V roce 1908 se nad neobydlenou oblastí tajgy v Tunguské oblasti krátce po sedmé hodině ranní odehrálo něco, co dodnes nikdo nedokáže vysvětlit. Sibiří otřásl největší výbuch, s jakým se kdy lidstvo setkalo. Do Země narazil Tunguzský meteorit, který zničil značnou část Sibiře. Navzdory všeobecnému přesvědčení ale nejde o jediný masivní meteorit, se kterým se novodobý svět setkal. 12. února 1947 spadl v oblasti Sichote-Aliňského pohoří na ruském Dálném východě železný meteorit známý jako sichote-aliňský. A jeho největší úlomek váží téměř dvě tuny.
Lidé v okolí oblasti u hranic s Čínou, jejíž většina nyní spadá pod Přímořský kraj, mohli 12. února 1947 kolem 10:38 místního času pozorovat na obloze ojedinělý úkaz. Směrem od severu přiletěla ohnivá koule, která byla podle vzpomínek pamětníků jasnější než Slunce, vrhala stíny a za ohlušujícího hluku se postupně rozpadala na menší části.
Někteří svědci udávali, že měnila barvu a nakonec zčervenala. Pak zmizela někde v půli cesty mezi městy Vladivostokem a Chabarovskem a o několik minut později se ozval ohlušující zvuk, připomínající těžkou dělostřelbu. Také se projevila tlaková vlna, která rozbíjela okna a působila drobné škody.
Pád meteoritu pozoroval i malíř Petr Medveděv, který událost zachytil na obraze. V roce 1957 byl obraz reprodukován na známce, vydané k desátému výročí dopadu.
Po vyhodnocení dostupných dat se zjistilo, že jev způsobilo vesmírné těleso o počáteční hmotnosti mezi 200 a 300 tunami, což odpovídá balvanu o průměru zhruba čtyři metry. Po vstupu do zemské atmosféry padalo k zemi pod úhlem asi 41 stupňů a jeho rychlost byla mezi 12 a 14 km/s.
Rozpad meteoroidu začal ve výšce asi 25 kilometrů, a když se dostal přibližně 5,6 kilometrů nad zemský povrch, došlo k velké explozi, která rozmetala největší část tělesa na malé kousky. Našlo se několik tisíc úlomků různých velikostí a hmotností - od miligramových mikrometeoritů až po část vážící 1745 kilogramů.
Zatím největší meteorit v novodobé historii dopadl na Zemi 30. června 1908 na Sibiři, v dnešním Krasnojarském kraji. Vzhledem k tomu, že k explozi došlo v neobydlené oblasti, nevyžádal si žádné oběti na životech. Pokud by ale k explozi podobné síly došlo v hustě osídlených oblastech, bezesporu by se jednalo o největší masovou tragédii v dějinách. Ani pád atomových bomb v Japonsku na konci války by se co do počtu obětí zřejmě nedal srovnat s touto explozí.
O síle výbuchu vypovídají především materiální škody, které exploze napáchala. Vyvrátila na 60 milionů stromů na rozloze větší než 2000 km čtverečních a rozbíjela okna a odhazoval osoby do vzdálenosti necelých sta kilometrů. Výbuch tehdy zaznamenali seismologové po celém světě a v epicentru exploze se rozhořel masivní požár, který byl pozorovatelný stovky kilometrů daleko.
Následky exploze svět pociťoval ještě několik dalších dní. Z mraků padal černý déšť a několik nocí byla obloha v Evropě nezvykle světlá. Lidé, které zasáhla vlna výbuchu, skončili v nemocnici se silnými popáleninami a léčili se několik dalších měsíců. Z oblasti navíc zmizela veškerá zvířata, ta, která výbuch nezabil, jednoduše utekla.
Z vědeckých výprav proto vyplynula řada hypotéz, z nichž se jako nejpravděpodobnější jeví srážka Zemí s asteroidem, kometou nebo jiným vesmírným tělesem. Respektive jeho výbuch v atmosféře, abychom byli přesnější. Nasvědčuje tomu radioaktivita odebraných vzorků půdy i rostlinných tkání a tvar zničené lesní oblasti.
Ačkoliv se odborníci k této možnosti klaní nejvíce, nejsou si stále jisti, co se vlastně odehrálo. Pokud by šlo opravdu o kosmickou událost, vysvětlovalo by to sílu výbuchu, stále ale chybí kráter. Ten možná objevil tým italských vědců vedených Lucou Gasperinim, který v roce 2006 prohlásil, že tunguské těleso dopadlo do sibiřského jezera Čeko ležící jen pár kilometrů od epicentra výbuchu. Vědecká obec se ale nedomnívá, že by jezero bylo kráterem. Dodnes proto odpovědi na to, co se 30. června 1908 na Sibiři skutečně odehrálo, nikdo nemá.
Související
Naši planetu ročně obletí desítky asteroidů. Vědci zřejmě zjistili, proč nedopadnou na Zemi
Zemi o víkendu těsně mine stometrový asteroid
asteroid , Tunguská katastrofa , sichote-aliňský meteorit , Země
Aktuálně se děje
před 8 minutami
Teplé počasí vydrží i příští týden, mírně se ale ochladí
včera
Izrael po rozhodnutí Turecka hledá nové dodavatele. Zvažuje i Česko
včera
Rusko opět vyhrožuje: Odpovíme zničujícím odvetným úderem, pokud Ukrajina zaútočí na Kerčský most
včera
Hamás dostal od Izraele ultimátum: Máte týden, jinak jdeme do Rafahu
včera
Čekání na schválení vojenské pomoci americkým Kongresem mohlo způsobit vážné škody
včera
Chcete se nám mstít? ICC varoval před odvetou vůči soudu
včera
Evropa si v současné době hraje s ohněm, varuje Orbán
včera
Velmi důležité, velmi nebezpečné. Kreml zareagoval na návrhy Camerona a Macrona
včera
Rusko plánovalo útok na německém území, chtělo zničit vojenskou pomoc Ukrajině
včera
Tragická nehoda na Třebíčsku: Auto vyjelo mimo silnici, žena zemřela
včera
Putin pracuje na nejkrutější válečné zbrani Ruska, tvrdí experti. Systém promění bojiště v hořící peklo
včera
Putin má paranoidní strach, že Západ omezí moc Ruska. Moskva proto enormně zbrojí
včera
Tuleja ministrem pro vědu a výzkum nebude. Nominace se vzdal
včera
Ruská armáda dobyla na Ukrajině území o rozloze 547 kilometrů čtverečních, oznámil Šojgu
včera
Počet mrtvých výrazně vzroste, varuje WHO. Pro invazi Izraele do Rafahu má nouzový plán
včera
Turecko sdělilo podmínky, za jakých obnoví obchod s Izraelem
včera
Česko vyzývá Rusko, aby přestalo s kybernetickými útoky
včera
NATO míří k tomu, aby překročilo červené čáry na Ukrajině, varuje Maďarsko
včera
HRW: Ruská armáda popravuje ukrajinské vojáky, kteří se vzdávají
včera
Kuleba: Rusko bude možné zapojit do mírových jednání až po mírovém summitu
Ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba zastává názor, že Rusko bude možné zapojit do mírových jednání, ale až po mírovém summitu, který se v polovině června uskuteční ve Švýcarsku bez účasti delegace z Moskvy.
Zdroj: Libor Novák