Klínové písmo bylo poprvé rozluštěno zhruba před 150 miliony let, přesto dodnes zůstává většina nalezených artefaktů nepřeložena. Vědci doufají, že se to v dohledné době změní díky novým technologiím. Již nyní pracují na digitalizaci objevů a počítačových algoritmech, které by pomohly s jejich následným překladem.
První texty psané v podobě klínového písma se objevily před více než 5000 lety v Mezopotámii, ležící převážně na území dnešního Iráku a Sýrie . Lidskou civilizaci pak provázelo téměř 3000 let. Archeologové již našly desítky tisíc hliněných tabulek a pečetí, většina z nich však zůstává nepřeložena, protože je na světě jen málo odborníků s takovouto specializací. Vědci se proto snaží využívat nové technologie, které by jim náročnou práci mohly značně usnadnit.
Émilie Pagé-Perron, která se věnuje výzkumu Asyrské říše na Torontské univerzitě, připomíná, co všechno civilizace ve starodávné Mezopotámii lidstvu přinesly. Vynález kola, map, příběh o potopě světa nebo astronomii. „Vliv Mezopotámie na naší kulturu je něco, co si jen málo lidí uvědomuje,“ řekla pro BBC. Právě Émilie stojí za projektem, který si klade za cíl zdigitalizovat a pomocí počítačů přeložit 69 000 dochovaných administrativních záznamů psaných v klínovém písmu.
Kromě hliněných destiček existuje ještě velké množství nalezených pečetí. Odhaduje se, že bylo objeveno asi 50 000 takových artefaktů, z nichž je velká část rozeseta po světě v soukromých sbírkách. Jen velmi málo jich bylo přeloženo. „Máme více zdrojů z Mezopotámie než ze starého Řecka, Říma a Egypta dohromady,“ říká Jacob Dahl, profesor Asyriologie na univerzitě v Oxfordu. Většina záznamů je psána v akkadštině nebo sumerštině a některým tajům těchto jazyků dodnes odborníci úplně neporozuměli.
„Sumerština je pravděpodobně posledním z velké rodiny pradávných jazyků, které byly používány dříve, než lidé objevili písmo,“ řekl BBC Irving Finkel, kurátor sbírky artefaktů s klínovým písmem v Britském muzeu. Sumerština totiž není nijak příbuzná s žádným z moderních jazyků. Podle Finkela nám tak překlad dochovaných textů umožňuje nejlépe nahlédnout do minulosti. „V podstatě zafungovaly jako jakýsi „mikrofon“, který pro nás zachytil zbytky původních jazyků lidstva.“
Vědci pod vedením Pagé-Perronové se nyní pokoušejí vytvořit počítačový algoritmus, který by na základě 4000 již přeložených a zdigitalizovaných záznamů dokázal v budoucnu automaticky rozpoznávat a překládat další texty. Využívají proto jednoduché záznamy, na kterých se umělá inteligence může snadno „učit“.
Velmi přínosné jsou pro výzkumníky technologie, které dokáží s vysokým rozlišením snímat digitalizované kusy. Takto se postupně daří zpracovat například nejstarší dochovanou „knihovnu“ vládce Aššurbanipala. Odborníci stále rozšiřují svůj projekt „Iniciativa za digitální knihovnu klínového písma“, díky kterému je dnes možné prohlédnout si až třetinu dochovaných textů. „Vůbec nejdůležitější je nejprve získat kvalitní fotodokumentaci,“ upozorňuje Dahl.
Dobrým příkladem, kdy nové technologie usnadnily vědcům práci, je společný projekt Univerzity v Southamptonu a v Paříži-Nanterre. S využitím digitalizovaných 3D obrazů a umělé inteligence se podařilo spárovat různé nálezy podle stejné pečetě. Něco takového bylo přitom v minulosti velmi obtížné, především proto, že jsou artefakty uloženy po celém světě.
Émilie doufá, že budou v budoucnu počítače schopné samostatně překládat i složitější texty a významně tak rozšíří naše poznání o dávno zmizelých civilizacích. „Je toho ještě mnoho, co o starých kulturách nevíme,“ říká. Archeologové přitom nacházejí stále nové předměty z dob Akkadské, Asyrské nebo Babylonské říše.
12. května 2024 11:58
NASA zveřejnila o úchvatnou simulaci. Ukazuje, co se stane, když spadnete do černé díry
Související
Archeologové našli 3000 let starý meč tak dobře zachovalý, že se stále leskne
Vzácný objev: Archeologové našli prehistorické rytiny koní a vulvy
Archeologie , Vědci , jazyky , Irák , technologie
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem
Aktualizováno včera
Írán se obává o prezidenta Raísího. Prezidentský vrtulník havaroval
včera
RECENZE: Nesoudný produkt Společně sami se neměl dostat do kin
včera
Stanjura by uvítal odchod Pavla Novotného z ODS
včera
Kvůli Nečasovi musel skončit v národním týmu jeden z náhradníků. Černý Petr padl na Kovařčíka
včera
Pastrňák se Zachou prošli zdravotní prohlídkou a jsou blízko účasti na domácím MS
Aktualizováno včera
Tragédie na Dunaji. Dva mrtví po srážce lodí, obětí ale bude zřejmě více
včera
Velké drama při GP Emilia Romagna! Verstappen se spasil na cílové čáře před „stíhačkou“ Norissem
včera
Pellegrini: Někteří politici nejsou schopni sebereflexe. Na kulatý stůl nedozrál čas
včera
Události Petra Nutila: Slovenská jízda na tygrovi a nová Železná opona
včera
Sněmovní volby by vyhrálo ANO. Lidovci v průzkumech nadále zůstávají mimo Sněmovnu
včera
Počasí: V Česku dnes udeří bouřky. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera
Fico je mimo ohrožení života, oznámili lékaři
včera
Slovenská policie obvinila lidi, kteří schvalovali atentát na Fica
včera
Ukrajinské drony v noci vyřadily z provozu důležitou ruskou rafinérii
včera
Česko nakupuje nejvíce zlata na světě. Hodnota zlata v majetku ČNB je proto rekordní
včera
Nicholas Winton se narodil před 115 lety. Zachránil stovky židovských dětí před nacisty
včera
Ukrajinci viní Rusko z dalšího válečného zločinu během ofenzivy u Charkova
včera
Netanjahu dostal nůž na krk. Ganc chce nový plán pro Gazu, pohrozil demisí
včera
Tornádo na Ústecku se potvrdilo. Pohybovalo se i přes tok Labe
Podezření na sobotní výskyt tornáda na Ústecku se potvrdilo, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X. Tornádo se pohybovalo i přes říční tok. Experti se chystají na terénní průzkum místa.
Zdroj: Jan Hrabě