Oslavy v Egyptě se změnily v masakr, desítky mrtvých. VIDEO

Káhira - Při násilnostech během demonstrací v Egyptě zemřelo za posledních 24 hodin nejméně 49 lidí. Oznámilo to dnes podle agentury AFP egyptské ministerstvo zdravotnictví. Více než tisícovka protestujících byla zadržena. Země si v sobotu připomínala tři roky od lidových bouří, které vedly ke svržení tehdejšího dlouholetého prezidenta Husního Mubaraka.

V Egyptě v sobotu demonstrovali stoupenci i odpůrci loni svrženého prezidenta Muhammada Mursího a jeho islamistického Muslimského bratrstva. Především tábor Mursího přívrženců slavil třetí výročí Mubarakova svržení.

Původní bilance ze sobotního večera zněla, že o život přišlo 29 lidí. Většina z obětí zemřela v hlavním městě Káhiře a na jeho předměstích.

Tisícovky Egypťanů včera místo oslav přišly na káhirské náměstí Tahrír vyjádřit podporu náčelníkovi generálního štábu a ministrovi obrany Abdalu Fatahu Sisimu, jenž loni pomohl svrhnout Mursího. Mnoho Egypťanů totiž podle Reuters touží po tom, aby v čele země po období politické nestability stanul rozhodný muž z armády, a Sisi je kandidátem na příštího prezidenta.

Na Tahrír, který se stal symbolem protivládních protestů během povstání z roku 2011, dnes zamířili i demonstranti stavějící se proti nynější prozatímní vládě podporované armádou. Pořádkové síly použily slzný plyn a střelbu do vzduchu, aby jim v přístupu na Tahrír zabránily.

S výročím a souběžně probíhajícím dnem policie zřejmě souvisely i páteční káhirské atentáty, k nimž se dnes podle americké monitorovací služby SITE přihlásila egyptská radikální islamistická skupina Ansar Bajt Makdis (Stoupenci Jeruzaléma), která je inspirována Al-Káidou. 

Kromě třetího výročí revoluce proti Mubarakovi na dnešek připadá také Den egyptské policie, který je připomínkou událostí z roku 1952. Policisté se tehdy ve městě Ismáílíja odmítli vzdát a předat sídlo guvernéra britským vojákům. V následném boji 50 policistů přišlo o život a na 80 jich bylo zraněno.

Jako Den policie vyhlásil 25. leden v roce 2009 právě Mubarak. Po jeho svržení Egyptu vládlo islamistické Muslimské bratrstvo a za ně zvolený prezident Mursí. Armáda jej svrhla loni v létě a bratrstvo zbavila moci.

Skupina Ansar Bajt Makdis od sesazení Mursího útočí na bezpečnostní složky. Policie a armáda přitom za posledních sedm měsíců podle AFP zabily více než tisícovku demonstrantů podporujících Mursího.

První protesty tzv. arabského jara začaly v prosinci 2010 v Tunisku a iniciovala je sebevražda šestadvacetiletého prodavače Muhammada Buazízího, který se 17. prosince upálil před úřadem vlády na protest proti špatným životním podmínkám a nezaměstnanosti. Jeho smrt způsobila rozsáhlé celonárodní protesty, na konci kterých 14. ledna 2011 skončila třiadvacetiletá autoritářská vláda prezidenta Zína Abidína bin Alího, který abdikoval a opustil zemi.

Rozsáhlé demonstrace a protesty se v následujících týdnech rozhořely ve většině arabských zemí, hlavně v Egyptě, Alžírsku, Jemenu, Jordánsku, Bahrajnu, Sýrii a v Libyi.

Průběh a výsledky nepokojů byly v jednotlivých zemích různé, v mnoha zemích se snažily vládnoucí režimy tyto protesty potlačit silou, což většinou vedlo ke zostření napětí a v Libyi a Sýrii pak dokonce k občanské válce. V Egyptě skončila po téměř 30 letech vláda prezidenta Husního Mubáraka, v Sýrii a Jemenu probíhají rozsáhlá vojenská povstání. V mnohých zemích probíhají protesty a nepokoje dodnes a jejich výsledek je nejasný.

Mnozí analytici, kteří sledují egyptskou politiku, opakovaně tvrdili, že velmi dobře politicky organizované Muslimské bratrstvo, kterému se podařilo zmocnit se egyptské revoluce, bude v zemi vzhledem ke slabosti opozice a liberálních sil dominovat celé roky. Na podporu svých argumentů uváděli také odhodlání a politické schopnosti bratrstva. Když se navíc prezident Mursí v srpnu 2012 zbavil nejvyššího velení armády a převálcoval nejvyšší vojenský soud, který od Mubárakovy rezignace de facto vládl, mnozí byli přesvědčeni, že dosavadní militaristické uspořádání, kdy Egyptu vládla junta důstojníků, je minulostí. Věřilo se, že junta ztratila odhodlání bojovat proti Muslimskému bratrstvu, pokud budou její zájmy – hlavně ekonomické - chráněny.

Události ukázaly, že tato analýza je chybná. Muslimské bratrstvo přišlo o moc proto, že neodhadlo správně opozici, protože příliš dychtivě usilovalo ovládnout všechny klíčové posty ve státě a protože nepředvídalo možnost vytvoření koalice mezi liberály a armádou. Porážka bratrstva je nepochybně povzbuzením pro všechny, kdo v arabském světě bojují proti různým džihádistům, protože ukazuje, že politický islám může být poražen umírněnými a liberálními silami, uvedl wilberforce.cz.

Související

Více souvisejících

Egypt Demonstrace v Egyptě

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 1 hodinou

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 2 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Ebráhím Raísí

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Počasí: Předpověď na pracovní dny. Nejtepleji bude hned na úvod

Pondělí má být nejteplejším dnem pracovního týdne, který právě začíná, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V úterý mohou v Česku opět udeřit bouřky, naznačili meteorologové.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy