akademie věd

"Blikající" nanokrystaly mají velký potenciál, jev objevila česká vědkyně

Společný test na chřipku a covid by mohl být za měsíc. Na vývoji se podílí Univerzita Karlova

Univerzita Karlova (UK) vyvíjí se soukromou sférou společný test na chřipku a koronavirus. Zhruba v půli září by test mohl být uveden na trh, řekl novinářům rektor UK Tomáš Zima po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO).

Pandemie je nápor na psychiku. V Česku přibylo lidí s úzkostí a depresemi, ukázala studie

V době koronavirové nákazy v Česku přibylo lidí s nejméně středně těžkými depresemi a úzkostí. Na počátku epidemie měla příznaky pětina dospělých, tedy zhruba třikrát víc než před nouzovým stavem s nařízenými omezeními. Nejvíc situace dopadala na ženy, mladé lidi a osoby, kterým se propadl příjem.

Čeští vědci popsali proteiny, které pomáhají "maskovat" koronavirus

K lepšímu zacílení léčby covid-19 může v budoucnu přispět práce českých vědců. Tým z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR podrobně popsal strukturu proteinů koronaviru, které jsou klíčové pro jeho "maskování" před imunitním systémem člověka.

Klimatolog hodnotí letošní léto. Pětiletá suchá epizoda skončila?

Říci, že epizoda sucha, která Česko trápila od roku 2015, skončila, podle meteorologa a klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR zatím nelze. A to ani po více než dvou měsících, kdy spadlo silně nadprůměrné množství srážek.

Čeští vědci popsali defekt, kterým lze sledovat opravy v buňce

Způsob, jak sledovat místa, kde byly poškozena a následně opravena molekula DNA popsali vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR (AV).

Čeští vědci popsali, proč v savčím vajíčku nefungují mikroRNA

Vědci z Akademie věd ČR objasnili, proč krátké řetězce ribonukleové kyseliny, takzvané mikroRNA, v savčích vajíčkách nefungují. V jiných buňkách přitom hrají důležitou roli, neboť regulují aktivitu genů. Výzkumníci z Ústavu molekulární genetiky zjistili, že důvodem je nízká koncentrace těchto molekul. AV o tom informovala v dnešní tiskové zprávě.

Čeští vědci opět bodují. Vyvinuli novou metodu, jak využit elektronové mikroskopy

Brněnští vědci s bratislavskými kolegy vyvinuli novou metodu, která posouvá možnosti elektronové mikroskopie při zkoumání velmi citlivých vzorků v přirozeném stavu. Metoda může najít uplatnění například při vývoji nových léčiv, oznámila ČTK Pavla Schieblová z brněnského Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR.

Počet testů na covid-19 v České republice rapidně klesl

V České republice klesá počet testovaných na covid-19, a proto se tento týden mohli výzkumníci vrátit ke své běžné práci. Počet odebraných vzorků se snížil více jak o polovinu ve srovnání s dubnem, kdy se nechalo testovat až osm tisíc lidí denně

Vakcína proti koronaviru v létě? Expert řekl, co můžeme očekávat

S epidemií nového typu koronaviru by mohla lidstvu nápomocná vakcína. Podle dostupných zdrojů vstupují do třetí fáze jejího testování tři různé verze. Prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum a vedoucí skupiny Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky Jan Konvalinka je nicméně toho názoru, že ještě chvíli potrvá než se bude moct proti SARS-CoV-2 očkovat.

Pozdní mráz může ovlivnit migraci listnatých stromů, zjistili čeští vědci

To, jak se dřeviny v různých zemích světa vyrovnávají s pozdními jarními mrazy, zkoumal mezinárodní tým, jehož součástí jsou i čeští vědci. Výzkumníci odhadli, že stromy v Evropě a Asii budou v budoucnu více poškozeny mrazem než v některých částech Severní Ameriky. Studie může přispět například k lepšímu plánování v lesnictví a krajinářství či odhadům, jak mráz ovlivní přesun listnatých stromů do vyšších nadmořských výšek.

30 let od prvních polistopadových voleb. Něco z jejich atmosféry dodnes zůstalo, říká historička

Atmosféra, která provázela první polistopadové volby, byla výjimečná, některé věci si lze nyní představit jen stěží. Něco z ní však v Česku dodnes zůstalo - rozporuplné vnímání volební kampaně i velká očekávání spojená s nástupem nováčků. V rozhovoru s ČTK to řekla politoložka a historička Adéla Gjuričová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. Parlamentní volby se v roce 1990 konaly 8. až 9. června.

Průlom v biomedicíně: Čeští vědci se podíleli na objevu nového řízení mikrorobotů

Nový a levnější způsob řízení pohybu mikrorobotů napájených a ovládaných světlem objevil česko-nizozemský tým. Roboti o velikosti lidské buňky zvládají mechanicky přesné úkony v úrovni mikrosvěta. Mohou mít využití například při vývoji nových materiálů.

Úspěch českých vědců: Mají evropský patent na diamantovou vrstvu palivových článků

Řešení vědců z Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze a Akademie věd ČR (AV ČR) pro zvýšení ochrany palivových článků v jaderných reaktorech získalo evropský patent a může být uplatněno v praxi. Instituce o tom dnes informovaly v tiskové zprávě.

VIDEO: Překvapující objev českých fyziků. Jak na Marsu teče bahno?

Bahno na Marsu teče jinak než v pozemských podmínkách, připomíná lávu. Objev učinil mezinárodní tým, jehož součástí jsou čeští vědci. Výzkumníci zároveň potvrdili, že na rudé planetě je možný bahenní vulkanismus. ČTK to za Akademii věd ČR (AV) sdělili vedoucí výzkumu Petr Brož z Geofyzikálního ústavu a Markéta Růžičková z tiskového oddělení.

"Kousek" od Země objevena černá díra. Je viditelná pouhým okem

Evropští astronomové objevili na jižní obloze černou díru dosud nejbližší Zemi. Je vzdálená "jen" zhruba 1000 světelných let a doprovázejí ji dvě hvězdy.

Sucho v Česku je nejhorší za 500 let, vyplývá z údajů vědců

Současná suchá epizoda, kterou Česko prochází od roku 2015 a stále nekončí, je nejhorší za posledních 500 let, vyplývá z údajů shromážděných týmem vědců z projektu InterSucho.

Rodiče: Vzdělávání doma zvládáme, ale chybí zkušenosti i vybavení

Rodiče domácí výuku se svými dětmi většinou v zásadě zvládají, chybí jim ale zkušenosti s výukou a často i potřebné vybavení. V průzkumu mezi téměř 10.000 rodiči žáků základních škol to zjistili odborníci z Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity a Akademie věd České republiky. O výsledcích výzkumu informovali v tiskové zprávě.

Vědci: Z opadavých lesů mizí vzácné rostliny, častých přibývá

Zřejmě vlivem nárůstu emisí oxidů dusíku ubývá vzácných rostlin v opadavých lesích Evropy. Častých a odolných druhů, vyskytujících se po celé Evropě, naopak přibylo. Poukazují na to výsledky výzkumu druhové rozmanitosti, který provedl tým kolem iniciativy forestREplot, do něhož patří i čeští vědci. Za Botanický ústav Akademie věd ČR (AV) o tom dnes ČTK informovala Miroslava Dvořáková.

Covid-19: Psychologické sociální pasti a české roušky

Sociální psychologie zná již přes 50 let fenomén sociální pasti. Jde o situaci, kdy jednotlivci upřednostňují okamžitý vlastní prospěch, a tak způsobí významnou škodu své společnosti, na kterou vesměs dodatečně i sami doplatí. Klasickým příkladem je tzv.Tragedie obecní pastviny. Louka by v pohodě uživila stádo, kdyby do něj každý vesničan přispěl jedinou krávou. Každý je ovšem v pokušení poslat na pastvu krávu navíc – zdvojnásobil by tím svůj podíl a ostatní by to ani nepocítili. Ukáže se ale, že podobných sobců je tolik, že to pastvinu nakonec zničí poctivcům i sobcům najednou.