památník Vítkov

Představitelé státu si dnes u Národního památníku na Vítkově připomněli výročí 105 let od vzniku Československa. V rámci ceremonie došlo k přeletu armádních vrtulníků a stíhaček Gripen. 

Armáda i veřejnost si dnes připomenou památku válečných veteránů. Na oběti válek a vojáky, kteří v nich bojovali, se bude vzpomínat na řadě míst Česka. Hlavní pietní akt bude tradičně na pražském Vítkově.

Byť odhalení jezdecké sochy v osobě slavného vojevůdce Jana Žižky spadá až do komunistické kapitoly českých dějin, historie pomníku i samotného místa je podstatně starší. Odkud pochází jméno Vítkov a proč byla socha Jana Žižky umístěna právě sem?

Čeští a slovenští politici, včetně prezidentů a premiérů obou zemí, zástupci armády a veteráni si dnes u Národního památníku v Praze na Vítkově připomněli 100. výročí vzniku samostatného Československa. Po společném příchodu hlavy českého státu Miloše Zemana a slovenského prezidenta Andreje Kisky zazněly česká a slovenská hymna. Politici pak za deštivého a chladného počasí k památníku položili věnce.

Praha - Skupina aktivistů chtěla na střešní terase památníku na Vítkově vyvěsit v rámci akce evropského hnutí Pulse of Europe vlajku Evropské unie. Vítr ale akci překazil.

Praha - Monumentální stavba na dlouhém ostrohu mezi Karlínem a Žižkovem proslula nejen jako dějiště bitvy na Vítkově, ale také díky památníku, kolem kterého panuje ještě pořád dost dohadů. Málokdo ale ví, že byl zamýšlen a také vystavěn jako památník českých legionářů v letech 1928 - 1938. Než však mohl začít sloužit svému účelu, předválečné události zcela původní záměr zhatily. Po roce 1948 bylo jeho využití opět diametrálně pozměněno a především po roce 1953 tu byl uložen po vzoru V.I. Lenina první dělnický prezident Klement Gottwald. Kolem jeho nabalzamovaného těla se také vede nemálo dohadů, především co bylo příčinou, že byl vystavován lidem na odiv pouhých devět let. Na Gottwaldovu přítomnost (i když tento státník už dávno v prostorách památníku není, třebaže v podzemní laboratoři najdeme jeho symbolický náhrobek) památník v minulosti tak trochu doplácel a možná i proto se poněkud váhalo, jak ho vlastně maximálně využít. To je také hlavním bodem stále trvajících jednání, součástí Vítkova by se měl stát nový pavilón, sídlo pro Muchovu Slovanskou epopej. Hlavní sál dnes slouží ke kulturním účelům, řeší se otázka přístupnosti návštěvníků, kterých se ročně na Vítkov vypraví kolem 25 000. Vedle prostor, které přinášíme v naší obrazové reportáži, je pochopitelnou dominantou jezdecká socha Jana Žižky od sochaře Bohumila Kafky (1878-1942). Autor zemřel krátce po jejím dokončení, takže už nikdy v plné kráse nemohl vidět čtvrtou největší jezdeckou sochu na světě a vůbec největší ve střední Evropě. O zajímavostech Vítkova a také o některých legendách se v budoucnu na EuroZprávy.cz dočtete.