V bavorském městečku Dachau se nachází pozůstatky jednoho z nejhorších koncentračních táborů, v němž našly smrt desítky tisíc lidí. Ví se o něm, že byl zřízen v roce 1933 a že jde o první objekt svého druhu. Proč byl ale postaven šest let před tím, než vypukla druhá světová válka?
Podíváme-li se na historickou časovou osu, najdeme menší nesrovnalost. První vězni prošli branou tábora, nad níž visel cynický nápis "Arbeit macht frei", 22. března 1933. Druhá světová válka ale oficiálně vypukla až 1. září 1939. Co se tedy táboře dělo celé ty roky?
Abychom odhalili tajemství tábora, je nejprve potřeba si vysvětlit, co znamená slovo "koncentrační". Navzdory přesvědčení nejde o vynález nacistů, pod pojmem koncentrační tábor totiž bylo v minulosti chápáno místo, sloužící k hromadnému věznění lidí bez řádného soudu.
Poprvé se toto označení objevilo v 19. století a označovalo internační tábory pro civilní obyvatelstvo. Používalo se například v USA pro indiány, v jižní Africe v průběhu druhé búrské války apod. Následně byly jako koncentrační značeny tábory, v nichž německý režim zadržoval mučil a zabíjel nepřátele.
To se dělo několik let před vypuknutím války a samotné označení "koncentrační tábor" jako místo, v němž docházelo k zabíjení Židů a lidí dalších ras a vyznání, vzniklo až po válce.
Koncentrační tábor Dachau ale splňoval podmínky pro toto označení dříve, než se kdokoliv o možné válce odhadoval hovořit. Mezi roky 1933 a 1938 sem putovali komunisté, sociální demokraté, odboráři, šlechtici. Postupně přibyli Svědkové Jehovovi, duchovní, Romové a homosexuálové.
Vězení nebyla procházka růžovým sadem a svou brutalitou se od pozdějších koncentračních táborů nijak neliší. První neněmečtí vězni přijeli do Dachau po připojení Rakouska v březnu roku 1938. Na podzim téhož roku tam byli deportováni nacistům nepohodlní obyvatelé Sudet a po zřízení protektorátu přibyli další českoslovenští občané. Do tábora také začali zavírat hromadně Židy, po "Křišťálové noci" v listopadu 1938.
Táborem prošli například bývalí čeští kardinálové Štěpán Trochta a Josef Beran, malíř a spisovatel Josef Čapek, spisovatel Norbert Frýd, publicista Ferdinand Peroutka, průmyslník Jindřich Waldes a z transportu smrti směřujícího do Dachau uprchl spisovatel Arnošt Lustig.
Zařízení, kterým za 12 let existence prošlo nejméně 200.000 lidí, z nichž asi 41.500 zahynulo, sloužilo jako model pro další koncentrační a vyhlazovací tábory zřizované nacisty a jejich nohsledy po celé Evropě. Vězni v Dachau se dočkali osvobození 29. dubna 1945, když k městu postoupila americká armáda, která tam nalezla více než 30.000 zubožených lidí.
Související
Svět se před 80 lety dozvěděl o hrůzách v nacistických koncentračních táborech. Díky uprchlým slovenským vězňům
Vzpoura ve vyhlazovacím táboře Sobibor. Vězni povstali před 80 lety, většina z nich nepřežila
Koncentrační tábory , koncentrační tábor Dachau (Německo) , II. světová válka , historie
Aktuálně se děje
před 30 minutami
NATO se snaží čelit ruské hybridní válce. Moskva cílí i na Česko
před 1 hodinou
V ZOO Praha se narodil orangutan. Mládě se má čile k světu
před 1 hodinou
Liverpool už má náhradu za Kloppa. Nový kouč si z Feyenoordu může přivést i slovenského fotbalistu
před 1 hodinou
Užitečný idiot, ruská onuce. Morawiecki to schytal za slova pro maďarský týdeník
před 2 hodinami
Pavel přijal demisi ministryně Langšádlové, nahradit ji má Tuleja
před 2 hodinami
Rána pro Putina: Ukrajinci ničí rafinerie, Rusům došly zásoby paliva
před 2 hodinami
Fiala uvedl do funkce nového ředitele NBÚ. Je jím Čuřín
před 2 hodinami
Gazprom skončil ve ztrátě 160 miliard korun. Poprvé od roku 1999
před 2 hodinami
Koubek se rozhodl. I v příští sezóně bude nadále trénovat Viktorii Plzeň
před 3 hodinami
Kuleba řekl, kdy by Ukrajina mohla začít jednat o míru s Ruskem
před 4 hodinami
Rusko poslalo během března na Ukrajinu stovky raket, dronů a tisíce bomb
před 4 hodinami
Vlak bez strojvedoucího se rozjel ze stanice. Jízda skončila vykolejením
před 4 hodinami
Ruská armáda na Ukrajině postupuje. Obsadila další vesnici
před 4 hodinami
Upozornil na problémy při výrobě a zemřel. Boeing obestírají záhadná úmrtí whistleblowerů
před 5 hodinami
Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu
před 5 hodinami
Trump: Paříž a Londýn už jsou k nerozeznání. Otevřely dveře džihádu
před 5 hodinami
OSN: Obnova zničeného Pásma Gazy může trvat až do příštího století
Aktualizováno před 5 hodinami
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
před 6 hodinami
Scholz a Macron se tajně setkají v Paříži, před návštěvou čínského vůdce
Aktualizováno před 6 hodinami
Macron: Pokud Rusko prolomí frontu, je možné vyslat na Ukrajinu západní vojska
Francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru pro týdeník The Economist znovu otevřel otázku nasazení západních pozemních jednotek na Ukrajině. Podle něj by se tak mohlo stát v případě, že by Rusko prolomilo frontovou linii a Kyjev by požádal o pomoc.
Zdroj: Libor Novák