Mezi africkými migranty se šíří cholera, epidemie zasáhla v Jemenu

Zdravotníci v Jemenu od ledna zaznamenali více než 200.000 pacientů, u kterých bylo podezření na nákazu cholerou. V uplynulých týdnech se podle nich nemoc začala rychle šířit mezi africkými migranty, kteří do země připluli z Džibutska. K nárůstu počtu nákaz také přispívají nebývale časté deště a teplé klima. Epidemie si již mezi běženci vyžádala mrtvé, přesné údaje o počtu úmrtí ale nejsou k dispozici. V reportáži o tom informovala televize Al-Džazíra.

Cholera je vysoce infekční onemocnění, které napadá zažívací ústrojí. Vyvolávají ji bakterie přenášené znečištěnou vodou či potravou. Vnějšími příznaky jsou silné průjmy a hrozí i smrtelná dehydratace organismu.

Nejnovějšími oběťmi epidemie cholery v Jemenu jsou migranti, kteří připluli do Jemenu z Afriky a nyní se ocitají na prašném dvorku nemocnice v provincii Láhidž. Nemocné přivezli příslušníci bezpečnostních složek ze záchytného centra pro migranty, v nemocnici ale už bylo plno, a část migrantů choleře podlehla. Nemocniční personál pracuje s omezenými zdroji a pacientům se nedostává dostatek jídla a pití.

"Dnes jsme k obědu dostali kus chleba a placku, to není moc," uvedl jeden z migrantů a dodal, že na místě je moc horko a nedostatek pitné vody.

Odhaduje se, že v Jemenu je na 4000 afrických migrantů. Bezpečnostní složky je umístily do záchytných center v Láhidži a Adenu, kde špatné hygienické podmínky urychlily šíření epidemie.

´"Umírají nám před očima a nemůžeme nic dělat. Stále čekáme na další. Před několika minutami nám úřady zavolaly a řekly, že je dalších více než 100 případů akutně nemocnicích pacientů," uvedl místní zdravotník Ajmán Muhammad.

Jemen sužuje válka, v níž proti sobě bojují šíitští povstalci Húsíové podporovaní Íránem a vládní vojska mezinárodně uznávaného prezidenta Abdar Rabbúa Mansúra Hádího, jemuž od roku 2015 pomáhá koalice v čele se sunnitskou Saúdskou Arábií. Konflikt si už vyžádal tisíce lidských životů. Poslední, asi dva roky staré údaje OSN hovoří o 10.000 obětech. Některé zdroje ale odhadují, že v konfliktu zemřelo na 50.000 Jemenců. Dalších asi 14 milionů lidí v zemi podle OSN trpí hlady. Boje rovněž přispěly k šíření cholery, jelikož v místech zničily vodovodní odpadní systém.

OSN v březnu informovala, že počet nákaz cholerou během jednoho měsíce stoupl o 150 procent, téměř čtvrtinu z nakažených tvoří malé děti. Zdravotníci v hlavním městě Saná chodí dům od domu a podávají dětem vakcínu proti choleře. Proces je pomalý, ale může znamenat rozdíl mezi životem a smrtí, ačkoliv účinnost vakcíny po roce výrazně klesá.

Související

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn. Rozhovor

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.
Lidé si prohlížejí portréty obětí rwandské genocidy. Rozhovor

30 let od genocidy ve Rwandě. Nevypukla ze dne na dne, upozorňuje afrikanista Záhořík

Genocida rwandských Tutsiů, během které milice většinové populace Hutuů v průběhu pouhých tří měsíců povraždily mezi půlmilionem až milionem lidí, začala před 30 lety, 7. dubna 1994. Kořeny krvavých tragických událostí však sahají mnohem dále do minulosti a prokombinují historický revanšismus, ekonomické problémy i fanatismus tehdejších lídrů, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jan Záhořík. Historik a afrikanista z Katedry blízkovýchodních studií Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni se v něm vyjádřil nejen k příčinám genocidy, ale například i k roli mezinárodního společenství a někdejších koloniálních mocností, stejně jako k současné situaci ve Rwandě. Zároveň se staví za jasné odlišování běžných ozbrojených konfliktů s mnoha proměnnými od genocidy, kdy je plánem vyhlazení celé skupiny obyvatel. 

Více souvisejících

afrika Jemen migrace cholera uprchlíci

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

MS v hokeji

Fiala tentokrát Švýcarům proti Kanadě nepomohl, Rakušané nadále drží naději. Lotyši udolali Slováky v nájezdech

Čtyřmi zápasy pokračoval v neděli domácí hokejový světový šampionát. Odpoledne se představilo opět překvapení z Rakouska, které je po nečekaných výsledcích s Kanadou a Finskem stále ve hře o senzační postup do čtvrtfinále. A můžou na něj nadále myslet i po nedělním zápase s Norskem, se kterým si poradilo 4:1. Ve večerním pražském duelu dvou největších favoritů skupiny A mezi Švýcarskem a Kanadou se hrál vyrovnaný a ostrý hokej, který ovlivnil výrazně Kevin Fiala svým zbytečným vyloučením do konce zápasu. I díky tomu Kanaďané došli k výhře 3:2. Důležitý zápas se večer hrál v Ostravě mezi Slovenskem a Lotyšskem. Ten nakonec dospěl za stavu 2:2 až do samostatných nájezdů, kde se stal hrdinou gólman Gudlevskis, jenž vychytal výhru a lotyšskou naději a postup. To Slováci si na jistotu čtvrtfinále musí ještě počkat. USA pak rozstřílely Kazachstán. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Netanjahu se poprvé vyjádřil k zatykači na svou osobu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí odsoudil rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykače proti jeho osobě. Podle Netanjahua jde o absurdní krok a útok na izraelskou armádu a celý Izrael. Uvedla to agentura AP.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 7 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy