Africké státy odmítají, že nedostatečně testují na koronavirus

Africké státy odmítají spekulace mezinárodních odborníků, podle kterých je nízký počet případů nákazy novým typem koronaviru na kontinentu výsledkem nedostatečného testování. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC. V Africe se dosud objevilo jen několik desítek potvrzených infekcí, nejvíce pacientů eviduje Egypt. V zemi se dosud potvrdilo 60 nakažených, což je více než polovina všech afrických případů.

Kritice odborníků a mezinárodních pozorovatelů neušla například Nigérie. Tamní úřady identifikovaly více než 200 lidí, kteří přišli do styku s Italem, u něhož se potvrdil první případ nákazy v této západoafrické zemi, dosud jich však otestovaly pouze 33. Nigérie eviduje dva potvrzené případy nákazy, informuje CNN.

Africké zdravotnické úřady přesto důrazně odmítají, že by krizi nevěnovaly dostatečnou pozornost. "Jsem šťastný a pyšný na to, co Afrika stihla dosud (ohledně šíření epidemie) udělat, většinou se totiž epidemii snažíme zastavit až poté, co propukne," říká Amadou Sall, ředitel Pasteurova institutu v senegalském Dakaru. Podle něj se africký kontinent tentokrát stihnul připravit. Jeho institut mimo jiné na počátku epidemie na testování přítomnosti nového typu koronaviru vyškolil 35 dalších laboratoří napříč kontinentem.

Africké zdravotnictví se podle Salla také poučilo z krize související s epidemií virového onemocnění ebola v západní Africe v roce 2014 a díky tomu si vytvořilo komunikační síť, která slouží k zastavení šíření virových onemocnění.

Odborníci i přes ujišťování afrických úřadů hodnotí riziko šíření plicních chorob na kontinentu jako velmi vysoké. Africké země mají úzké vazby na Čínu a mnoho jich nemá dostatečně silné zdravotnictví. Ve velkých městech jako je Lagos, Káhira či Alžír navíc v těsné blízkosti žijí miliony lidí.

V afrických státech je nyní přes 100 potvrzených případů nákazy. Choroba se rozšířila do 11 zemí, včetně Jihoafrické republiky, Senegalu, Alžírska či Tuniska. První případ nákazy v úterý oznámily úřady v Kongu. Nemoci COVID-19 podlehli na kontinentu dva lidé, jeden v Maroku a jeden v Egyptě.

Související

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn. Rozhovor

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.
Lidé si prohlížejí portréty obětí rwandské genocidy. Rozhovor

30 let od genocidy ve Rwandě. Nevypukla ze dne na dne, upozorňuje afrikanista Záhořík

Genocida rwandských Tutsiů, během které milice většinové populace Hutuů v průběhu pouhých tří měsíců povraždily mezi půlmilionem až milionem lidí, začala před 30 lety, 7. dubna 1994. Kořeny krvavých tragických událostí však sahají mnohem dále do minulosti a prokombinují historický revanšismus, ekonomické problémy i fanatismus tehdejších lídrů, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jan Záhořík. Historik a afrikanista z Katedry blízkovýchodních studií Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni se v něm vyjádřil nejen k příčinám genocidy, ale například i k roli mezinárodního společenství a někdejších koloniálních mocností, stejně jako k současné situaci ve Rwandě. Zároveň se staví za jasné odlišování běžných ozbrojených konfliktů s mnoha proměnnými od genocidy, kdy je plánem vyhlazení celé skupiny obyvatel. 

Více souvisejících

afrika Nigérie Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Markéta Pekarová Adamová

Pekarová Adamová vyrazila do Pobaltí. Lotyšsko dá čtvrt miliardy na munici pro Ukrajinu

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) navštívila v rámci baltské cesty Lotyšsko. V Rize jednala s předsedkyní parlamentu Daigou Mieriņou o dalších způsobech podpory Ukrajiny a s premiérkou Evikou Siliņou o bezpečnostní i ekonomické spolupráci. Na místní vojenské základně navštívila také české vojáky pomáhající chránit východní křídlo NATO.

včera

včera

Pavel Novotný (ODS) na 29. kongresu strany

ODS rozhodne o osudu Pavla Novotného až po eurovolbách

Výkonná rada ODS bude v úterý 11. června rozhodovat o osudu starosty pražských Řeporyjí Pavla Novotného, jemuž kvůli některým vyjádřením hrozí vyloučení z vládní strany. Informovala o tom agentura ČTK. Rozhodnutí tak padne až po volbách do Evropského parlamentu. 

včera

Princ William se svou rodinou

Princ William obstál v těžké zkoušce. Spekulace jeho ženě na zdraví nepřidaly

Britskou monarchií v prvních měsících letošního roku otřásly diagnózy, které si vyslechli král Karel III. a princezna Kate. U obou členů královské rodiny byla odhalena rakovina. Oporou jim samozřejmě jsou nejbližší, důležitá je zejména role prince Williama. Následník trůnu se ale s atmosférou v Británii vyrovnával dost těžce. 

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

Alexander De Croo

Moderátor po útoku na Fica vyzval k odstranění belgického premiéra

Belgický premiér Alexander De Croo podal ve čtvrtek stížnost na rozhlasového moderátora, který posluchače vyzýval k jeho "odstranění". Nejmenovaný moderátor, kterého vyšetřuje policie, se tak vyjádřil v souvislosti se středečním atentátem na slovenského premiéra Roberta Fica. 

včera

Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 v Praze

Rakušané se v Praze postarali o další senzaci, připsali si historické vítězství nad Finskem. Švédové překvapení nepřipustili

Dívat se na zápas hokejového MS v Česku, ve kterém hrají rakouští hokejisté, se hokejovým fanouškům vyplatí. Poté, co dokázali dostáhnout duel s Kanadou do prodloužení poté, co ve třetí třetině nastříleli pět branek, nyní zaskočili dalšího favorita turnaje a o Finy. Ti sice vedli 2:0, jenže vedení postupem času ztratili a co víc, v poslední vteřině dokázali zápas otočit zásluhou své životní trefy Benjamina Baumgartnera, který se postaral o rakouskou historickou výhru nad tímto severským soupeřem. To Švédové nadále jedou na vítězné vlně a po zdolání Kazachstánu 3:1 už se o nich může pomalu mluvit jako o čtvrtfinalistech.

včera

Proč došlo k atentátu na Fica? Policie zjistí, jestli byl útočník zradikalizovaný

Pokud někdo úmyslně radikalizoval pachatele atentátu na předsedu vlády Roberta Fica (Směr-SD), policie to zjistí stejně, jako to udělala v případě dvojité vraždy na Zámecké ulici v Bratislavě. Řekl to publicista Juraj Hrabko v rozhovoru pro TASR TV.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy