NÁZOR - Podle zahraničního serveru Foreign Policy (FP) přichází nová vlna militantních environmentalistů, na kterou ale svět není připraven. Zatím se omezují na vandalismus a akty občanské neposlušnosti, otázkou je, co přijde později. Podle některých názorů stačí, aby přišla jedna větší klimatická katastrofa a hnutí se rychle zradikalizuje.
V roce 2001 se tajné a bezpečnostní služby soustředily zejména na lokální teroristické skupiny, Irskou republikánskou armádu (IRA) a ETA, kterou následně vystřídali extremisté z Al-kájdy. V roce 2011 na sebe upozornil masový vrah Anders Breivik, který odstartoval pomyslný nástup krajně pravicového extremismu zejména v Evropě. K tomu se objevil Islámský stát (IS).
A právě na IS se teď všichni soustředí, přitom podle serveru FP se už v roce 2001 v USA objevil nový typ radikalismu - Earth Liberation Front (ELF) - militantní a násilná environmentální skupina, kterou FBI popsala jako domácí teroristickou hrozbu. Buňky této organizace prý mohou být zakořeněné ve 25 zemích po celém světě a jsou zodpovědné za tisícovku kriminálních činů mezi lety 1970 a 2007 jen v samotných USA. Většinu aktů tvoří vandalismus a útoky na zařízení na testování zvířat. Dnes se prý hrozba "ekoterorismu" stává opět aktuální.
Přitom zelená témata se do povědomí dostala už před několika lety, v některých zemích jsou strany zelených velmi úspěšné. Jenže environmentalismus je také hnutí vyznačující se výrazným odporem proti kapitalismu. A radikální ekologičtí aktivisté se ani po uznání klimatické změny předními politiky nestáhli tak zcela do ústraní.
Podle FP však existují náznaky toho, že se tyto malé skupiny mohou dál radikalizovat a společnost na to není připravena. S extremisty a teroristy tyto skupinky spojují některé základní znaky. Prvním je pocit křivdy a rozhořčení, charismatický hlasatel myšlenek nebo ideologie. A ekologičtí aktivisté se cítí být rozhořčeni. Jsou rozhořčení i kvůli vědeckým studiím, které předpovídají katastrofické scénáře pro naši planetu, sucha, hlad či přelidnění. V roce 2050 se může kvůli klimatické změně stát z 250 milionů lidí migranti.
Domnívají se také, že poklidný politický aktivismus nefunguje. Ano, náznaky úspěchu tu jsou, do popředí se dostali politici jako Bernie Sanders nebo Jeremy Corbyn či italský Beppe Grillo. Na druhou stranu narůstá potřeba energie, která je nezbytná k chodu planety, může dojít k vyhynutí několika druhů divoké zvěře, pařížská klimatická dohoda vzbuzuje otazníky.
Jednou ze skupin, která s radikalizuje, je podle FP skupina Earth First! (Země na prvním místě), která nezná kompromis, pokud jde o otázky ochrany planety. K aktivistům se zapojuje velké množství mladých lidí, kteří volají po rázných a rychlých akcích. Většina aktivistů pořádá nespočet demonstrací, pochodů, protestů a mítinků. Na síle nabírají ekoaktivisté hlavně ve Spojených státech a Německu, kde se s každou další velkou plánovanou demonstrací navyšuje počet účastníků. Často dochází i k zatýkání, příkladem mohou být aktivisté ze Standing Rock (Stojící skála) z americké Dakoty, kteří protestovali proti výstavbě potrubí.
Domácí bezpečnostní služba USA připouští, že je čeho se bát. Ekoteroristé totiž věří, že jejich násilné jednání je oprávněné. Aktivisté jsou na vzestupu také v rozvíjejících se zemích. Tam totiž pociťují globální změny nejvíc. Nepokoje vyvěrají na povrch v Brazílii, kde působí skupina Sociedade Secreta Silvestre, která hrozila útoky při dějství Olympijských her v roce 2016.
Roger Hallam, specialista na teorie kolektivní akce, se diví, že ještě nepřišel masivnější nástup militantních environmentalistů. Očekává, že se to ale brzo změní. "V nějakém bodě v rámci pěti let dojde ke katastrofické klimatické události. A najednou se zjeví environmentální hnutí v celé své kráse," předpovídá.
Není jisté, jak se s tím společnost dokáže vypořádat. Zkušenosti z minulosti lidem dávají důvod si myslet, že extremisté jsou zlí, jednají iracionálně a mají špatné úmysly. Najednou tu máme skupinu, která se odvolává na šlechetné cíle záchrany planety a na vědecké teorie. Řešením by podle FP mohly být například některé humanitní kurzy na univerzitách či zapojení se do levicových zájmových sdruženích podporujících recyklaci.
Nedá se ale očekávat, že by nová vlna radikalismu měla na svědomí životy lidí. Podle analýz se aktivisté soustředí zejména na činy jako je vandalismus, ničení majetku nebo občanská neposlušnost. Bezpečnostní složky a stát by nicméně měly být připravené na možnost eskalace nátlaku a napětí od těchto skupin.
Související
Policisté loni řešili 149 nenávistně motivovaných činů, meziročně více
Muslimské bratrstvo bych v EU zakázal, říká Zdechovský. Financování radikálů a extremistů musí skončit
extremismus , ekologové , Strana zelených , Greenpeace , Islámský stát (IS)
Aktuálně se děje
před 45 minutami
Fiala: Návrh na zatykač na Netanjahua je nepřijatelný a děsivý
před 1 hodinou
Izrael má v úmyslu rozšířit vojenskou operaci ve městě Rafah
před 2 hodinami
Západ smrt Raísího příliš nekomentuje. RB OSN držela minutu ticha
před 3 hodinami
Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě
před 4 hodinami
V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner
před 4 hodinami
Fiala nechápe návrh prokurátora ICC. Je to děsivé a nepřijatelné, vzkázal
před 5 hodinami
Chameneí vyhlásil pětidenní smutek za íránského prezidenta Raísího
před 5 hodinami
Dlouho očekávaný rozsudek padl. Soud rozhodl o odvolání Juliana Assangeho
před 6 hodinami
Prokurátor ICC požádal o zatykače na Netanjahua a šéfa Hamásu
před 6 hodinami
Černý kašel v ČR: Situace se podle SZÚ ustálila. Hlášeno další úmrtí seniora
před 6 hodinami
Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr
před 7 hodinami
Stav Fica je po atentátu stabilizovaný. Komunikuje a zlepšuje se
před 7 hodinami
Policie eviduje další falešné vstupenky na hokejové MS. U O2 areny zadržela dva lidi
před 8 hodinami
Svět reaguje na smrt Raísího: Pákistán vyhlásil den smutku, kondoluje Rusko i Hamás
před 8 hodinami
Izrael popřel, že by se podílel na smrti íránského prezidenta Ebráhima Raísího
před 9 hodinami
Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby
před 9 hodinami
Biden pracuje na trvalém míru, který by zahrnoval vytvoření palestinského státu
před 10 hodinami
Vrtulník s Raísím našel turecký dron. Rusko zapojilo do pátrání desítky specialistů
před 11 hodinami
Pád vrtulníku s Raísím sleduje celý svět. Řada zemí nabídla Íránu pomoc
před 11 hodinami
Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?
Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.
Zdroj: Libor Novák