Jak rychle se rozšiřuje vesmír? Vědci přišli s novým údajem

Astronomové vědí už téměř celé století, že se vesmír rozpíná díky prvnímu impulzu známého jako Velký třesk. Každá galaxie, včetně naší, se oddaluje od ostatních. Proces je podoben nafukujícímu se balónu pokrytému tečkami. Tyto tečky, jako galaxie, se vzdalují od sebe navzájem. Astronomové se však stále táží, jak rychle se vesmír rozšiřuje, upozorňuje The Atlantic.

Ve čtvrtek bylo oznámeno nejnovější měření tempa rozšiřování  - známého jako Hubbleova konstanta. Odhad, který byl učiněn mezinárodním projektem H0liCOW, na němž se podílí přední vědci z Institutu Maxe Plancka v Německu, Švýcarského federálního technologického institutu v Lausanne ve Švýcarsku a dalších institucí, souzní s některými údaji, ale od jiných se liší. Tento rozpor může být dán statistickou fluktuací, která by mohla být postupně odstraněna, jak se vědci a technologie budou postupně zlepšovat v měření Hubbleovy konstanty. Důvody ale mohou být úplně jiné a za rozporem může stát úplně nová fyzika, která je doposud mimo naše chápání toho, jak vesmír funguje.

Vědci trávili roky vylepšováním metod pro měření Hubbleovy konstanty prostřednictvím užívání výkonných dalekohledů na zemi a na oběžné dráze Země. Někteří vědci nahlédli do hlubin ranného vesmíru tím, že studovali kosmické mikrovlnné pozadí - záření od Velkého třesku, která vyplňuje vesmír v každém směru do dnešního dne. Jiní studovali novější vesmír, zkoumajíce světlo přicházející z Cefeid, hvězd jejichž jas pulzuje, nebo supernov, explozivních hvězd, které mohou zastínit celé galaxie.

Nejnovější odhad Hubbleovy konstanty vzešel z pozorování tří blízkých galaxií a několika vzdálených kvasarů, což jsou nejjasnější objekty ve známém vesmíru. Kvasary existují v jádrech vzdálených galaxií, a jejich světlo se mihotá v průběhu času. Některé galaxie v našem kosmickém okolí jsou tak masivní, že ohýbají světlo přicházející z kvasarů a tak vytváří vícenásobné obrazy kvasarů, které astronomové mohou vidět. Světlo přichází v různých časech, v závislosti na cestě, kterou uskuteční skrze galaxie - světlu trvá déle cestovat přes husté části galaxií, než přes prořídlé oblasti. Vědci analyzovali zpoždění v cestovním čase těchto obrazů, aby mohli přijít s přesnějším odhadem Hubbleovy konstanty.

Odhad H0liCOW  Hubbleovy konstanty je asi 71,9 km za sekundu na megaparsek (jeden megaparsek se rovná asi 3,3 milionu světelných let). V roce 2015, další tým, za použití pozorování kosmického mikrovlnného pozadí, zjistil, že rychlost činila 67,8 kilometrů za sekundu na megaparsek. A loni, jiný tým, s použitím pozorování Cefeidových hvězd a supernov tuto rychlost ustanovil na 73,2 kilometrů za sekundu na megaparsek. Tento údaj byla vyšší než u většiny dřívějších odhadů a překvapil mnoho astronomů. Hubbleův vlastní odhad byl 500 kilometrů za sekundu na megaparsek.

Tým H0LiCOW plánuje rozšířit své studium měřením světla až sta kvasarů. To je to, co většina astronomů může dělat právě teď: zkoumat titěrný kousek věcí, které je možné vidět, věcí, které vyzařují světlo -hvězdy, galaxie, zářivé kosmické exploze. Nemohou vidět to, co tvoří 95 procent vesmíru: temné energie, temnou hmotu a temná záření. A právě v tom, co nevidí, se mohou nacházet odpovědi, píše The Atlantic.

Související

Více souvisejících

vesmir Galaxie Vesmír: Supernovy

Aktuálně se děje

před 30 minutami

před 1 hodinou

před 8 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

včera

včera

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy