Vědci rozluštili tajemství spinosaura, největšího masožravého dinosaura v historii

Nad životem spinosaura, největšího nalezeného masožravého dinosaura, si vědci dlouho lámali hlavu. Snažili se pochopit, jak toto nezvyklé, vodomilné zvíře žilo a lovilo. Brodilo se řekami a jezery jako volavky, nebo se potápělo jako krokodýli nebo hroši? Odpověď přitom celou dobu ležela v kostech, respektive v jejich hustotě, píše agentura Reuters. Vědci zjistili, že spinosaurus a jeho příbuzný baryonyx měli extrémně husté kosti, které jim pomáhaly zůstat plně pod vodou při lovu.

Oba druhy predátorů patřily k čeledi spinosauridů, dinosaurů z období křídy, kteří se pyšnili dlouhými tlamami podobnými těm krokodýlím a kuželovitými zuby uzpůsobenými k lovu vodních živočichů.

Spinosaurus žil na území dnešní Afriky před zhruba 95 miliony let. Dospělý jedinec byl dlouhý asi 15 metrů a vážil okolo sedmi tun, hravě proto co do velikosti překonal nejznámějšího dávného masožravce Tyrannosaura rexe. Stavba těla těchto velikánů se však lišila od ostatních druhů - měli relativně malou pánev, krátké zadní nohy, ocas podobný pádlu a na zádech dva metry vysoký kostní hřeben podobný plachtě.

"Myslím si, že tohle zvíře je prostě divné: dnes nežije nic, co by se mu alespoň trochu podobalo," uvedl paleontolog Matteo Fabbri z přírodovědeckého muzea v Chicagu a vedoucí autor studie zveřejněné v odborném časopise Nature.

"Hrozně se mi líbí představa, jak je toto obrovské, několikatunové zvíře ponořené ve vodě a chytá kořist. Je pozoruhodné, že měl na zádech obrovský plachtovitý hřeben, kvůli kterému by pro něj bylo těžké ukrýt se pod vodou. Je to ale mnohem zlověstnější: trochu jako žraločí ploutev, která kouká nad hladinou," uvedl paleontolog Oxfordské univerzity a spoluautor studie Roger Benson.

Aby zjistili, nakolik hustota kostí přímo souvisí s životem ve vodě, výzkumníci nashromáždili údaje o 297 žijících i vyhynulých živočiších - suchozemských, obojživelníků i vodních.

Hutné kosti měla zvířata přizpůsobená životu ve vodě, jako velryby, tuleni, dugongové, hroši, krokodýli, tučňáci i řada vyhynulých mořských plazů. Stejnou hustotu kostí jako spinosaurus a baryonyx neměli žádní jiní dinosauři, což naznačuje, že byli jediní, kdo ze souše pokořil vodní svět.

Související

Více souvisejících

Dinosauři

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy