Washington - V roce 1988 americký vědec James Hansen jako jeden z prvních veřejně upozornil Kongres USA na to, že globální oteplování nebylo podceněno – průměrná teplota Země aktivně roste. Ekolog byl přesvědčen, že svět musí aktivně bojovat prosti klimatické změně a jeho úsilí bylo startovacím bodem v boji o zachránění stabilní průměrné teploty na planetě. Hansen se rozhodl, že ekologický aktivismus bude efektivní jenom v tom případě, jestli bude směrovat k politice.
O globálním oteplování se v dnešní společnosti stále nehovoří jednoznačně – někteří s tím souhlasí, druzí naopak ne. První neznačné změny klimatu byly zaregistrované na začátku 20. století. Klimatický systém Země se v průběhu své historie měnil často a zahrnoval různé extrémy (např. doba ledová). Dnešní změna a narůst průměrné teploty je spojená především s lidskou činnosti, s tak zvanou antropogenní aktivitou.
Zvýšení průměrné teploty záleží na několika faktorech, mezi které patří skleníkový efekt, průmysl, růst lidské spotřeby a další. Význam skleníkového efektu stále roste především kvůli nárůstu dopravy a těžby. Málokdo ví, že skleníkový efekt je pro planetu ve své podstatě pozitivním jevem – pomáhá udržovat příznivé teploty a zachycuje zvenčí přicházející energií. Plyny, které tento efekt způsobují existují přirozeně v atmosféře. Záleží ovšem na koncentraci těchto plynů. Pokud koncentrace vodní páry, oxidu uhličitého, ozonu, oxidu dusného či matenu je vyšší než stanovená norma, tyto plyny budou způsobovat navýšení teplot, což se negativně odráží na samotné planetě.
Typickým příkladem globálního oteplování je zmenšení rozsahů ledovců v chladných oblastech. Na nejmenší teplotní nárůst zemský povrch reaguje okamžitě. Zmenšení rozsahů ledovců způsobí navýšení hladiny oceánů, některé ostrovy (Japonsko, Velká Británie) riskují být zcela zatopené. S velkými problémy se setká například Nizozemsko či pobřeží Francie.
Vědecká komunita se ve svých názorech často rozchází. Část vědců totiž tvrdí, že nárůst průměrné teploty je součást přirozených klimatických změn, podle dané teorie se jedná o normální teplotní výkyvy. Ostatní vědci usilují o aktivnější boj proti globálnímu oteplování, zavedení ekologických metod v hospodaření či přechod na obnovitelné zdroje energie.
Prvním mezinárodním dokumentem pojednávajícím o důležitosti změny klimatu je Pařížská dohoda z roku 2016. Dokument byl podepsán 177 státy, dosud ještě žádný dokument o změně klimatu neměl tak globální měřítko. Ve společnosti se daná dohoda aktivně kritizovala, a to především kvůli svému dobrovolnému charakteru.
Dokument totiž nepředpokládá žádné sankce ani jasné instrukce o tom, jak zmenšit skleníkový efekt na planetě. Státy by podle této smlouvy měly do roku 2020 značně omezit emise skleníkových plynů, což pro země se zastaralejšími technologiemi je velmi náročné a drahé. Z ekonomického hlediska smlouva částečně omezuje samotný ekonomický růst v tom případě, pokud jednotlivé země nedokážou najít ekologičtější cestu hospodaření.
Prezident USA Donald Trump v roce 2017 oznámil, že Spojené státy od Pařížské dohody odstupují a budou vyvíjet svoji ekonomiku nehledě na různá omezení, které jim přinesla dohoda po jejím ratifikování. Předchozí prezident Ameriky Barack Obama měl na rozdíl od Trumpa silnou klimatickou agendu a na Pařížské konferenci v roce 2015 vystupoval jako jeden z hlavních iniciátorů dohody o omezení emisí.
12. května 2024 11:58
NASA zveřejnila o úchvatnou simulaci. Ukazuje, co se stane, když spadnete do černé díry
Související
Nenormální únorové počasí. Je o více než šest stupňů tepleji
Počasí bylo v roce 2023 nejteplejší za posledních 100 000 let, definitivně potvrdil Copernicus
globální oteplování , Ekologie , ekologové , emise
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Netanjahu se poprvé vyjádřil k zatykači na svou osobu
před 1 hodinou
Ukrajinští vojáci zadržují útok ruských sil poblíž obce Bilohorivka
před 2 hodinami
Fiala: Návrh na zatykač na Netanjahua je nepřijatelný a děsivý
před 2 hodinami
Izrael má v úmyslu rozšířit vojenskou operaci ve městě Rafah
před 3 hodinami
Západ smrt Raísího příliš nekomentuje. RB OSN držela minutu ticha
před 4 hodinami
Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě
před 5 hodinami
V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner
před 5 hodinami
Fiala nechápe návrh prokurátora ICC. Je to děsivé a nepřijatelné, vzkázal
před 6 hodinami
Chameneí vyhlásil pětidenní smutek za íránského prezidenta Raísího
před 7 hodinami
Dlouho očekávaný rozsudek padl. Soud rozhodl o odvolání Juliana Assangeho
před 7 hodinami
Prokurátor ICC požádal o zatykače na Netanjahua a šéfa Hamásu
před 8 hodinami
Černý kašel v ČR: Situace se podle SZÚ ustálila. Hlášeno další úmrtí seniora
před 8 hodinami
Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr
před 8 hodinami
Stav Fica je po atentátu stabilizovaný. Komunikuje a zlepšuje se
před 8 hodinami
Policie eviduje další falešné vstupenky na hokejové MS. U O2 areny zadržela dva lidi
před 9 hodinami
Svět reaguje na smrt Raísího: Pákistán vyhlásil den smutku, kondoluje Rusko i Hamás
před 10 hodinami
Izrael popřel, že by se podílel na smrti íránského prezidenta Ebráhima Raísího
před 10 hodinami
Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby
před 11 hodinami
Biden pracuje na trvalém míru, který by zahrnoval vytvoření palestinského státu
před 11 hodinami
Vrtulník s Raísím našel turecký dron. Rusko zapojilo do pátrání desítky specialistů
Zdroj tepla pocházejícího z havarovaného vrtulníku, ve kterém zemřeli prezident Ebráhím Raísí a ministr zahraničních věcí Hosejn Amír Abdollahján, identifikoval turecký dron. Turecká strana jeho lokalitu poskytla íránským úřadům. Informovala o tom agentura Reuters.
Zdroj: Libor Novák