Barmská junta po převratu zablokovala přístup k facebooku

Nové vojenské vedení v Barmě zablokovalo přístup k sociální síti facebook, kde se po pondělním převratu objevily informace o protestech proti svržení zvolené civilní vlády a její vůdkyně, nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Facebook je v Barmě zvlášť oblíbený a také svržená vláda na něm pravidelně zveřejňovala své příspěvky, napsala dnes agentura AP.

Přístup k facebooku byl přerušen v noci na dnešek místního času. Společnost Telenor Myanmar následně v prohlášení potvrdila, že poskytovatelé mobilních a internetových služeb v Barmě dostali od ministerstva komunikací nařízení k jeho dočasnému zablokování. Firma, která je součástí norské skupiny Telenor Group, podle AP uvedla, že neměla na výběr, ačkoli má obavy, že nařízení porušuje lidská práva.

"Vyzýváme úřady k obnově připojení, aby lidé v Barmě mohli komunikovat s rodinou a přáteli a měli přístup k důležitým informacím," citovala agentura AP reakci mluvčího sociální sítě.

K protestům proti vojenskému puči vyzvala v uplynulých dnech Národní liga pro demokracii, která vyhrála listopadové volby a stála do pondělka v čele vlády, a také další aktivisté. Ve středu zahájili stávku lékaři několika desítek nemocnic, kteří prohlašují, že nebudou pro vojenskou vládu pracovat.

V největším barmském městě Rangúnu dali ve středu večer lidé najevo nespokojenost boucháním do hrnců. Většina z nich protestovala ze svých domovů, protože do ulic se lidé vyjít bojí. Předchozí barmské junty se pouliční protesty nerozpakovaly krvavě potlačit, připomněla agentura Reuters. Stejným způsobem protestovali obyvatelé Rangúnu již v úterý.

K prvnímu pouličnímu protestu se dnes sešla skupina protestujících ve středobarmském městě Mandalaj. Před lékařskou univerzitou se v druhém největším městě Barmy shromáždilo okolo dvacítky protestujících. Mávali transparenty s nápisem "Lidé demonstrují proti vojenskému převratu" a skandovali hesla požadující propuštění uvězněných politiků. Nejméně tři demonstranti byli podle Reuters zatčeni.

Barmská armáda v pondělí provedla vojenský převrat, při kterém zadržela vůdkyni Su Ťij a prezidenta Win Myina a vyhlásila v zemi na rok výjimečný stav. Oba politici čelí obviněním, které lidskoprávní organizace označují za nepodložená. Armáda převrat zdůvodnila údajnými podvody při listopadových volbách a generál Min Aun Hlain, který se postavil do čela státu, slíbil zahájit vyšetřování nesrovnalostí. Dění v zemi odsoudila řada států i organizací.

Generální tajemník OSN António Guterres ve středu večer vyzval k vytvoření tlaku na barmskou armádu. "Uděláme, co je v našich silách, abychom mobilizovali veškeré klíčové aktéry a mezinárodní společenství, vytvořili dostatečný tlak na Barmu, a zajistili tak, že tento převrat neuspěje," řekl Guterres v rozhovoru s listem The Washington Post. "Po volbách - volbách, o kterých se domnívám, že se konaly normálně - je to absolutně nepřijatelné," dodal šéf OSN.

Související

Barma, ilustrační fotografie.

Cyklon zabil v Barmě nejméně tři lidi, evakuace se týkala stovek tisíc osob

Vysoké vlny, vyvolané cyklonem Mocha, dnes zaplavily část barmského města Sistwei ležícího na pobřeží Bengálského zálivu. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž ale cyklon převážně ušetřil oblast s největším uprchlickým táborem na světě, který se nachází u města Cox's Bázár v sousedním Bangladéši. V Barmě přišli v důsledku bouře o život nejméně tři lidé.

Více souvisejících

barma internet

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy