Endeavour se úspěšně vrátil z posledního letu i s českým Krtečkem

Endeavour se vrátil ze svého posledního letu.

Raketoplán přistával za tmy. Na ranvej dosedl v 2.35 východoamerického času (8.35 SELČ).

"Je to smutné, že (Endevour) přistává naposled," vzkázal kapitán Mark Kelly z paluby krátce poté, co raketoplán zastavil.

Sestup na Zemi zahájil Endeavour v 7.29 SELČ, kdy zažehl brzdící motory. Od této chvíle nebylo možné přistávací manévr zrušit. Raketoplán letěl s minimem paliva jako kluzák.

Do atmosféry Endeavour vstoupil v 8.03 SELČ. Kritická část letu nastala v 8.22 SELČ, kdy byla loď vystavena největšímu žáru. Poté snížila úhel sestupu, zpomalila a její povrch, který chrání keramické destičky, se zchladil.

Počasí v místě přistání na floridském mysu Canaveral bylo příznivé - polojasno a vítr devět uzlů (16,8 kilometru za hodinu). Povolená hranice pro boční vítr je 15 uzlů a pro čelní 28 uzlů.

Endeavour se vrátil z rutinního šestnáctidenního letu na stanici ISS.

Šestičlennou posádku raketoplánu tvořilo pět Američanů a Ital - kromě kapitána Kellyho pilot Gregory Johnson, specialisté Michael Fincke, Greg Chamitoff, Andrew Feustel a Roberto Vittori.

Pomyslným sedmým členem posádky byl Čech - krteček. Pohádkovou figurku kreslíře a animátora Zdeňka Milera na palubu vzal jako talisman astronaut Feustel, jehož manželka má české kořeny.

Během závěrečné mise Endeavour 248krát obletěl Zemi. Urazil 10 milionů kilometrů.

Astronauti během letu na stanici přivezli náhradní díly, zásoby a přístroje, zejména magnetický spektrometr, který bude analyzovat vesmírné záření a pátrat po dosud neobjevených formách hmoty, především antihmotě.

Zařízení má hodnotu dvou miliard dolarů (35 miliard korun). Je to jeden z nejdražších přístrojů, jaký byl vynesen na oběžnou dráhu. Kromě spektrometru dovezl Endeavour na stanici štít proti mikrometeoritům.

Během výstupů do volného vesmíru astronauti z Endeavouru dokončili montáž vesmírné stanice. Trvala dvanáct let.

Endeavour je nejmladší z flotily raketoplánů NASA. Poprvé vzlétl v roce 1992.

Po Endeavouru poletí k ISS v červenci ještě raketoplán Atlantis. Tím by se měla uzavřít tři desetiletí trvající éra raketoplánů - po 135 letech do vesmíru.