Zelení jako noví extremisté: Militantní environmentalisté přicházejí, a svět na to není připraven, píše Foreign Policy

NÁZOR - Podle zahraničního serveru Foreign Policy (FP) přichází nová vlna militantních environmentalistů, na kterou ale svět není připraven. Zatím se omezují na vandalismus a akty občanské neposlušnosti, otázkou je, co přijde později. Podle některých názorů stačí, aby přišla jedna větší klimatická katastrofa a hnutí se rychle zradikalizuje.

V roce 2001 se tajné a bezpečnostní služby soustředily zejména na lokální teroristické skupiny, Irskou republikánskou armádu (IRA) a ETA, kterou následně vystřídali extremisté z Al-kájdy. V roce 2011 na sebe upozornil masový vrah Anders Breivik, který odstartoval pomyslný nástup krajně pravicového extremismu zejména v Evropě. K tomu se objevil Islámský stát (IS). 

A právě na IS se teď všichni soustředí, přitom podle serveru FP se už v roce 2001 v USA objevil nový typ radikalismu - Earth Liberation Front (ELF) - militantní a násilná environmentální skupina, kterou FBI popsala jako domácí teroristickou hrozbu. Buňky této organizace prý mohou být zakořeněné ve 25 zemích po celém světě a jsou zodpovědné za tisícovku kriminálních činů mezi lety 1970 a 2007 jen v samotných USA. Většinu aktů tvoří vandalismus a útoky na zařízení na testování zvířat. Dnes se prý hrozba "ekoterorismu" stává opět aktuální. 

Přitom zelená témata se do povědomí dostala už před několika lety, v některých zemích jsou strany zelených velmi úspěšné. Jenže environmentalismus je také hnutí vyznačující se výrazným odporem proti kapitalismu. A radikální ekologičtí aktivisté se ani po uznání klimatické změny předními politiky nestáhli tak zcela do ústraní. 

Podle FP však existují náznaky toho, že se tyto malé skupiny mohou dál radikalizovat a společnost na to není připravena. S extremisty a teroristy tyto skupinky spojují některé základní znaky. Prvním je pocit křivdy a rozhořčení, charismatický hlasatel myšlenek nebo ideologie. A ekologičtí aktivisté se cítí být rozhořčeni. Jsou rozhořčení i kvůli vědeckým studiím, které předpovídají katastrofické scénáře pro naši planetu, sucha, hlad či přelidnění. V roce 2050 se může kvůli klimatické změně stát z 250 milionů lidí migranti.

Domnívají se také, že poklidný politický aktivismus nefunguje. Ano, náznaky úspěchu tu jsou, do popředí se dostali politici jako Bernie Sanders nebo Jeremy Corbyn či italský Beppe Grillo. Na druhou stranu narůstá potřeba energie, která je nezbytná k chodu planety, může dojít k vyhynutí několika druhů divoké zvěře, pařížská klimatická dohoda vzbuzuje otazníky. 

Jednou ze skupin, která s radikalizuje, je podle FP skupina Earth First! (Země na prvním místě), která nezná kompromis, pokud jde o otázky ochrany planety. K aktivistům se zapojuje velké množství mladých lidí, kteří volají po rázných a rychlých akcích. Většina aktivistů pořádá nespočet demonstrací, pochodů, protestů a mítinků. Na síle nabírají ekoaktivisté hlavně ve Spojených státech a Německu, kde se s každou další velkou plánovanou demonstrací navyšuje počet účastníků. Často dochází i k zatýkání, příkladem mohou být aktivisté ze Standing Rock (Stojící skála) z americké Dakoty, kteří protestovali proti výstavbě potrubí. 

Domácí bezpečnostní služba USA připouští, že je čeho se bát. Ekoteroristé totiž věří, že jejich násilné jednání je oprávněné. Aktivisté jsou na vzestupu také v rozvíjejících se zemích. Tam totiž pociťují globální změny nejvíc. Nepokoje vyvěrají na povrch v Brazílii, kde působí skupina Sociedade Secreta Silvestre, která hrozila útoky při dějství Olympijských her v roce 2016. 

Roger Hallam, specialista na teorie kolektivní akce, se diví, že ještě nepřišel masivnější nástup militantních environmentalistů. Očekává, že se to ale brzo změní. "V nějakém bodě v rámci pěti let dojde ke katastrofické klimatické události. A najednou se zjeví environmentální hnutí v celé své kráse," předpovídá. 

Není jisté, jak se s tím společnost dokáže vypořádat. Zkušenosti z minulosti lidem dávají důvod si myslet, že extremisté jsou zlí, jednají iracionálně a mají špatné úmysly. Najednou tu máme skupinu, která se odvolává na šlechetné cíle záchrany planety a na vědecké teorie. Řešením by podle FP mohly být například některé humanitní kurzy na univerzitách či zapojení se do levicových zájmových sdruženích podporujících recyklaci. 

Nedá se ale očekávat, že by nová vlna radikalismu měla na svědomí životy lidí. Podle analýz se aktivisté soustředí zejména na činy jako je vandalismus, ničení majetku nebo občanská neposlušnost. Bezpečnostní složky a stát by nicméně měly být připravené na možnost eskalace nátlaku a napětí od těchto skupin. 

Související

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Policisté loni řešili 149 nenávistně motivovaných činů, meziročně více

Policie začala v loňském roce řešit celkem 149 nenávistně motivovaných trestných činů, což je meziročně o 41 více. Z loňských případů jich zatím objasnila 69. Terčem skutků byli nejčastěji Židé, následovali Romové a zástupci LGBT+ komunity. Pachatelé se nejvíce dopouštěli násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci. Vyplývá to ze zprávy o problematice extremismu, kterou zveřejnilo ministerstvo vnitra.
Tomáš Zdechovský /KDU-ČSL/ Rozhovor

Muslimské bratrstvo bych v EU zakázal, říká Zdechovský. Financování radikálů a extremistů musí skončit

EXKLUZIVNĚ Z BRUSELU - Evropské peníze končí v některých případech u radikálů či extremistů, dokonce i u teroristů. Přímo v Evropském parlamentu na to poukázal český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který poskytl rozhovor pro EuroZprávy.cz u příležitosti konference nazvané Radikalizace a extremismus: Jak EU financuje svou vlastní hrozbu. Řeč přišla i na současnou migrační vlnu, která zatěžuje Česko.

Více souvisejících

extremismus ekologové Strana zelených Greenpeace Islámský stát (IS)

Aktuálně se děje

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy