Král slíbil Maroku snížení nerovností, omilostnil tisíce vězňů

Novou etapu, ve které by se měly snížit "do nebe volající nerovnosti" v marocké společnosti, slíbil král Muhammad VI. Učinil tak v pondělním proslovu k dvacátému výročí své vlády v této severoafrické zemi. Slíbil také změny v kabinetu a již udělil milost 4764 vězňům, uvedla dnes agentura AFP.

Král v proslovu uvedl, že se chystá ustanovit zvláštní komisi, jež by měla navrhnout nový model rozvoje s cílem zmírnit společenské nerovnosti a rozdíly v kvalitě života ve městech a na venkově.

Ačkoliv Maroko nedávno spustilo jednu z největších solárních elektráren na světě a na trati Tanger-Casablanca jezdí francouzské rychlovlaky TGV, značná část populace žije stále na hranici chudoby. Nespokojenost se situací v zemi přerostla v posledních třech letech do dvou rozsáhlých protestních hnutí.

Mezi omilostněnými je několik desítek lidí, kteří demonstrovali v letech 2016 a 2017 v rámci hnutí Hirak v okolí pohoří Rif na severu země. Hnutí vzniklo po tragické smrti rybáře, který protestoval proti tomu, že mu policie zabavila úlovek. Hnutí se brzy proměnilo v rozsáhlé demonstrace proti korupci a nezaměstnanosti. Policie tehdy zatkla asi 400 účastníků protestů, asi 250 jich ale už dříve propustila, uvedl zpravodajský server BBC.

Pětapadesátiletý monarcha, který nastoupil na trůn v roce 1999 po smrti svého otce Hasana II., v proslovu hovořil o dobrém stavu infrastruktury a vychvaloval rozsah práv a svobod v zemi. Organizace hájící lidská práva ale uvádějí, že v Maroku v posledních letech míra svobody klesá.

Král Muhammad potvrdil rovněž snahy o zlepšení vzájemných vztahů se sousedním Alžírskem. Hranice mezi oběma zeměmi je zavřená od roku 1994 kvůli řadě neshod, především ohledně území Západní Sahary. To si nárokuje jak Maroko, tak Hnutí za nezávislost Západní Sahary (Polisario) podporované právě Alžírskem.

Související

Zemětřesení, ilustrační foto

2900 mrtvých, přes 5500 zraněných. Vláda nám nepomáhá, zasažené vesnice ignoruje, tvrdí Maročané

Aktuální oficiální bilance obětí zemětřesení v Maroku dosáhla čísla 2900. Počet zraněných ale prudce vystřelil a podle úřadů jich je nejméně 5500. Mnozí občané Maroka se ale stále nemají kde ubytovat a přespávají venku. Obyvatelé zasažených horských vesnic pak neskrývají zoufalství a rozčarování nad tím, že jim vláda neposkytla dostatečnou pomoc.  
Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých v Maroku překonal 2800. Lidé vyhrabávají své příbuzné sami, vláda o pomoc stále nepožádala

Do Maroka zasaženého ničivým zemětřesením měl už druhý večer odletět speciální USAR tým českých hasičů zaměřený na vyhledávání osob v sutinách. Podobně jako v neděli ale ani v pondělí k odletu nedošlo. Marocká strana totiž stále neposlala oficiální žádost. Česko přitom není jedinou zemí, která s pomocí vyčkává. Počet mrtvých mezi tím stoupl 2800 a lidí se snaží své příbuzné z trosek vyhrabávat vlastníma rukama.

Více souvisejících

Maroko chudoba

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy