Vědci z Binghamtonské univerzity zkoumali dva miliony let staré lidské fosilie z oblasti Sterkfontein a Swartkrans v Jižní Africe. Zjistili, že sluch našich předků byl do určitého období velmi podobný šimpanzímu, pak ale nastal důležitý evoluční zlom.
Vědci vytvořili podle informací portálu sciencedaily.com virtuální rekonstrukci zvukovodů našich předchůdců, konkrétně druhu Paranthropus robustus, který se velmi podobá druhu Australopithecus africanus. Oba žili zhruba ve stejném období a jejich sluchové ústrojí se podobalo šimpanzímu.
Lidé se od primátů liší tím, že dokáží zachytit zvukové frekvence širšího rozsahu, a to konkrétně 1.0-6.0 kHz, který zahrnuje i zvuky vznikající během mluveného projevu. Na ty šimpanzi a jiní primáti nemají vyvinutou dostatečnou citlivost.
Vědcům se pomocí virtuálních modelů a porovnávání jednotlivých druhů podařilo zjistit, kdy se u primátů poprvé evolučně objevila schopnost slyšet tak, jako dnes slyšíme my. Odborníci zkoumali přibližně 430 tisíc let staré ostatky předchůdců neandrtálců z oblasti Sima de los Huesos v severním Španělsku a zjistili, že jejich sluchové schopnosti byly téměř totožné s dnešními lidmi.
Tím vznikla konkurenční výhoda. Paranthropus robustus žil podle serveru v savaně, kde byla komunikace na krátké vzdálenosti v otevřeném prostředí výhodná. Tento druh ale podle vědců nebyl schopen mluvené řeči, spíše se jednalo o nějakou formu vokální komunikace. V té době totiž naši předci neměli mozkovou kapacitu na užívání jazyka.
Právě tyto evoluční změny nutí vědce k zamyšlení, jak budeme vypadat za další tisíce či desítky tisíc let. Odborníci z Institutu klinických výzkumů v kanadském Montrealu pro změnu zjistili, že v minulosti měli lidé mnohem více prstů, přičemž v budoucnu budou mít jen tři.
Z výzkumu kanadských odborníků vyplývá, že se život na Zemi bude přizpůsobovat klimatickým změnám. Není tajemstvím, že se lidské končetiny vyvinuly z rybích ploutví, které se přizpůsobily životu na souši prostředí.
Odborníci dodnes nedokáží přesně vysvětlit, proč má člověk právě 5 prstů. Podle nich tento znak pochází od společného předka z období devonu, který žil ve vodě, a po přesunu na souš se u něj objevilo šest až sedm prstů.
Vědci se nyní domnívají, že by lidé mohli budoucnu o další 2 prsty přijít. Člověk by mohl přijít o malíčky na nohách, protože dříve lidé chodili více než dnes a bez bot, tudíž prsty na nohách jim pomáhaly udržet rovnováhu.
To ale není jediná velká změna, která nás čeká. S největší pravděpodobností dojde vytvoření jedné, globální rasy. Už dnes se v praxi uplatňuje multikulturalismus ve velkém a v budoucnu tomu nebude jinak. Dříve či později tedy dojde k tomu, že Zemi bude obývat pouze jedna lidská rasa.
Podle vědců také přijdeme o imunitní systém. Se stále se zlepšující hygienou naše tělo přestává na vnější podněty reagovat a pokud selže a onemocní, vyléčí jej léky. Tělo tak nemá potřebu budovat si imunitu, kterou postupem času ztratí.
Přežitkem budou také svaly. Těžkou práci dnes v řadě oborů nahrazují stroje a zatímco naše vědecké chápání a mozková kapacita poroste, svalstvo postupně ochabne. Někteří proto věří, že budoucí člověk bude mít větší hlavu a menší tělo oproti stávajícímu poměru. Může dojít i ke zvětšení očí, které se pro nás staly nejdůležitějším smyslovým orgánem.
Pravděpodobně také přijdeme o vlasy, které už dnes svou ochrannou funkci většinou neplní, a zmenší se nám zuby. Jídlo dnes spíše žvýkáme než trháme, některé zuby jako třeba špičáky proto prakticky ani nepotřebujeme.
12. května 2024 11:58
NASA zveřejnila o úchvatnou simulaci. Ukazuje, co se stane, když spadnete do černé díry
Související
Kolika let se dožívají lidé v EU? Česko je na tom výrazně lépe než Slovensko
WHO je znepokojena šířením ptačí chřipky. Případy nákazy se potvrdily i u lidí
Aktuálně se děje
před 7 minutami
Tornádo na Ústecku se potvrdilo. Pohybovalo se i přes tok Labe
před 1 hodinou
Předpověď počasí na neděli. Pozor na jevy, pro které platí výstraha
včera
Češi především díky čtyřem bodům kapitána Červenky jasně přehráli Brity 4:1
včera
Karel III. vezme do Francie další dva zástupce monarchie. Kate zůstane doma
včera
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
včera
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
včera
Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA
včera
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
včera
Počasí: Na Ústecku se možná vyskytlo tornádo, upozornil ČHMÚ
včera
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli další obec u Charkova
včera
Dosud neporažené Švýcarsko si smlslo na neškodném Dánsku, Švédové rozhodli třemi góly během 26 vteřin
včera
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
včera
Nečas myslel na přílet do Prahy hned po skončení v play-off NHL. Pohmožděná žebra vyloučil
včera
Francie navrhla olympijský mír. Zelenskyj řekl Macronovi, co si o tom myslí
včera
Po Ficovi je v ohrožení další evropský premiér. Tuskovi vyhrožovali smrtí
Aktualizováno včera
Na Slovensku se začalo rozhodovat o osudu atentátníka na Fica
včera
Problémy lodi Starliner pokračují. Start k ISS se znovu odkládá
včera
Příjezd Pastrňáka se Zachou by národní tým přivítal. Chystá se telefonát
včera
Ficův stav se zásadně nemění. Kaliňák ale zmínil pozitivní prognózu
včera
V sobotu národní tým posílí ze zámoří Nečas. Do Prahy by mohli přijet také Pastrňák se Zachou
Během pátečního večera, kdy čeští hokejisté ještě na ledě pražské O2 Areny hráli duel s Rakouskem (4:0), přišla dlouho očekávaná zpráva o první posile z kanadsko-americké NHL. Po vypadnutí Caroliny z play-off zámořské soutěže se jí stal útočník Martin Nečas. Ten by měl dorazit do Prahy v sobotu před polednem a pak se rozhodne, zda se již dnes večer představí v zápase proti Velké Británii. Poté, co navíc z play-off NHL v noci na sobotu českého času vypadl Boston, je ve hře i příjezd Davida Pastrňáka a Pavla Zachy.
Zdroj: David Holub