parlamentní komory budou rozhodovat i voliči ze čtyř senátních obvodů v Praze. 

Zdroj: Karolína Svobodová

Další zprávy