Praha jako terč číslo 61? Americký plán počítal s vyhlazením Česka

Malá země v srdci Evropy se do větších mezinárodních konfliktů většinou nezapojuje. I proto je Česká republika jednou z nejbezpečnějších zemí světa. Za studené války se ale některá města ocitla na seznamu zkázy a v případě rozsáhlejšího konfliktu na ně měly být vypáleny rakety s jadernými hlavicemi. A jedním z měst s nejvyšší prioritou byla i Praha.

Národní bezpečnostní archiv USA odtajnil seznam míst v bývalém Sovětském svazu, ve východní Evropě a v Číně, která se v případě jaderného konfliktu měla stát koncem 50. let minulého století terčem atomového bombardování. V tehdejším Československu byla hlavním terčem Praha s pořadovým číslem 61.

Z odtajněných údajů vyplývá, že američtí armádní plánovači se v roce 1956 zaměřili na systematickou destrukci městských a průmyslových cílů včetně výslovného zaměření na civilní obyvatelstvo klíčových měst. Zařazeny jsou mezi ně Moskva, Leningrad (dnes Petrohrad), Peking, tehdejší východní Berlín a Varšava.

Mezi místa určená k "systematické destrukci" jaderným úderem bylo zařazeno 1200 měst v tehdejším sovětském bloku od východního Německa až po Čínu. Každé z nich má pořadové číslo podle významu, jedničkou je označena Moskva se 179 cíli jaderného útoku, dvojkou Leningrad se 145 cíli včetně cílů civilních.

V tehdejším Československu byla hlavním terčem Praha s pořadovým číslem 61 s 69 cíli určenými ke zničení. Další cíle byly v okolí hlavního města v Berouně, Kladně, Kralupech nad Vltavou, Králově Dvoře, Neratovicích, Psárech, Radotíně, Roztokách, Slaném a Štěchovicích.

Velký důraz kladli američtí plánovači na likvidaci vojenských letišť. Na území dnešní České republiky se měla stát terčem pražská letiště ve Kbelích, Ruzyni a Vodochodech, dále letiště v Bechyni, Brně, Čáslavi, Českých Budějovicích, Dobřanech, Holešově, Milovicích, Mimoni, Pardubicích, Přerově a Žatci.

Terčem případného útoku se ale měli stát i naši východní sousedé, kteří by se v případě eskalace konfliktu spršce raket také nevyhnuli. Na Slovensku to byla letiště v Bratislavě, Košicích, Piešťanech, Sliači a Trenčíně.

Související

Více souvisejících

Praha jaderné zbraně -

Aktuálně se děje

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelská armáda

Izrael opatrně rozšířil operace v Rafahu, Nechce naštvat Bidena

Izraelský bezpečnostní kabinet schválil "mírné rozšíření" operací armády ve městě Rafah na jihu Pásma Gazy. Zároveň nařídil svým vyjednavačům pokračovat ve snahách o uzavření dohody o výměně rukojmí s militantním hnutím Hamás. S odvoláním na server Axios o tom v pátek informovala agentura Reuters.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

MS v hokeji

Švýcaři si v úvodu bez potíží poradili s Nory, Němci dali Slovákům lekci z produktivity

Dvěma odpoledními zápasy vypuklo v pátek v pořadí již 87. mistrovství světa v ledním hokeji, které se letos koná v Praze a Ostravě. Prvními mužstvy, která se střetla v rámci pražské skupiny A, byla mužstva Švýcarska a Norska. V tomto duelu nakonec k žádnému překvapení nedošlo, přestože po první třetině byl stav nerozhodný 1:1. Druhá třetina ale byla v režii favoritů ze Švýcarska, když v ní díky brankám Löffela, Sentelera a Scherweye šli postupně do vedení 4:1. Niederreiter pak přidal poslední pátou švýcarskou branku, Norové už jen korigovali na konečných 5:2. To v Ostravě se hrál do konce druhé třetiny vyrovnaný duel, když se Slovákům v zápase s Němci podařilo dorovnat z 0:2 na 2:2. Závěrečná třetina ale ukázala, že stříbrní medailisté z posledního šampionátu byli více produktivní a nakonec to i přes snahu Slováků dotáhli k výhře 4:6. 

před 7 hodinami

před 13 hodinami

Česko - Finsko 1:0 (po sn)

Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech

V zahajovacím duelu mezi Českem a Finskem na Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 v Praze to byla bitva až do samotného konce. Ani v základní hrací době, ani v prodloužení nepadl jediný uznaný gól, a tak o vítězi rozhodly až samostatné nájezdy. Ondřej Kaše a kapitán Roman Červenka se blýskli góly, zatímco brankář Lukáš Dostál zůstal na stodesetprocent čistý.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn.

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

včera

Ilustrační fotografie.

Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka

Čtvrtečního tréninku v pražské O2 Areně se zúčastnil poprvé útočník Toronta David Kämpf, který se tak připojil k týmu. Musel ho naopak opustit někdo ze stávajících nominovaných, vyšlo to na Pavla Kousala. Realizační tým v čele s Radimem Rulíkem pak počítá s Kämpfem do prvního utkání turnaje, který Češi odehrají v pátek proti Finsku. Kromě toho ve čtvrtek taktéž vybrali kapitána a jeho asistenty. Čéčko bude nosit podle očekávání ten nejzkušenější Roman Červenka a jeho pobočníky se pak stali obránce Radko Gudas (Anaheim) a útočník Ondřej Palát (New Jersey).

včera

Ukrajina by mohla dostat první stíhačky F-16 už v červnu a červenci

Ukrajina očekává, že první stíhačky F-16 jí budou dodány v červnu a červenci. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na vysoce postavený zdroj z ukrajinské armády. Zdroj však nekonkretizoval, které země letadla poskytnou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy