Příběh Kateřiny I. by docela dobře zapadl mezi příběhy z Windsorského paláce, kterým v poslední době vévodí trend vzít si méně urozenou manželku. Ruská carevna Kateřina I. se totiž původně jmenovala Marta Skowronska, a i když se provdala za nejslavnějšího ruského cara Petra I., pocházela z rodiny polsko-litevského sedláka. Tudíž ani přídomek “Ruská” se k ní tak úplně nehodí.
Málo známý příběh carevny Kateřiny I. je příběhem snad nejraketovějšího vzestupu v hierarchii společnosti dodržující feudální pravidla. Kateřina se totiž stala nejen manželkou cara, ale po smrti Petra I., kdy neměl žádného mužského následníka trůnu, se rovněž stala vládnoucí carevnou.
Hlavní příčina, proč neměl velký reformátor tehdy zatuchlého ruského státu mužského potomka, souvisí s jeho neobvyklou krutosti. Přestože každý panovník považoval za nejdůležitější úkol zajistit pro svou dynastii mužského dědice, u Petra převládla nemilosrdná krutost s níž potíral jakýkoliv náznak opozice proti své vládě. Sám se však považoval za velkého osvícence a reformátora, což se stalo trnem v oku politické opoziční skupiny tzv. staromilců, kteří usilovali o návrat ke starým pořádkům.
Se staromilci udržel kontakty i Petrův syn a jediný mužský následník trůnu Alexej Petrovič. Bohužel pro Petroviče jeho pletky s opozicí praskly, což krutého cara rozzuřilo do běla a osobně se účastnil jeho výslechu v kobkách Petropavlovské pevnosti. Výsledkem výslechu, jenž samozřejmě zahrnoval kruté mučení, byl rozsudek smrti. Pravděpodobně proto aby se poprava nestala záminkou pro povstání opozice, nechal car Petr zavraždit vlastního syna v žaláři.
Polka z Litvy carevnou v Rusku
Krutá ale poučná etuda o způsobu vládnutí v Rusku 18. století je zároveň nezbytnou odbočkou k příčinám pozoruhodné vlády Kateřiny I. Vzhledem k tomu, že vládla pouhé dva roky a nebyla to vláda proslavená ani tak obdivuhodnými činy jako spíše tím, že původ Kateřiny byl skutečně na samotném dně tehdejší hierarchie. Jak už to tak bývá, nemáme zcela spolehlivé zdroje informací o počátcích života mladé Marty Skowronské původem z Livonska ale s polským příjmením. Takovýto mix není ničím divným jelikož Polsko a Litva v 18. století tvořily jeden stát.
Když bylo Martě 17 let sloužila u evangelického pastora v Marienburgu, ovšem po čase se spustila s dragounem šlechtického původu Johannem Crusem, za něhož se také provdala. Do Ruska byla zavlečena vojsky, které město obsadily roku 1702 a následně sloužila jako pradlena v plukovnické prádelně, tehdy ještě měla budoucí carevna postavení na úrovni otrokyně. Musela však disponovat značným ženským šarmem, jelikož si ji povšiml významný velitel Petropavlovské pevnosti a zároveň pobočník cara Alexandr Menšikov, který ji vykoupil. Marta již před tím přijala pravoslavné náboženství s novým jménem - jako Kateřina, se stala favoritkou mezi Menšikovovými milenkami.
Cesta na trůn
Kateřina měla dokonce s Menšikovem dvě děti, když zapůsobila na jeho přítele cara Petra I., který z ní učinil svou milenku a po několika letech roku 1712 i manželku. Kateřina Petrovi porodila 11 děti, ale jen dvě z nich se dožily dospělosti. Těsně před svou smrtí Petr učinil z Kateřiny carevnu a spoluregentku. Když roku 1725 Petr I. odchází na pravdu boží, téměř po dvaceti letech od “nuceného” rozchodu s Menšikovem navážou nový vztah, tentokrát však především mocenský.
Pomocí intrik Menšikov zařídí, aby se Kateřina stala vládnoucí carevnou, ta bývalého milence odmění titulem generalissima a dosadí do čela nově vzniklé Nejvyšší tajné rady, která de-facto vládne celému státu. Po dvou letech vlády Kateřina I. umírá a její fascinující příběh cesty z domu chudého rolníka do čela ruského impéria zůstává poněkud zastíněný slávou její jmenovkyně carevny Kateřiny II. Veliké.
12. května 2024 11:58
NASA zveřejnila o úchvatnou simulaci. Ukazuje, co se stane, když spadnete do černé díry
Aktuálně se děje
před 24 minutami
V sobotu národní tým posílí ze zámoří Nečas. Do Prahy by mohli přijet také Pastrňák se Zachou
před 1 hodinou
Ukrajinci prchají z Charkovské oblasti před ruskou armádou. Jsou jich tisíce
před 1 hodinou
Na Slovensku se začíná rozhodovat o osudu atentátníka na Fica
před 1 hodinou
Aktuální počasí: Bouřková předpověď na víkend. Hrozí dnes i zítra
před 2 hodinami
Putin předstírá zájem o mírová jednání. Jde mu o jediné, tvrdí analytici z ISW
před 3 hodinami
Britové i po vyrovnaném duelu s Dánskem stále bez bodu. Němci opět nastříleli osm branek
před 4 hodinami
Fiala ocenil reakci odborů. Vyhlíží návrat k jednacímu stolu
před 4 hodinami
Západ se bojí, říká Zelenskyj s ohledem na válku na Ukrajině
před 4 hodinami
MS v ledním hokeji: Češi nepovolili Rakušanům další překvapení. Porazili je 4:0 a čtvrtfinále mají jisté
před 6 hodinami
Počasí bude o víkendu deštivé, ukazuje předpověď
včera
Zelenskyj podepsal zákon, který umožňuje odsouzeným sloužit v ukrajinské armádě
včera
Izraelská armáda během operace v Pásmu Gazy objevila těla tří rukojmích
včera
Atentátník nebyl liberál ani extremista. Slovensko dementuje nepravdivé informace na internetu
včera
Polovina Poláků souhlasí s tím, aby se ukrajinští muži vrátili bojovat na Ukrajinu
včera
Třináct zemí včetně EU vyzvalo Izrael, aby neprováděl ofenzivu ve městě Rafáh
včera
Vatikán vydal normy, jak posuzovat nadpřirozené jevy
včera
Putin tvrdí, že Rusko zatím neplánuje obsadit ukrajinské město Charkov
včera
EU následuje Česko. Uvalila sankce na Voice of Europe, posvítila si i na ruská média
včera
Pekarová Adamová vyrazila do Pobaltí. Lotyšsko dá čtvrt miliardy na munici pro Ukrajinu
včera
Po Ficově atentátu se na sítích šíří nenávist. Případy řeší policie i v Česku
Slovenská policie po středečním atentátu na premiéra Roberta Fica (Smer-SD) eviduje a vyšetřuje asi 40 případů šíření nenávisti na sociálních sítích. V pěti případech již zasahovala. Ve vysílání televize TA3 to ve čtvrtek řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD).
Zdroj: Jan Hrabě