Záhada oblasti 51: Proč je předmětem teorií? A schovává skutečně důkazy o mimozemšťanech?

Nevada (USA) - Area 51 je v centru konspirační teorií ve Spojených státech amerických už po řadu let. Nepřístupná vojenská základna má bohatou historii, pohledy zvědavců však přitahuje odjakživa. Proč je oblast v nevadské poušti tak slavná?

Na začátku 50. let, když byla studená válka v plném proudu, měli Američané smělý plán - chtěli pomocí letounů prozkoumat území Sovětského svazu, ale vážně hrozilo, že letouny někdo spatří a sestřelí. A tak v roce 1954 schválil tehdejší prezident Eisenhower tajný plán na vývoj špičkových letounů. Kvůli tomu museli najít odlehlou testovací oblast, která bude nepřístupná špionům i civilistům - a Area 51 byla jednoduše ideálním místem.

Dodnes veřejnost přesně neví, proč se oblasti říká Area 51. Teorie napovídají tomu, že místo získalo svůj název díky Komisi pro atomovou energii, která v okolí hledala vhodná místa pro jaderné zkoušky. Místo tak bylo armádě známé po spoustu let, ještě předtím, než zde vznikla vojenská základna.

V roce 1955 bylo veřejností nahlášeno první UFO, neboli neidentifikovatelný létající objekt. To proto, že armáda se konečně pustila do testů letounu U-2, který letěl v maximální nadmořské výšce 60 tisíc stop (kolem 18 200 metrů), což bylo alespoň třikrát výš, než co doposud zvládaly známé stroje.

Z toho důvodu nový typ letounu zamotal hlavu i pilotům, kteří byli povolaní na místo, protože se nikdy tak vysoko nevznesli. Z toho pak pravděpodobná vznikla teorie o mimozemšťanech, jelikož supertajný vojenský projekt se nesměl dostat na veřejnost. Air Force proto vydalo prohlášení, že světla na obloze byly "přírodní úkaz".

Testovací lety nového stroje skončily o pár let později, armáda však základnu využívala i nadále k vývoji dalších typů letounů podle nejnovější techniky. K čemu Area 51 dnes slouží, nikdo neví, protože ještě do roku 2013 se americká vláda oficiálně nepřiznala k tomu, že by v oblasti měla mít základnu. Teprve zveřejněné dokumenty CIA potvrdily to, co lidé věděli již dávno.

Pokud se však někdy ocitnete v Las Vegas, pak můžete na obloze zahlédnout spoustu menším osobních letadel, které míří do Area 51. Takhle se totiž dopravují zaměstnanci základny do budov uprostřed pouště.

Související

UFO

V Oblasti 51 se podle fyzika Boba Lazara zkoumala mimozemská loď

V posledních letech se Netflixu podařilo vydat několik velmi zajímavých snímků. Na své by si přišli zejména milovníci krimi. Zajímají-li vás ale víc konspirační teorie, pak by vám rozhodně neměl uniknout Bob Lazar: Area 51 & Flying Saucers. Lazar je totiž všeobecně známý tvrzením, že pracoval na výzkumu mimozemské lodi.
Oblast 51 se nachází mezi regionem Yucca Flats a Nevada Test Site (NTS) - územím testování nukleárních zbraní Amerického úřadu jaderné energie. Jaderný sklad Yucca Mountain je asi 64 kilometrů jihozápadně od Groom Lake.

Útok na Oblast 51 se změnil ve fiasko. Skoro nikdo nepřišel

Na dlouho očekávané setkání milovníků záhad a mimozemšťanů u přísně střežené americké základny Oblast 51 ve státě Nevada dnes přišlo pouze 75 lidí. K události, která se stala internetovou senzací, se původně přihlásilo přes dva miliony nadšenců, kteří chtěli do vojenského objektu proniknout a získat tam důkazy o údajném mimozemském životě.

Více souvisejících

Oblast 51 USA (Spojené státy americké) mimozemšťané / ufo

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy